Jaké reformy a proč (257) Dobrylovský-Adámek III.

20. říjen 2014 | 07.00 |

Další příspěvek, který uveřejňuji v rámci přípravné diskuse ke k pracovní části mezinárodní konference Lidský kapitál a investice do vzdělání (proběhne 5.12.2014) je od J. Dobrylovského a P. Adámka. Uveřejňuji jej na čtyři pokračování. Toto je třetí:

Politika zaměstnanosti a její uplatňování v EU a v České republice

Jiří Dobrylovský - Petr Adámek

3.        Aktivní politika zaměstnanosti v České republice

Svoji pozornost nyní zaměřme na český pracovní trh a českou politiku zaměstnanosti. České podmínky se od západoevropských zemí liší v tom, že až do roku 1989 zde oficiálně žádná nezaměstnanost neexistovala (to samozřejmě není případ pouze České republiky, stejná situace byla i na Slovensku a velmi podobná též v dalších východoevropských členských státech Rady vzájemné hospodářské pomoci - i když i zde bychom mohli vypozorovat v 80. letech některé odchylky; např. existence určité nezaměstnanosti v Polsku se již v této době příliš nepopírala, pouze docházelo k jejímu ideologickému vysvětlování), ta se začala vytvářet až od roku 1990 v souvislosti s transformací dosud regulované socialistické ekonomiky na tržní model. Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR udává graf 2:

0001pt; line-height: normal;">

S ohledem na relativně vysokou míru nezaměstnanosti v České republice od konce 90. let, hodnotami zcela srovnatelnou se zeměmi západní Evropy, je zjevné, že problematika popisovaná v první a druhé části tohoto článku se tak či onak projevuje i zde. Jak vyplývá z následujícího grafu 3, význam APZ, resp. její podíl na celkové politice zaměstnanosti v čase neustále narůstá; v roce 2004 na pasivní politiku zaměstnanosti připadalo 72 % výdajů, kdežto na APZ jen 28 %, v roce 2011 se tyto podíly změnily na 66 % a 34 % (APZ).


Mezi hlavní nástroje aktivní politiky nezaměstnanosti České republiky patřily v první dekádě 21. století rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, podpora zaměstnanosti zdravotně postižených občanů a příspěvek zaměstnavatelům více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností. Výdaje (zaokrouhlené) na tyto formy APZ udává tabulka 1, z níž je jasně patrné, že v letech 2004 až 2011 výdaje na většinu forem APZ v dlouhodobém horizontu stagnovaly (nehledě na krátkodobé meziroční výkyvy), pouze příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností nepřetržitě rostl:


Porovnáme-li oba hraniční roky (2004 a 2011) mezi sebou z hlediska podílu výdajů na jednotlivé formy APZ, okamžitě zaujme prudký vzrůst příspěvků zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností (ZPS), což je zřetelně patrné z grafu 4. Na jedné straně je to pochopitelné a ze všech hledisek správné, poněvadž, jelikož lidé se ZPS si shánějí zaměstnání mimořádně obtížně, na druhé straně je ale otázka, zda nejsou parametry této formy APZ nastaveny pro zaměstnavatele až příliš výhodně a jestli příslušný příspěvek není pro ně sám o sobě zdrojem zisku:

Nárůst významu aktivní politiky zaměstnanosti v ČR je patrný i z toho, že se v poslední době objevuje řada nových projektů, cíleně a adresně zaměřených na určité skupiny nezaměstnaných. Tyto projekty jsou částečně financovány ze státního rozpočtu, stále větší část prostředků však pochází z Evropského sociálního fondu. V březnu 2013 byl Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR vytvořen projekt "Podpora zaměstnávání mladých uchazečů do 30 let". Do něj jsou zařazováni mladí zaměstnanci evidovaní na Úřadu práce ČR. Firma na takového zaměstnance může získat příspěvek, a to až do částky 24 000 Kč (hrubá mzda plus odvody). Současně mohou firmy získat státní jednorázový finanční a administrativní příspěvek na vybavení takovéhoto místa.

Projekt "Zkrácené pracovní úvazky pro rodiče a dlouhodobě nezaměstnané" podporuje rodiče pečující o malé děti a uchazeče o zaměstnání, kteří jsou nezaměstnaní déle než rok. Firmě, která tyto uchazeče o místo zaměstná, připadne příspěvek až 12 000 Kč. Do 30.6.2013 bylo takto podpořeno 1048 uchazečů o zaměstnání.

Pro ty, kteří zkusí samostatné podnikání, je určen projekt "Zaměstnej sám sebe. Buď OSVČ." Prostředky, jež mohou být poskytnuty ve výši 40 000 a 80 000 Kč, jsou vázány na předpoklad, že příjemce dotace bude svoji živnost provozovat po předem dohodnutou dobu, tj. nejčastěji 1, resp. 2 roky. Do 30.6.2013 bylo takto podpořeno 1037 uchazečů o zaměstnání.

Projekt "Vzdělávejte se pro stabilitu" zjednodušuje zaměstnání v hospodářsky obtížné situaci. Zaměstnavatel nemusí prokazovat pokles tržeb za celou společnost, ale pouze za konkrétní provozovnu či závod.

Projekt "Chceš práci: Rekvalifikuj se!" je zaměřen na odvětví, kde se dlouhodobě projevuje nedostatek pracovních sil. Stejně jako u obdobných projektů realizovaných v jiných zemích Evropské unie, rekvalifikační programy vycházejí z požadavků firem.

Stále větší význam mají projekty a programy financované z prostředků Evropského sociálního fondu. Není rozhodně cílem této stati zevrubný popis všech probíhajících akcí; připomeňme proto jen operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (období 2007-2013). V rámci prioritní osy Aktivní politika trhu práce je možno heslovitě vzpomenout projekty, jež mají zvýšit zaměstnatelnost a fakticky vycházejí z prvního pilíře Lisabonské strategie. V roce 2013 byly realizovány tři národní individuální projekty:

·        Vzdělávejte se pro růst - rekvalifikace

·        Vzdělávejte se pro růst - pracovní příležitosti

·        Vzdělání a dovednosti na trhu práce

Společným prvkem těchto projektů je jejich vysoká variabilita, kdy parametry programů jsou přizpůsobovány požadavkům firem, ale také možnostem rekvalifikovaných pracovníků. (Údaje z českého trhu práce volně převzaty z Analýzy vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti MPSV ČR v první polovině r. 2013.)

 (Příště - pokračování příspěvku)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář