THBU (18.1) Jak lépe myslet

20. březen 2013 | 08.00 |

Lze zdokonalit svoje myšlení? Čím začít? Dobře strukturovaný výčet a proč se vyplatí se naučit jej dělat jako rutinní záležitost

Foto ze současného Istanbulu. Konkurence v oblasti vysokého školství je zde obrovská, univerzity se předhánějí v množství reklam nejrůznějšího druhu. Tato se mi na můj vkus zdála až mnoc morbidní. Ale v následujících dílech našeho seriálu tak trochu půjde o to, podívat se na způsob našeho myšlení "zvenku".

Úvodní poznámka

Tak jako při každém fyzickém bojovém umění potřebujeme mít dobře vypěstované svaly, tak při používání teorie her jako bojového umění potřebujeme mít dobře vypěstovanou schopnost myšlení. Lze na téma, jak zvýšit výkonnost myšlení, dát nějaká rozumná a prokazatelně užitečná doporučení? Ze své mnohaleté zkušenosti mohu doporučit:

- Nebát se matematiky - v žádném věku, při žádné formě studia (i "nestudia"); matematika je vždy tou nejlepší oporou při řešení kteréhokoli problému. Nikoli jen jako forma "výpočtu", ale jako schopnost představit si, o co jde.

- Spojit příjemné s užitečným a zdokonalovat své myšlení prostřednictvím zábavných her, které jsou k tomu určeny - zde bezesporu kralují šachy, které myšlení (paměť, schopnost kombinovat, schopnost přesahu setrvačného vidění a nacházení "krásných", nečekaných řešení, schopnost sebereflexe ve smyslu ocenění reálné situace apod.) procvičují nejlépe.

K tomu lze uvést některá další dílčí doporučení, která vycházejí z analýzy nejčastěji se vyskytujících situací při využití myšlení k řešení reálných problémů. Myšlení je nesmírně mnohostranný fenomén, takže to, co si ukážeme, postihuje jen určitý výsek - ovšem ten, který zvládne každý, a o jehož užitečnosti se také každý může sám přesvědčit.

Navazujeme na díl (18) našeho seriálu

http://radimvalencik.pise.cz/74-teorie-her-jako-bojove-umeni-18.html

Ten pojednával o jednotlivých složkách naší psychiky z hlediska racionálního rozhodování.

Metoda úplného dobře strukturovaného výčtu

Jedná se o metodu, která je poměrně prostá a lze ji (i bez nějaké zvláštní přípravy) použít prakticky vždy a všude. Spočívá ve snaze uvést všechny případy, které spadají do určité oblasti, kterou zadáme či vymezíme prostřednictvím pojmů.

Označení úplný poukazuje na to, že se snažíme uvést vše, co do dané oblasti patří.

Označení dobře strukturovaný poukazuje na to, že se snažíme to, co do dané oblasti patří, dobře uspořádat.

Dosažení úplnosti není většinou reálné. Rovněž tak se nám většinou nepovede výčet optimálně strukturovat. Proto obojí lze chápat jako určitou tendenci, o kterou se snažíme.

Úloha k zamyšlení 1(18.1)

Uveďte příklad oblasti, ve které lze dosáhnout úplného výčtu toho, co do ní patří.

Úloha k zamyšlení 2(18.1)

Uveďte příklad oblasti, ve které se nám stěží podaří dosáhnout úplného výčtu všeho, co do ní patří.

(Příklady jednoho i druhého jsou v navazujícím textu. Dříve než si ji přečtěte, pokuste se samostatně nějaké vlastní příklady uvést. Pokud se vám to nepodaří, uveďte nějaké vlastní další, až se s příklady uvedenými v textu seznámíte.)

Příklad oblasti, ve které lze dosáhnout úplného výčtu:

- Výčet celých čísel od 1 do 10.

- Výčet členů určité domácnosti.

Příklad oblasti, ve které prakticky nelze dosáhnout úplného výčtu:

- Výčet všech možných výdajů domácností.

- Výčet lidských potřeb.

Při studiu odborného textu je důležité:

- Uvědomovat si pasáže, které nás seznamují s výčtem něčeho.

- Nepřebírat to, co se uvádí, pasivně, ale uvědomovat si možnost doplnění, rozšíření či lepší strukturace příslušného výčtu.

Výše uvedené je jedním z prvních kroků k samostatnému tvůrčímu myšlení. Jedná se však i o nezbytnou podmínku pochopení textu. Ten, kdo si zvykl číst odborný text (včetně například učebnice) nekriticky, tj. bez snahy spontánně si uvědomovat možnost doplnění, rozšíření či lepšího strukturování výčtu, se kterým se setkává (bere to, co je napsáno, jako "slovo Boží"), se nikdy nenaučí chápat a využívat smysl toho, co se mu v odborném textu předkládá.

Postup při vytváření co nejúplnějšího výčtu, má několik fází:

1. Nejdříve dáváme nějaký prostý výčet.

2. Pak se snažíme o to, aby byl tento výčet co nejvíce úplný.

3. Zjišťujeme, že prakticky každý člověk může vnést do příslušného výčtu něco vlastního, původního, co by nás třeba ani nenapadlo, a proto využíváme podněty druhých:

- formou studia odborné literatury pojednávající o příslušné oblasti,

- formou konzultací s dalšími osobami (laickou či odbornou veřejností),

- formou brainstormingu (o této metodě si řekneme více později).

4. V určité fázi sestavování výčtu zjišťujeme, že je nutné jej strukturovat, tj. rozlišovat obecné a dílčí případy obecného v samotném výčtu.

5. Návazně na to pak začínáme zjišťovat, že strukturaci lze provést více způsoby a příslušná oblast má jako by více rozměrů, ve kterých ji můžeme sledovat. (To je již náročnější postup, o kterém si řekneme více později.)

Úloha k zamyšlení 3(18.1)

Ověřte si výše řečené tím, že se pokusíte o sestavení úplného výčtu výdajů domácnosti, přičemž budete postupovat podle následujících bodů:

- Nejdříve se pokuste o prostý výčet.

- Snažte se, aby tento výčet byl co nejvíce úplný.

- Pokuste se rozšířit výčet pomocí komunikace s okolím.

- Porovnejte váš výčet s uspořádáním výdajů domácností s výčtem uvedeným v běžně dostupné odborné literatuře.

-Všimněte si toho, že výdaje domácností mohou být uspořádány podle různých kritérií (tj. že uspořádání výdajů domácností je vícerozměrné) a udělejte výčet kritérií, podle nichž mohou být výdaje domácnosti uspořádány.

- Lze samotná kritéria uspořádání výdajů domácnosti seřadit podle různých kritérií? Pokuste se o to.

- Jak výčet co nejlépe strukturovat?

Výsledky si zaznamenávejte.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře