Jaké reformy a proč (105) Ještě k lázeňství I

21. květen 2014 | 08.00 |

Jedním z nejzajímavějších příspěvků na mezinárodní vědecké konferenci "Cestovní ruch, hotelnictví a lázeňství ve světle vědeckého výzkumu a praxe" (14.5.2014) v Karviné pořádané Obchodně podnikatelskou fakultou Slezské univerzity v Opavě byl od E. Vavrečkové "Aktuální situace v českém lázeňství".

Vrátím se k některým pasážím z tohoto příspěvku především proto, abych na konkrétním případě ukázal, jaké perspektivy se otevírají v oblasti produktivních služeb. Lázeňství je jejich typickým příkladem. A je podfinancováno právě proto, že je vystaveno administrativnímu a politickému diktátu, že nejsou rozvinuty tržní mechanismy, které by – obrazně řečeno – vracely jeho efekty (výstupy) do oblasti jeho zdrojů (vstupů).

Budu se věnovat vybraným částem příspěvku E. Vavrečková a pokusím se s využitím poznatku ekonomie produktivních služeb zesílit některé její formulace či tvrzení.

V úvodu E. Vavrečková dává definici lázeňství:

"Podle J. Beránka (Lázeňství v České republice. In: COT business, č. 6/1999, s. 7.) lázeňství vystupuje jako komplex ekonomických činností různých oborů a odvětví, které svými výkony zabezpečují uspokojování potřeb lázeňských hostů. Nezastupitelnou roli zaujímá kromě tradičních léčebných metod také přírodní bohatství v podobě přírodních léčivých zdrojů, které se vyskytují pouze v několika oblastech na světě. Kromě hojného výskytu minerálních pramenů jsou klientům k dispozici také zřídelní plyny, peloidy a v neposlední řadě i příznivé klimatické podmínky."

Z hlediska zvýraznění role lázeňství jako oblasti poskytování produktivních služeb by tuto definici trochu doplnil:

"Lázeňství je odvětví produktivních služeb, ve kterém dochází ke spojení (synergickému efektu) ojediněle se vyskytujících přírodních zdrojů (zpravidla minerálních pramenů, ale též zřídelních plynů, peloidů a klimatických podmínek) s profesionální péčí využívající vysokou kvalifikaci i tradicí spojenou se zkušenostmi vázanými na specifické podmínky příslušného poskytovatele lázeňské péče. Tyto služby mohou být poskytovány následně (jako součást léčení či rehabilitace) nebo preventivně (aby se předešlo určitému typy onemocnění, jehož nebezpečí je indikováno nebo souvisí se specifickým charakterem určité profese či životního stylu). Hraje významnou roli při uchování lidského kapitálu zejména v souvislosti s motorickými, ale i dalšími schopnostmi člověka."

Návazně E. Vavrečková hovoří stručně o ekonomických přínosech zdravotnictví:

"Kromě lázeňsko-léčebného významu je nezastupitelné i ekonomické postavení sektoru lázeňské péče v bilanci státního rozpočtu. Kromě významných přínosů pro veřejné zdraví se podílí na příjmech státního rozpočtu i na příjmech regionů."

Domnívám se (a v příštím roce bychom s A. Kleslou chtěli podpořit tuto domněnku analýzou tvrdých dat), že:

1. Nejvýznamnější ekonomický přínos lázeňství je dnes "neviditelný" – vzniká v oblasti uchování schopnosti klientů vykonávat náročnou profesi (tj. prodloužit horizont produktivního uplatnění člověka).

2. Za ním je "méně viditelný" přínos spotřebních výdajů klientů v lázeňském regionu, kterým je zde poskytována zdravotní péče, resp. multiplikační výdajový efekt (včetně efektu z vývozu služeb, kterými je poskytování lázeňské péče zahraniční klientele v daném regionu).

3. A teprve poté následuje "viditelný", ale i ten mnohdy politikou ignorovaný přínos z odvodu daní lázeňských zařízení, jejich zaměstnanců a služeb, které poskytují.

Naprosté nepochopení ekonomické role lázeňství pak vedlo k tomu, že se stát pokusil ušetřit na hodně nesprávném místě, viz (cituji z příspěvku E. Vavrečkové):

"V současné době se lázeňská zařízení v České republice potýkají s největšími problémy ve své novodobé historii. Kromě následků ekonomické krize způsobují další výrazný propad českého lázeňství také úsporná opatření ze strany státu. Významným přelomem je rok 2012, v němž došlo k poměrně zásadním změnám indikačního seznamu a současně k regulaci lázeňské péče (TŮMA, O. České lázně bojují o přežití. In: COT business, č. 6/2013. s. 16), a to zrušením původního indikačního seznamu (Vyhláška č. 58/1997 Sb.) a jeho nahrazení Vyhláškou č. 267/2012 Sb. o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Příprava nového indikačního seznamu byla sice předem provázena již od r. 2011 značnými obavami z důsledků v případě schválení zákona o zrušení komplexní lázeňské péče (BERÁNEK, J. Jaké by bylo Česko bez lázní. In: Hotel&Spa Management, č. 8/2011, s. 38). K takto extrémní změně nakonec nedošlo."

V příštím pokračování vyberu z příspěvku E. Vavrečkové charakteristiku některých dopadů změn.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 ˇ 2 ˇ 3 ˇ 4 ˇ 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře