Jaké reformy a proč (169) J. Červenka

24. červenec 2014 | 08.00 |

Další z příspěvků na připravovanou konferenci, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/1387-jake-reformy-a-proc-132-konference-1-krok.html

je od Jana Červenky:


Rozvoj a řízení lidského kapitálu

Jan Červenka

Tento příspěvek se věnuje tématu lidského kapitálu, jeho rozvoje a řízení. Lidský kapitál je v současnosti velmi diskutované téma a mnozí manažeři jej považují za základní aktivum podniku. Toto aktivum se však jenom obtížně měří, ne zcela snadno rozvíjí a dokonce i jeho chápání není zcela jednoznačné. V příspěvku jsou nastíněny jak výzvy, kterým se při rozvoji lidského kapitálu čelí a jsou uvedeny doporučení pro rozvoj lidského kapitálu.

Rostoucí význam lidského kapitálu

Lidský kapitál hraje historicky velkou úlohu. Země s moudrým vládcem obvykle prosperovala, naopak špatný vládce mohl zemi ekonomicky i politicky zničit. Postupem času však roste význam lidského kapitálu každého jednotlivce. V mnoha firmách si vedení uvědomuje, že jejich výsledky jsou rozhodující měrou určeny kvalitou zaměstnanců. Záleží přitom na každém jednotlivci – nepříjemná recepční může odradit zákazníky stejně jako zastaralý design produktu.

Postupem času zejména po zavedení všem dostupného Internetu a díky technologickému vývoji dochází k situaci, kdy informace nejsou nedostatkovým zbožím. Naopak dat a informací je nadbytek a problémem je jejich výběr a zpracování. Díky efektu nazývanému "datafikace[1]", neboli transformace fyzických jevů na datovou informaci, máme nyní enormní objemy dat.

Takové množství znamená změnu způsobu práce s daty a nabízí mimořádné možnosti. Hlavním omezením se postupně stává nejenom omezená schopnost tato data využít, ale dokonce si představit možnosti jejich využití.

Výše popsané prostředí klade na jednotlivce mimořádné nároky na znalosti a formy investice do svého lidského kapitálu se stávají zásadními rozhodnutími každého z nás. Zároveň tyto změny poskytují netušené příležitosti a využití, které v tuto chvíli spíše jen tušíme.

Upřesnění pojmů

Aby nedocházelo k nedorozumění, bude vhodné začít vymezením pojmů lidského kapitálu a vzdělání. Podle Encyclopedia Britannica[2] jsou tyto pojmy definovány následovně:

Lidský kapitál je definován jako "nehmatatelné kolektivní zdroje vlastněné jednotlivci nebo skupinou v dané populaci. Tyto zdroje zahrnují znalosti, talent, schopnosti, zkušenosti, inteligenci, výcvik, úsudek a moudrost vlastněnou jednotlivci nebo kolektivy a ve svém celku reprezentující formu bohatství dostupnou národům nebo organizacím k dosažení cílů."

Vzdělání je následně vymezeno jako "disciplína, která se zabývá metodami výuky ve školách a vzdělávacích institucích. Vzdělání může být chápáno jako předávání hodnot nahromaděné společností."

Řízení lidského kapitálu – osobní rovina

O lidském kapitálu se mluví obvykle v souvislosti s podnikáním, kde je význam lidského kapitálu zřejmý. Předmětem je správa portfolia lidského kapitálu jednotlivých zaměstnanců od výběru, přes hodnocení k různým způsobům rozvoje dle potřeb firmy. Na širší, splečenské, úrovni se s řízením lidského kapitálu setkáváme také, i když se v této souvislosti obvykle nemluví přímo o lidském kapitálu. Všechny snahy o změny vzdělávací soustavy však nejsou ničím jiným než snahou o řízení lidského kapitálu na úrovni státu.

Často je však opomíjena základní a zároveň ta zřejmě nejdůležitější úroveň – osobní. Lidský kapitál je něčím, co má každý člověk a jeho řízené zhodnocování patří mezi nejužitečnější aktivity jednotlivce. A zatímco firmy a investoři svůj kapitál detailně sledují a upravují jeho velikost a formy tak, aby dosahovali maximálních výnosů, většina lidí k otázce svého "lidského kapitálu" a jeho rozvoje přistupuje značně nahodile. Zatímco firmy a do značné míry i společnost mohou upravovat hodnotu lidského kapitálu výměnou jednotlivců, na osobní rovině je třeba pracovat s tím, co je k dispozici.

Odpovědný přístup v tomto směru zahrnuje vytvoření osobního verze strategického plánu, který začíná zhodnocením situace jak externí, tak osobní, vytvoření alternativních strategických scénářů, jejich vyhodnocení, výběr varianty a stanovení cílů a následné kroky k jejich dosažení! Vhodný způsob controllingu, který včas upozorní na odchylky od plánu a potřebu nápravných opatření či změny plánu je dále vhodným nástrojem, který z jednorázového plánu udělá kompas pro pravidelné použití.[3]

Podobný přístup vede k osobní zodpovědnosti a aktivitě. Moje osobní zkušenost s několika studenty, kteří proaktivně přistupují ke svému životu, je taková, že žádný z nich po ukončení studií neměl problém s uplatněním.

Zároveň je tento přístup vhodným předpokladem pro zavádění modelu financování rozvoje lidského kapitálu ať již formou produktivních služeb, nebo jiným způsobem. Člověk s jasnou představou o své budoucnosti a plánem na její dosažení bude mnohem atraktivnějším partnerem pro případné investory než někdo, kdo vlastně ani neví, co chce.

Rozvoj lidského kapitálu

Otázka rozvoje lidského kapitálu bývá často redukována na získávání znalostí, což je však ovlivňování pouze malé části lidského kapitálu. Dokonce je možné říci, že znalosti jsou ve srovnání s některými dalšími faktory lidského kapitálu snáze osvojitelné. Ve skutečnosti přílišné zaměření na znalosti bez odpovídajícího rozvoje ostatních faktorů lidského kapitálu nepřináší odpovídající efekt.

V praxi se tak lze setkat s výborně kvalifikovanými lidmi, kteří však díky svému přístupu a chování odrazují jak kolegy, tak vedoucí. Například stálý negativismus nebo zpochybňování možností nejenom neprospívají atmosféře na pracovišti, ale přímo ovlivňují pracovní výsledky. Kdo nevěří v úspěch úkolu, se nebude ani příliš usilovně snažit o jeho splnění. Naopak někdy platí opačná situace – tzv. "kdo chce, může". Na příkladech z praxe lze dobře demonstrovat, jak člověk bez znalostí, zkušeností a bez v tu chvíli rozvinutých schopností dokázal díky svému rozhodnutí a mimořádnému odhodlání v krátké době překonat své lépe vybavené kolegy a dosáhnout nečekaných výsledků.

Rozvoj lidského kapitálu by tedy měl pokrývat celé spektrum, samozřejmě se zohledněním cílů a možností rozvoje jednotlivých faktorů.

Výše uvedený obrázek může také pomoci v rozhodování o roli a významů školství, především vysokého školství, při rozvoji lidského kapitálu a přípravě na život. V současnosti je mnoho autorů a dalších zdrojů[4], které zpochybňují význam formálního školního vzdělání. Jejich argumenty nezpochybňují význam vzdělání a znalostí, ale formální školství považují za neefektivní a poněkud nevhodný způsob získávání znalostí. Hlavní diskutovanou otázkou je, zda nelze stejného či dokonce lepšího výsledku dosáhnout rychleji a příjemnější formou. Navíc, jak se ptá například E. Goldson ve své řeči "Zde stojím[5]", se diskutuje i otázka, zda by nebylo lépe čas věnovaný formálnímu vzdělávání a s tím spojených aktivit využít na něco jiného. Na jiné aktivity, které rozvíjejí i další stránky člověka, jeho lidského kapitálu, a tím zvyšují jeho hodnotu.

Rozvoj technologií a globalizace světa mění svět vzdělávání. Školy, které dříve byly do značné míry výhradním zdrojem informací, tuto výhodu rychle ztrácejí. Internet je dnes plný informací, prestižní světové univerzity zpřístupňují celé kurzy, kdo má zájem si může vyhledat velmi rychle podstatné informace i interpretace jednotlivých představitelů názorových proudů. Tyto změny mají nutně nesmírný dopad na školský systém a nelze na ně nereagovat. Pokud se školy, zejména vysoké, budou prezentovat jako zprostředkovatel informací a znalostí, potom bude do budoucna jejich pozice oslabená.

Řešením může být změna konceptu školství z pohledu komplexního lidského kapitálu. Znalosti rychle zastarávají, ale schopnost se učit, shromažďování a zpracování dat a jejich kreativní využití, schopnost reagovat na změny, spolupracovat s druhými, prezentovat své myšlenky, diskutovat, nezávisle a strukturovaně myslet a mnoho dalších člověku zůstává. Tyto schopnosti a návyky mohou být tím nejhodnotnějším, co si člověk ze školy odnese. To podporuje i článek P. Millera v časopise Forbes[6], který cituje trenéra basketbalového týmu Philadelphia Eagles Ch. Kellyho. Ten v rozhovoru říká, že pokud si tým má vybrat mezi hráči podobné výkonnosti, vybere toho s vysokoškolským diplomem. Jako důvod Kelly uvádí: "Diplom je víc než jen potvrzení inteligence. Je to také o schopnosti dotahovat věci do konce. Oni si stanovili pro sebe cíle a dosáhli jich. Mnoho lidí může říkat, že chtějí to či tamto, ale podívejme se na jejich výsledky".

Cíle rozvoje lidského kapitálu

V souvislosti s rozvojem lidského kapitálu a změnami ve školství je též vhodné si ujasnit cíle vzdělávání a rozvoje lidského kapitálu obecně. Velmi často se uvádí jako cíl vzdělávání "uplatnění na trhu práce". Takový cíl je nutně omezující a vycházející z paradigma minulého století. Pokud má být člověk dnes v životě úspěšný, a případně být ještě užitečný ostatním, musí vzít osud do vlastních rukou. Nestačí čekat na příležitosti, ale aktivně je vytvářet! Dokonce i zaměstnanci mohou být skutečným partnerem svému zaměstnavateli, ale pouze v případě, kdy jsou jasným poskytovatelem přidané hodnoty. Takový vztah je potom postaven na vzájemném respektu a přináší oběma stranám vyšší hodnotu.

V optimálním případě by tedy školy měly připravovat sebevědomé osobnosti připravené zvládat svůj život a všechny výzvy, které přinese. Je zřejmé, že pro takto ambiciózní cíl bude nezbytné rozvíjet lidský kapitál v celé jeho šíři.

Závěr

V tomto krátkém příspěvku jsou shrnuty výzvy, kterým lidé čelí a význam lidského kapitálu pro jejich zvládnutí a využití pro budoucí rozvoj. Lidský kapitál je zde chápán ve svém komplexním pojetí a zároveň jsou zde uvedena rizika vyplývající z jeho redukce na pouhé znalosti.

Pro rozvíjení lidského kapitálu je jej třeba řídit a to na úrovni společenské, podnikové i osobní, přičemž osobní rovina je rozhodující pro úspěšný rozvoj v dalších rovinách.

Z výše uvedeného vyplývá požadavek na komplexní rozvoj lidského kapitálu a vzdělávání, které se soustředí nikoliv na pouhé předání znalostí, ale zaměří se na rozvoj a přípravu pro úspěšné zvládání života.

Literatura

CLARK, Tim, Alexander OSTERWALDER a Yves PIGNEUR. Osobní business model: Jednoduchá metoda, jak vylepšit svůj život a nastartovat kariéru. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 255 s. ISBN 978-80-265-0075-9.

Encyclopedia Britannica [online]. 2014 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: http://www.britannica.com

MAYER-SCHÖNBERGER, Viktor a Kenneth CUKIER. Big Data. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013, 256 s. ISBN 978-80-251-4119-9.

MILLER, Phillip. Winning and College Degrees: Do Teams with More College Grads Win More Often?. In: Forbes [online]. 2014 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/phillipmiller/2014/05/23/winning-and-college-degrees-do-teams-with-more-college-grads-win-more-often/?utm_campaign=forbesfbsf&utm_source=facebook&utm_medium=social

GOLDSON, Erica. Zde stojím. In: SvobodaUčení.cz [online]. 2012 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: http://www.svobodauceni.cz/videa?p=4



[1]MAYER-SCHÖNBERGER, Viktor a Kenneth CUKIER. Big Data. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2013, 256 s. ISBN 978-80-251-4119-9, s.88

[2] Britannica Encyclopedia Britannica [online]. 2014 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: http://www.britannica.com

[3] Podobný přístup popisuje například: CLARK, Tim, Alexander OSTERWALDER a Yves PIGNEUR. Osobní business model: Jednoduchá metoda, jak vylepšit svůj život a nastartovat kariéru. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 255 s. ISBN 978-80-265-0075-9.

[4]www.svobodauceni.cz; unschooling.com, Ken Robinson: How schools kill creativity                                                       

[5]GOLDSON, Erica. Zde stojím. In: SvobodaUčení.cz [online]. 2012 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: http://www.svobodauceni.cz/videa?p=4

[6]Forbes MILLER, Phillip. Winning and College Degrees: Do Teams with More College Grads Win More Often?. In: Forbes [online]. 2014 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/phillipmiller/2014/05/23/winning-and-college-degrees-do-teams-with-more-college-grads-win-more-often/?utm_campaign=forbesfbsf&utm_source=facebook&utm_medium=social

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře