Jaké reformy a proč (185) Audit lidského kapit. II

9. srpen 2014 | 07.26 |

V rámci první fáze přípravy pracovní části podzimní konference Lidský kapitál a investice do vzdělání mně poslal Doc. Ing. Pavel Schránil, CSc. následující materiál (uveřejňuji na pokračování, dnes druhou závěrečnou část):

V podstatě jsou u nás tři úseky, kde působí interní audit:

1. Instituce a podniky veřejného zájmu.

Lidské zdroje mají rozhodující roli v jakékoliv instituci bez rozdílu druhu a velikosti. V institucích a podnicích tzv. veřejného zájmu, tj. finanční instituce, které v podstatě, cca z 90%, pracují s cizími penězi a dále podniky o velikosti nad 4 000 zaměstnanců, jejichž krach by znamenal pro stát mimořádné potíže. Proto má IA ze zákona dostatek možností a pravomocí jak provádět veškerý tj. i personální audit.

Je tu ustanovován i Výbor pro audit, obvykle 5 členný, který tu má oporu v zákoně č. 93/2009 Sb. a č. 167/2012 Sb., viz § 2, Vymezení pojmů". Je metodicky vedoucím orgánem pro řízení IA. I zde však došlo k určitému nedostatku, protože tento výbor, potvrzený valnou hromadou, by logicky měl být podřízen dozorčí radě. Při formulaci zákona však došlo k nepřesnosti a tento výbor se tak stal rovnocenným orgánem dozorčí rady, jak ukazuje následující schéma jeho zařazení do organizační struktury, např. v bance. Viz schéma.

Obrázek demonstruje skutečné dnešní zařazení útvaru interního auditu do organizační struktury organizace veřejného zájmu – např. banky.

I když se většinou dojde po projednání ke společnému stanovisku dozorčí rady a výboru pro audit, může se stát, že při rozdílném názoru není jiné řešení, než vyčkat na konečné rozhodnutí valné hromady.

Ve všech finančních institucích je jednotícím prvkem tzv. bankovní dohled centrální banky, u nás ČNB. Další odborný rozvoj IA, prostřednictvím centrální banky, zajišťuje tzv. Basilejský výbor, založený guvernéry centrálních bank koncem 20 století, se stálým sídlem v Basileji.

2. Průmyslové a obchodní podniky

Druhým úsekem jsou ostatní průmyslové a obchodní organizace jako akciové společnosti, sdružení s ručením omezením a družstva.

Zvláštnost je v tom, že tyto organizace hospodaří s vlastními penězi. Pokud při tom dodržují příslušné zákony, nelze jim nařizovat, zda vůbec musí zřizovat IA, ani jak bude ve struktuře podniku zařazen. To je plně v kompetenci majitelů, obvykle je reprezentuje valná hromada. Jde pouze o doporučení uplatnit zřízení IA a zaručit mu příslušnou kompetenci. Lze tu ovšem někdy najít i přímo kuriosní případy, např. podřízení útvaru IA třeba i pod finančního ředitele, který rozhoduje o použití peněz.

Následuje příklad konkrétních standardů IA a možnost jejich využívání.

2340 – Dohled (supervize) nad prováděním zakázky

Nad zakázkami musí být prováděn řádný dohled (supervize) tak, aby bylo zaručeno, že jsou splněny jejich cíle, je zajištěna jejich odpovídající kvalita, a že kompetence zaměstnanců jsou dostatečné.

Interpretace:

Rozsah požadovaného dohledu bude záviset na odbornosti a zkušenosti interních auditorů a na složitosti dané zakázky. Vedoucí interního auditu má celkovou odpovědnost za dohled nad zakázkou, ať již je prováděna samotným interním auditem nebo jiným subjektem. Vedoucí interního auditu může ale též pověřit tímto prověřením dostatečně zkušené zaměstnance interního auditu. Příslušné doklady týkající se provádění dohledu jsou zdokumentovány a uchovávány

1210 – Odbornost

Interní auditoři musí mít znalosti, dovednosti a další schopnosti potřebné pro plnění svých úkolů. Funkce interního auditu jako celek musí mít nebo být schopna zajistit takové znalosti, dovednosti a další schopnosti, které jsou potřebné pro plnění jejích odpovědností.

Interpretace:

Znalosti, dovednosti a další schopnosti jsou společným termínem označujícím profesní odbornost vyžadovanou od interních auditorů, která je nezbytná pro účinný výkon jejich profesních odpovědností. Interním auditorům se doporučuje, aby prokazovali svou odbornost získáním odpovídajících profesních kvalifikací a certifikací, např. osvědčení Certifikovaný Interní Auditor a další osvědčení nabízená Mezinárodním institutem interních auditorů - IIA a ostatními, pro tento účel vhodnými profesními organizacemi.

Konkrétním příkladem je následující sdělení v HN 10. 6. článek V. Šmíd, Kreativní ŘSD (Ředitelství silnic a dálnic) soutěže jednou půlilo, jindy spojilo.

"Samotné ŘSD slibuje nápravu – nově např. zavede přímou odpovědnost úředníků, kteří se na přípravě zakázek podílejí. Každou smlouvu má ještě kontrolovat speciální odbor vnitřního auditu - (IA)"

3. Státní a veřejná správa

Audit na ministerstvech a ústředních úřadech. Úplné znění zákona č. 320/2001 Sb. HLAVA III INTERNÍ AUDIT, paragrafy 28 až 31.) Kdo prováděl audit, jak bylo u nové vlády presentováno? Nejvyšší kontrolní úřad provádí kontrolu a ne audit, to uvádí i jeho president, např. v TV dne 5. 6. 14. Je tu ale činnost IA v těchto subjektech. Audit na ministerstvech řídí metodicky ministerstvo financí, jak bylo již dříve stanoveno. Je to obdobná úloha, kterou ve finančních institucích koná ČNB, úsek Bankovního dohledu. Také zde se, byť jde o sebevyšší orgány, nehospodaří s penězi, které jim patří, a proto je tu ze zákona nutný silný IA.

Významná byla třeba připomínka, vysílaná při televizních zprávách dne 11. 3. 2012, kde byl citován požadavek z Bruselu, že je potřebné provést centralizaci auditu (vlastně IA) v ČR, a to v oblasti státní a veřejné správy.

Zpráva na TV 24 dne 16. 6 2014 konstatující, že průměrně k 5 procentům faktur na ministerstvech nelze najít objednávky, je jistě alarmující. Ukazuje, jak je nezbytný personální i další odborný audit.

Otázka centralizace IA v ČR není jednoduchá. Jde v tomto případě o centralizaci ve veřejné a státní správě. V oblasti veřejné správy je však situace méně dobrá. Pro centralizaci IA v této oblasti je však nutné rozhodnout o tom, kde vytvořit centrum pro řízení IA v oblasti veřejné a státní správy. Byly slyšet již dříve návrhy o Ministerstvu financí (MF), nebo o Nejvyšším kontrolním úřadě (NKÚ).

Několikráte diskutovaný NKÚ by nebyl ideálním centrem, příliš těsné sloučení státní kontroly a IA, není ideální spojení.

Oba tyto náměty nejsou bezproblémové. MF má jistě patřičnou odbornou základnu a je možné předpokládat, že se proto přistoupí k tomuto řešení. Ministerstvo je ovšem, na rozdíl od ČNB, politický orgán, ministr zde zastupuje vždy určitou politickou stranu. To nemusí být vždy ideální, mohou vznikat problémy politického charakteru.

V oblasti Veřejné správy nebyla až dosud situace uspokojivá. Nedostatkem bylo nízké personální obsazení, vyvolané nutností úspor pracovních sil, ale mnohdy to byly úspory na nepravém místě a kompetenční schopnost zbývajících interních auditorů byla nedostatečná. Dohled a metodické vedení nad interním auditem převzalo, po určitém vzoru ČNB, po posledních volbách Ministerstvo financí. Toto řešení se zatím jeví jako optimální.

IA prakticky proběhl na všech ministerstvech – jako spojení ekonomického, administrativního a také personálního auditu. Důkazem jsou četné změny v personálním obsazení i vysokých funkcí. To je počátek. Absence služebního zákona je zatím velký nedostatek., měl by být v budoucnu významným vodítkem při dalším rozvoji personálního auditu.

Závěr

Skutečnost je taková, že i při tvorbě dalších standardů pro IA by bylo potřebné věnovat pozornost i tvorbě standardů pro personální audit. Především jistě jde o mezinárodní standardy, ale je možná i účelová tvorba místních standardů v ČR.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře