Jaké reformy a proč (186) Bedretdinov - předvídání

10. srpen 2014 | 07.36 |

Následující materiál v rámci diskuse k přípravě pracovní části 17. ročníku vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání mně poslal můj kolega z VŠFS Rafik Bedretdinov. Je věnovaný problematice předvídání budoucnosti, to hlavní je v něm pregnantně shrnuto formou tezí. Uveřejňuji jej na dvě pokračování. Toto je první z nich.

Jak předvídat budoucnost?

Rafik Bedretdinov

Současný společenský život vůbec, a hospodářskou činnost zvlášť už není možné představit bez prognózování, bez předpovídání toho, co bude. Proč tomu je tak? Především, proto, že lidstvo vždy se zajímalo o budoucnost. Proto se pravidelně objevovali různí věštci, jasnovidci a další, kteří se pokoušeli otevřít lidem to, co je čeká.

Také to samé pozorujeme i v současnosti. Tím spíše, že moderní etapa rozvoje světového společenství, globální ekonomiky se charakterizuje narůstáním krizových jevů, zhoršením celkové životní úrovně, vojenskými konflikty, a pochopitelně nejasnými výhledy budoucího rozvoje. V těchto podmínkách, samo sebou pochopitelně, aktuální se stává nejen otázka o příčinách uvedených výše jevů, ale také určení perspektiv ekonomického a sociálního rozvoje jednotlivých zemí a celého světa. Výsledky předpovídání, proroctví a předvídání byli různé, a dokonce rozporné. Někteří z nich uskutečňovaly se, většinou však ne.

V současném sociálním a ekonomickém životě existují profesionálové, organizace a celé analytické centra, které dělají krátkodobé a dlouhodobé předpovědí výsledky, kterých lze redukovat k vymezení výsledků sociálního rozvoje, růstu obyvatelstva, procentního růstu hrubého národního důchodu, spotřeby, inflace, nezaměstnanosti atp. a jinýchukazatelů v USA, Číně, EUatd. V současné době, kdy narůstá nestabilita, antagonismus nejrůznějších společenských systémů (Evropská unie obezřetně se pokouší překonat krizové jevy;  ekonomika USA ztěžka překonává stagnaci; s určitými těžkostmi se potýká ekonomika Číny, Japonska, Ruska a jiných států), přirozeně narůstá potřeba vědět směry, cesty a vyhlídky dalšího vývoje. Situace ještě zhoršila narůstáním vojenské konfrontace, lokálními konflikty, hrozícími přerůst v světovou katastrofu (Ukrajina, Sýrie, Palestina a Izrael, Libyeatd.). 

První teze: svět bez vědeckého prognózováníslepý a rozvíjí se chaoticky, nanejvýš na základěempirických zkušenosti avoluntarismu dominantních společenských sil.  

Do popředí jsme dali pojem "prognózování". Ovšem co budeme chápat pod tímto pojmem? Prognózou budeme rozumět vědecky opodstatněné mínění, rozhodnutí o možných stavech každého objektu (například, zdraví, země, ekonomiky) v budoucnu. Samotný proces formování takových mínění, vyvozování soudu lze pojmenovatprognózováním. 

S prognózováním, předvídáním a předpověďmi (zdůrazníme, že to není totéž) lidstvo seznámilo již dávno. Starořecký filosof Tháles z Milétu předpověděl, že 28 května roku 585 před naším letopočtem se odehraje zatmění Slunce. A ono se skutečnosti stalo. Pravda, tenkrát, pojem " předpověď" (někdy je chápán jakomimosmyslová schopnost pronikat do budoucnosti), nenína místě. Za prvé, ve skutečnosti, předpověďmílétského filosofa nic nadsmyslového nepředstavovala, jelikož historickými pozorováními slunečních zatmění (pramen: svaté papyrosy a vědomosti) zabývali se už kněží starého Egypta; a za druhé, přesný matematický vypočet zákonitého opakováníslunečníchzatměni, provedl  samotnýTháles,což dovolilo mu vytvořit takovoupředpověď. Tento konkrétní případ nutí nás buď jinak chápat obsahovou náplň pojmu "předpověď" (je účelné rozumět tímto proces vyvedení vědomosti o vzniku toho nebo jiného jevu na základě cyklických procesů v přírodě a společnosti), buď dokonce se vzdát použití uvedeného výše pojmu ve vědeckéterminologii. Pochopitelně, ve všední řeči toto slovo má právo na svoji existenci.

Druhá teze: je nutno rozlišovat proces prognózování a proroctví. První předpokládá vědecké pronikání k podstatě jevů; druhý – nadsmyslovou schopnost, v nějaké míře iracionální intuicí.

Nicméně nelze odmítat, že existuje i jiný aspekt předpovědí, a sice, návrh rozlišovatje podle stupňů racionality. Tvrdí se, že na jedné straně, existují racionální předpovědí; na druhé straně - iracionální. V souladu s touto klasifikací k racionálním předpovědímpatříhypoteticko-deduktivní závěry ze základních východisek. Příkladem takového typupředpovědí, je hypotéza o existenci planetyNeptun, kterou vypracoval francouzský matematik a astronom Urbain Jean Joseph Le Verrier (1811-1877) na základě zásad nebeské mechaniky Isaaca Newtona. Planeta Neptun byla skutečně objevena 23. září 1846 astronomem J. G. Gallem a studentem astronomie L. d'Arrestem K iracionálním předpovědím patří, tak zvané, proroctví francouzského doktora a astrologaNostradamuse (1503- 1566). Takový přístup kinterpretaci předpovědí umožňuje vytvořit následující závěr: racionální předpověď je v podstatě,totožná s prognózou. Iracionální předpověď lze redukovat na oblastmimosmyslového, neskutečného, nebo dosudnevysvětleného.

Poněkud jinou významovou zátěž nese pojem "předvídání" – rozumíme tím formu vědeckého poznání, založenou na o kombinaci teoreticko-experimentálních vědomostí a pozorování. Spolu s předpovědí a předvídání snaží se proniknout do oblasti dalšíchdosud nepoznaných jevů, na základě objevení zákonitostí a vzájemných vztahů ve skutečnosti. Lze předvídat vývoj událostí v nejbližší budoucnosti, například, zatmění, vývoj nemoci, metamorfózy ekonomického a sociálního rozvoje. V předvídání do hry vstupuje prvek pravděpodobnosti a nějaké neurčitosti. Dobrým prostředkem přijetí rozhodnutí v neurčitě situaci je teorie her, která vznikla poměrně nedávno, v polovině XX. století. V této souvislosti taktéž vzniká pokušení rozdělit předvídání na racionální a iracionální. Jestliže východiskem je obecné tvrzení (například, svět je konfliktní ve své podstatě, ekonomika nutně směřuje k rovnováze), pak zvláštní je vyvozováno a popisuje se ve formě konkrétního jevu, procesu (například, krize na Ukrajině, syrský,libyjský aj. konflikty anebo tvrzení, že hospodářství české republiky je v nerovnovážném stavu z důvodu současných krizových jevů ve světě, ale po jejich odeznění vrátí se k rovnováze).   Toto lze vztahovat k racionálnímupředvídání. Naopak předvídání, založené na extraordinárních,jasnozřivých, respektive unikátních vlastnostech toho nebo onoho subjektu lze připsat spíše k iracionálním. 

Hodnotíc výsledek vyjádřeného výše, lze uzavřít: prognózování, racionální předpověď a vědecké předvídání vyjadřují tentýž proces vyvozování vědeckýchsoudů na základě už existujících obecných ustanovení a prokázaných experimentálních faktů.

(Pokračování zítra druhou částí)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč (186) Bedretdinov - předvídání ondrey 10. 08. 2014 - 09:48