Jaké reformy a proč (305) Kosička: Korupce

7. prosinec 2014 | 07.00 |

Jedním z nejzajímavějších příspěvků přednesených na pracovní části 17. ročníku vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání byl od T. Kosičky:

Korupce - nebezpečí pro reformy

Tomáš Kosička

Korupce se dnes skloňuje ve všech pádech, není snad dne, kdy by nějaká kauza neproběhla medii, a při tom ve vnímání společnosti korupce stále bují a rozrůstá se.  To dokládají i čísla z různých průzkumů, které na toto téma probíhají. Každá nová vláda přichází s bojem proti korupci, programem protikorupčních opatření ... a výsledky se nedostavují.

O tom,  jak silně lidé vnímají problém korupce svědčí i pár následujících výsledků z průzkumů a šetření různých organizací, které proběhly v poslední době. Transparency  International (TI) pravidelně od roku 1995 zveřejňuje Index vnímání korupce (Corruption Perception Index – CPI), kterým měří úroveň vnímání korupce v dané zemi. Jedná se o složený index, který zahrnuje názory odborníků a zástupců podnikatelské sféry. V současnosti se používá škála 0-100 bodů, kde 100 bodů znamená zemi absolutně bez korupce. Vývoj tohoto indexu pro ČR je na obr 1.

Pro lepší představu, kam nás tento index řadí, se uvádí pořadí zemí, srovnané podle CPI. V evropském srovnání patří ČR 25. místo z 31 měřených zemí (EU+Norsko+Švýcarsko+Island),  celosvětově pak dělené 57.

místo (společně s Bahrajnem, Chorvatskem a Namibií) ze 177 zemí.

Na začátku února 2014 vydala Evropská komise svou první "Zprávu o boji proti korupci v EU" která komplexně popisuje stav v této oblasti v každém z členských států EU[i]. Kompletní zpráva je dostupná na[ii]. Pro tento příspěvek si z této zprávy vyberu část týkající se ČR, které velmi výmluvně popisují aktuální situaci v ČR – obrázky 2-6.


Zdroj: EU anti-corruption report 2014[iii]

Z předcházejících obrázků můžeme vyčíst, že česká společnost považuje korupci za rozšířenou (odpovědi velmi a spíše) v drtivých 95 %. Sice nejsme "nejlepší" v EU, ale chybí nám opravdu jen malý kousek. Dalším zajímavým zjištěním je, že více než tři čtvrtiny (76 %) respondentů tohoto šetření si myslí, že korupce za poslední tři roky vzrostla. Proto se nemůžeme asi divit, že na otázku "Je korupce (klientelismu, nepotismus) problémem pro společnosti podnikající v ČR" odpovídá kladně v České republice nejvíce respondentů ze všech zemí EU. Těchto výsledků jsme dosáhli i přes neutuchající (rétorický) boj proti korupci vedený politickými stranami napříč politickým spektrem. Z boje proti korupci se stal oblíbený (předvolební) evergreen od akce "Čisté ruce" po "Strategii  vládyv boji s korupcí na období let 2013 a 2014". Jak je možné, že přes velkou snahu se nedaří korupci omezit a zlikvidovat? Místo toho se rozrůstá a šíří ve společnosti jako nějaká snadno přenositelná choroba.

Pro zodpovězení této otázky si vezmu na pomoc aparát teorie her, který je pro zkoumání dané problematiky velmi vhodný díky tomu, že sleduje a hodnotí použitelné strategie jednotlivých účastníků (hráčů) rozhodovacího procesu. Model, který zde popíšu, je velmi jednoduchý a zjednodušený, přesto se domnívám, že věrně popisuje volené strategie a ukazuje, proč se nedaří korupci omezit.

Nejdříve se budu věnovat situaci a rozhodovacím strategiím upláceného. Pro názornost rozdělím tento problém do dvou skupin – Na "malou" a "velkou" korupci. Za "malou" můžeme považovat jednání dopravních policistů, cizinecké policie, úředníků nejnižších stupňů rozhodování. V těchto případech se jedná u úplatky v řádech tísíců, maximálně pak desetisíců korun. Velká korupce je doménou nejvyšších úřednických pater, politických špiček, případně vrcholového managementu firem. V těchto případech se už jedná o milionové částky, kdy horní hranice se pohybuje nad miliardou korun.  Pro upláceného potom můžeme vytvořit jeho výplatní matici, zahrnující jeho strategie úplatek přijmout/nepřijmout  (hráč A) a strategie státních orgánů (hráč B) odhalit/neodhalit  korupci. V případě "malé" korupce bude matice vypadat následovně

Hráč A / Hráč B

Odhalovat korupci

Neodhalovat korupci

Přijmout úplatek

-100,50

2,-2

Nepřijmout úplatek

0,2

0,2

V takto sestavené výplatní matici můžeme najít Nashovu rovnováhu v bodě Nepřijmout úplatek/Odhalovat korupci. Proč to tedy v realitě nefunguje? Odpověď není složitá. Tento příklad by byl funkční pouze v případě, že každý korupčník bude odhalen a potrestán. Dá se jednoduše spočítat, za jakých okolností bude "racionální" úplatek přijmout. Aby se korupce uplácenému vyplatila, musí platit

pA + qB > pC + qD                                                                                                                                             (1)

kde p je pravděpodobnost odhalení

q = 1-p

A,B,C,D jsou jednotlivé výplaty v matici

Pro výše uvedený příklad potom platí

P < 0,0196

Z toho hned vidíme, že přijmout úplatek se vyplatí pouze v případě, že odhalení této činnosti bude menší než přibližně 2 %. Pokud tedy (zřejmě) oprávněně očekáváme, že tato činnost se v nemalé míře stále děje, potom také můžeme tvrdit, že objasněnost této trestné činnosti je velmi nízká a výrazně pod dvěma procenty.

V případě "velké korupce" je situace ještě horší. Představme si situaci, kdy je rozhodovateli  v případě velké veřejné zakázky (privatizace ...) nabídnut úplatek sto miliónů korun

Hráč A / Hráč B

Odhalit korupci

Neodhalit korupci

Přijmout úplatek

-30,30

100,-150

Nepřijmout úplatek

1,-1

0,0

V jednotlivých výplatách je započítán hmotný prospěch (ztráta), případný zisk z budoucích transakcí, ztráta sociálního postavení atd. Není zde počítáno se vznikem korupčních sítí, kdy (z)korumpovaný úředník se stává cenným aktivem takové skupiny, je bráněn proti ztrátě své pozice a v některých případech dokonce prosazován na vyšší rozhodovací pozice. Obecně se těmto strukturám založeným na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad věnuje dlouholetý výzkum na Vysoké škole finanční a správní[iv].

Použijeme-li nerovnici (1) pro odhad potřebné objasněnosti, potom

p < 0,763

Tady je vidět zřetelný nepoměr mezi velkou a malou korupcí, kdy ta velká by se nevyplácela až při více než tříčtvrtinové objasněnosti. Přitom jak uvádí i zpráva NERV "Hlavní problém s korupcí spočívá v tom, že technicky "správně" provedená korupce je naprosto nedokazatelná u soudu. Na rozdíl od vraždy nebo přepadení oběť není přítomna na místě činu.

Na rozdíl od vloupání nebo znásilnění chybí fyzický důkazní materiál. Ve srovnání s daňovými úniky a praním špinavých peněz je také obtížnější najít papírovou stopu. I když to není nemožné, většinou papírovou stopu nikdo nehledá, neboť o korupci nikdo neví. S výjimkou několika málo případů, které jsou natolik vykřičené, že vzbudily pozornost veřejnosti se většina kauz nikdy nedostane do médií, a pokud ano, nevzbudí pozornost."[v]

Toto smutné konstatování jen popisuje realitu, kdy i v (pro veřejnost) jasných případech, s několika důvěryhodnými svědky na straně žaloby, není soud schopen odsoudit korupčníky a raději s klasickým zdůvodněním In dubio pro reo je osvobodí.

Proto v případě velkých veřejných zakázek musíme nalézt jiné řešení, jak se korupci bránit a nenechat ji rozrůstat. Podobné situace velmi dobře řeší evoluční modely vycházející z teorie her. V současné době se široce používají v biologii, sociologii, ekonomii a dalších oblastech, kde zaznamenávají velmi dobré predikční výsledky.

(Pokračování příspěvkem dalšího autora)




[i] http://www.governance.cz/files/citos/korupce%20v%20cr%20podle%20zpravy%20komise%20eu.pdf

[ii] http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/organized-crime-and-human-trafficking/corruption/anti-corruption-report/index_en.htm

[iii] http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/organized-crime-and-human-trafficking/corruption/anti-corruption-report/docs/2014_acr_czech_republic_factsheet_en.pdf

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář