Jaké reformy a proč (99): Role stáří

15. květen 2014 | 06.53 |

blog ›

Začala diskusní etapa přípravy 18. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Nyní máme možnost vrátit se k nejrůznějším otázkám, které budou moci být probrány na mikrosympóziu v souladu s navrženým harmonogramem. Tj. do 31.8.2014 by měly být zveřejněny podkladové teze. Do té doby předpokládám volnější diskusi, do které příležitostně vstoupím. I druhý komentář, kterému budu věnovat pozornost, je od autora, který se označil jako pravidelný čtenář. Je k věci. Zpochybňuje optimismus, pokud jde o možnost prodloužení horizontu produktivního uplatnění člověka. Zde je jeho příspěvek:

pravidelný čtenář:

Opět se tu naráží na to. že se nebere v potaz skutečnost, že delší délka dožití nekoresponduje se schopností pracovat. Využitelná délka produktivního věku se příliš nemění - prodlužuje se ale délka života kdy jedinec již není schopen produktivní práce vlivem procesu stárnutí, který je dán biologicky. Život se prodlužuje díky možnostem léčit nemoci vedoucí ke smrti, ale ne díky zpomalení involučních procesů v lidském organismu. Z tohoto pohledu je pro většinu lidí maximální hranicí do kdy lze pracovat 65 let a to opravdu maximální, optimum je 60 - 63.

Všechno ostatní mimo tuto úvahu je jen zastírání skutečnosti, že systém se snaží i na úkor důchodů maximalizovat zisk. K poznatkům medicíny a psychologie se nepřihlíží.

Navíc se zobecňují jednotlivé případy kde se jedinci dožívají vyššího věku aniž by proces stárnutí byl akcentován - individuální rozdíly jsou značné.

Jako snad nejpřístupnější pro laiky doporučuji ke studiu Haškovcové "Fenomén stáří" - kapitoly popisující procesy stárnutí, je toho ostatně dost i v jiné lékařské literatuře a vývojové psychologii - kapitoly věnované stáří a stárnutí."

Viz:

pise.cz/1296-komentare.html">https://radimvalencik.pise.cz/1296-komentare.html

Uvítám příspěvek na dané téma na naší konferenci. Doufám, že autor zašle alespoň teze, viz informace o přípravě konference.

Vidím možnost prodloužení horizontu dobrovolného produktivního uplatnění člověka optimističtěji. Vycházím z výsledků a zkušeností realizace projektu ARNOLD, jehož jsem byl spoluautorem a odborným garantem, viz:

Základní informace o projektu:

Inspirací projektu Postgraduální kurzy zhodnocení celoživotních zkušeností – předpoklad

prodloužení horizontu dobrovolného produktivního uplatnění člověka na profesních trzích

"ARNOLD" byla Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, kterou schválila

vládě ČR na jaře 2003. Tato Strategie věnuje, mimo jiných oblastí, pozornost problémům,

kterým čelí jednotlivé generace v současné společnosti. Konstatuje se v ní, že v nejsložitějším

a současně nejobtížnějším postavení se nachází starší střední generace, tedy lidé starší 50 let.

Projekt "Nové gramotnosti pro střední generaci aneb Univerzita půl třetího věku" reaguje na

oba výše uvedené problémy tím, že rozvoj novodobých gramotností propojil se vzděláváním

starší střední generace.

Projekt byl realizován v rámci Operačního programu JPD 3, cíl 2, NUTS II, hl. město Praha a

byl financován Evropským sociálním fondem, rozpočtem České republiky a hl. městem

Prahou. Zahájen byl 1. září 2006 jako dvouletý program. Název projektu je vyčerpávající,

avšak velmi dlouhý. Proto byly hned od počátku zvolena i krátká varianta názvu "ARNOLD".

Ti, kdo znají kultovní britský seriál "Ano, pane ministře", si jistě vzpomenou na postavu

kancléře premiéra Arnolda, který se ve svém důchodovém věku připravuje na roli člena

několika správních rad a poradce vlády.

Nositelem projektu se stala Vysoká škola finanční a správní.

Partnery školy se v projektu staly

Hygienická stanice hl. m. Prahy

LindeGass, a.s.

Městská část Praha 7

Cílem projektu bylo přispět ke zlepšení postavení starší střední generace na trhu práce, a to

prostřednictvím nově vytvořeného a následně zrealizovaného vzdělávacího programu, který

pomůže zejména personalistům a osobám v profesních asociacích a komorách a zástupcům

odborových svazů radit zaměstnancům a dalším lidem, jak využít svých dosažených

celoživotních zkušeností k tomu, aby tyto byly v závěru jejich profesního života co nejlépe

využity. Chtěli jsme připravit a pilotně ověřit komplex vzájemně provázaných metodických a

vzdělávacích modulů, poskytnout strukturovaný metodický a metodologický servis.

To vše s představou, že absolvent vzdělávacího programu bude

- umet poradit starším občanům při zhodnocení jejichž životních zkušeností,

- umět využívat zdroje informací umožňující získávat průběžný přehled o vývojových

trendech v oblastech jejich perspektivního uplatnění na profesních trzích s využitím poznatků

původního výzkumu,

- zvládat mezigenerační komunikaci, týmovou spolupráci ( zejména při osvojování nových

poznatku a jejich aplikaci v praxi),

- motivovat starší občany ke změně.

Našim vedlejším cílem bylo

- Podílet se zprostředkovaně na udržení rovnováhy penzijního systému a na prohloubení

míry solidarity mezi těmi, co mohou a chtějí být i ve vyšším věku produktivně činní, a

těmi, co z rady důvodů již nemohou nalézt vhodné uplatnění.

- Napomoci tvorbě hodnot a vzoru spojených s vhodným projektováním profesní dráhy

starších obyvatel.

- Přispět k překonání stratifikačních problému souvisejících s prodlužováním délky

lidského života.

Cílovou skupinou projektu se stali:

- Odborníci pražských zaměstnavatelských

- Odborníci pražských odborových svazů

- Personalisté pražských institucí a podniků

- Pražští podnikatelé a zaměstnavatelé

- Profesní asociace a komory působící v hl. městě Praze

Lze najít na

https://www.vsfs.cz/prilohy/arnold-shrnuti.pdf

Zde jsou i další důležité informace.

Viz též:

https://www.vsfs.cz/?id=2047-arnold

S odstupem času vidím možnosti zejména v těchto oblastech:

- Zvýšení kultury sebepéče o zdraví.

- Celoživotní vzdělání a rozvíjení zejména inovačních a komunikačních kompetencí (zkušenost ukazuje, že se lze vyhnout pasti upadnutí do stereotypů a že pěstování duševní kultury má nesmírně motivující význam i pro fyzické zdraví).

- Racionální volba trajektorie profesního uplatnění, včas se vyhnout slepé uličce nemožnosti přejít do jiné profese, která není tak závislá na fyzických dispozicích podléhajících fenoménu stárnutí. Zde je důležitá i role profesních organizací, včetně odborů.

- Prevence, zejména pak poskytování služeb (např. lázeňských), které oddalují poruchy pohybového ústrojí.

- Vhodné prostředí sociálních kontaktů, zejména v profesní oblasti.

Tvrdím, že těmito cestami, při stávajících technologiích (!) nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu lze prodloužit jak zenit, tak i horizont produktivního uplatnění v průměru o 10 - 15 let. To odpovídá stabilitě penzijního systému nejméně na 100 let a otevírá prostor pro dynamický ekonomický růst (exponenciálně dynamický se zvyšující se dynamikou procentuálních přírůstků) rovněž minimálně na dobu 100 let. Poznatky odborníků z medicinských oborů v oblasti procesu stárnutí (jak těch, které se týkají těla, tak těch, které se týkají duše) považuji za velmi důležité, protože upozorňují na kritická místa, tj. na to, čemu je nutno věnovat maximální pozornost.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu