Jaké reformy a proč (217) Kotěšovcová: Penz. fondy

10. září 2014 | 07.00 |


Další diskusní příspěvek v rámci přípravy 17. ročníku Lidský kapitál a investice do vzdělání je od J. Kotěšovcové. Uveřejňuji ho na dvě pokračování. Totoje první:

Komparace finanční výkonnosti penzijních fondů ve světě a problémy s tím spojené

Jana Kotěšovcová

Abstrakt

Komparace výnosnosti penzijních fondů ve světě se vyznačuje řadou problémů, které vychází z odlišností v účetních systémech a nejednotného způsobu ve vykazování nákladů. Proto i výsledné hodnoty jsou značně zkreslené. Penzijní fondy jsou zde sledovány ve 23 zemích světa a jsou členěny podle toho, zda se jedná o zaměstnanecké či soukromé, zda je převaha definovaných dávek (DB) nebo definovaných příspěvkových (DC) penzijních plánů a jaký je charakter investičních předpisů, kterým penzijní plány podléhají. V analýze, kterou provádělo OECD vychází výnosnost českých penzijních fondů velmi nízká. Jestli je tomu tak opravdu se nedá s jistotou konstatovat.

Úvod

Provést komparaci výnosů z penzijních fondů mezi jednotlivými státy není snadné. Dochází  k odlišnostem ve sledování nákladů, některé státy zahrnují do nákladů poplatky za vedení účtu klientů, jiné je nezahrnují. Pokud sledujeme reálný výnos, jsou hodnoty všech zemí střední Evropy velice nízké, nebo záporné, s výjimkou Polska. Výsledky výnosnosti neodpovídají složení portfolia finančních investic. Státy, které investují  s vyšší volatilitou, zaměřenou spíše na investice do akcií, nedosahují nutně v průměru lepšího zhodnocení, ani že fondy s nízkou volatilitou výnosu, tj. především dluhopisové fondy, mají vždy nejnižší výnosy.

Ve své práci se zaměřuji na komparaci výnosnosti penzijních fondů ve světě a na identifikaci problémů, které obsahuje. K tomuto problému mne vede velice nízká výnosnost tuzemských penzijních fondů, kdy v některých letech je reálné zhodnocení záporné, např. v letech 2001 a 2008. Důvodů nízké výnosnosti tuzemských penzijních fondů je více. Patří mezi ně povinnost vykazovat kladné nominální výnosy, která vede k investování především do státních dluhopisů. Další příčinou je i netransparentní regulace poplatků a odměn, které penzijní fondy účtují na vrub svým klientům.  Ve své práci vycházím zejména ze studie vydané World Bank která se zabývá oblastí hodnocení finanční výkonnosti penzijních fondů ve 23 státech světa. 

1.     Penzijní fondy ve světě a v České republice

V mnoha zemích je soukromý sektor spoření na penzi povinný nebo kvazi-povinný a to v 16 zemích z 23 analyzovaných. Příkladem je Švýcarsko, Švédsko, Finsko, Island, Norsko, Dánsko, Nizozemí atd. V těchto zemích jsou penzijní fondy rozvíjeny po řadu desetiletí a jsou běžnou součástí zabezpečení pro 60 až 80 % obyvatelstva. Účast je zde povinná, nebo automatická na základě sektorových dohod mezi zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců. Výše je určena procentem ze mzdy. Prostředky v penzijních fondech převyšují v některých případech i 100 % hrubého domácího produktu např. v Nizozemí, Švýcarsko a USA (FOND SHOP 10/2010, Likvidita, výkonnost a strategická alokace).  V ČR by to znamenalo, že účastník má v průměru na své zajištění v důchodu naspořeno 500 000 až 800 000 Kč. O správu financí pečují komerční instituce. Konkrétně je 74 % aktiv v zemích OECD uloženo v penzijních fondech, 19 % v pojišťovnách, 4 % jsou spravovány bankami a investičními společnostmi a 3 % přímo podniky ve formě účetních podnikových rezerv. Ve 23 zemích OECD činí průměrné úspory 67 % HDP, našich 215 miliard Kč úspor uložených v penzijních fondech je 11krát méně, jen 6 % HDP (HINZ R., RUDOLPH H., ANTOLIN P., YERMO J. Evaluating the Financial Performance od Pension Funds", World Bank, 2010, ISBN 978-0-8213-8159-5).

Tabulka1: Aktiva v penzijních fondech jako procento HDP

země

1999 v %

2010 v %

Austrálie

67

93

Brazílie

12

22

Kanada

96

84

Francie

5

6

Německo

9

12

Česká republika

2

6

Hongkong

14

41

Irsko

54

43

Japonsko

54

61

Nizozemí

103

120

Jihoafrická republika

57

63

Švýcarsko

123

113

Velká Británie

82

80

USA

109

93

světový průměr

56

60

Zdroj: Towers Watson, OECD, data z jednotlivých zemí (TAILOR NELSON SOFRES, Faktum. "Názory obyvatelstva na penzijní připojištění". Závěrečná zpráva z výzkumu 2010)

Státy OECD sledují v penzijních reformách mimo jiné následující cíle: zastavení a zpomalení růstu státních výdajů na důchodové zabezpečení, zaměření se na nejzranitelnější skupiny a podporu soukromých úspor, které snižují státní důchod.  

Ve studii ekonomů Ondřeje Schneidera a Jana Hlaváče z výzkumného centra IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR (HLAVÁČ J., SCHNEIDER O.: Finanční výkonnost penzijních fondů ve střední Evropě: Proč jsou české fondy  nejhorší? Idea výzkum. Praha, 2011) se píše, že penzijní fondy v České republice mají nejnižší finanční výkonnost sledovanou v 23  zemích OECD.   Podle výsledků studie reálné zhodnocení úspor penzijních fondů v ČR za posledních deset let nikdy nepřesáhlo 4 %. Převážně se pohybovalo kolem nuly a v letech 1998, 2001 a 2008 bylo dokonce záporné.


(Pokračování druhou částí příspěvku J. Kotěšovcové)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře