Jaké reformy a proč (70) - Pretty Woman

15. duben 2014 | 07.51 |

Jak souvisí americký film Pretty Woman, postmoderna a současná ekonomická teorie? Uvědomil jsem si to při přípravě podkladů na dvě diskuse k otázce koncepce vědecké činnosti, kterých se zúčastním tento týden. Jde o to, že srovnání s výše uvedeným filmem umožňuje velmi přesně a zejména názorně vyjádřit, to, co se odehrává v dnešní ekonomické (a obecněji společenské) vědě.

Připomeňme si, o co jde v americkém filmu. Ještě před tím malá poznámka. Mohou být různé názory, o co v tomto filmu jde. Přece jen by však neměla být přecházena podstata proměny, kterou hlavní hrdina (bohatý obchodník a podnikatel) pod vlivem lásky prochází. Tu neznamenal na ČSDF ani Wikipedie, viz:

http://www.csfd.cz/film/6486-pretty-woman/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pretty_Woman

Obchodník se živí tím, že kupuje pod cenou firmy, které se dostaly do ekonomických potíží (často pod tlakem finančních spekulací, které provedl on sám), a prodává je "po kusech" s velkým ziskem. O osudy lidí ve formách mu vůbec nejde. (Pak se pochopitelně polepší a všechno dobře dopadne.) Trochu drsnějším případem by bylo kupovat živé lidi, "rozebrat je na součástky" (jednotlivé orgány) a ty pak se ziskem prodávat. O tom byl také natočen film s názvem Ambulance, ale poněkud drsnější, viz:

http://www.csfd.cz/film/20158-ambulance/

Jak to souvisí se stavem ekonomické vědy a postmoderny. Postmoderna funguje stejně. Pokud ještě donedávna existovaly přístupy, které usilovaly o komplexní postižení reality (byly spojené s týmovým a intersdisciplinárním přístupem) tak, aby se vyjadřovaly k tomu, o co v realitě jde a jak reálné problémy řešit, pak v současné době jsou existujícími mechanismy hodnocení výsledků vědecké práce a přidělováním benefitů (finančních prostředků, bodů, titulů, akreditací) tyto přístupy devastovány. Existuje nesmírně silný tlak převést ekonomickou vědu do podoby individuálních výkonů zaměřujících se na velmi úzkou oblast. Zde lze sice dosáhnout "dokonalosti" (ve smyslu úzkého zaměření v rámci definovaných směrů výzkumu), ale "dokonalosti", která tyto "samostatné kusy", "orgány vyňaté z těla" živé vědy, vědy která nemůže žít jinak než jako týmové a ve spojení s reflexí reality, mění ve výstupy zcela nepoužitelné. Je to "dokonalost" ve stylu výroku Antonína Důry v Rozmarném létě: "Hledáte-li dokonalost v kozelcích, nemám, co bych dodal."

Abych nebyl obviněn z jednostrannosti: Vůbec nejsem proti úzce specializovanému zaměření v rámci přesně definovaného směru výzkumu, např. v oblasti Riemannovy hypotézy či jiného slavného problému. Ale některé z těchto výzkumů by měly koneckonců vyúsťovat do týmové práce zaměřené na řešení současných problémy. (A těch je!)

Každá analogie ovšem trochu kulhá. V případě Pretty Woman firmy sice zanikaly, ale z jejich součástí se rodily nové. Mnohdy to bylo nespravedlivé, na úkor lidí, ale přece jen nějak efektivní. Dokonce i v případě filmu Ambulance se lidské orgány efektivně využily. Postmoderní fragmentizace a ritualizace ekonomické, resp. společenské vědy má zcela jiný cíl. Nejde o to jednu vědu nahradit jinou, ale zlikvidovat vědu jako nositele racionální reflexe společnosti. Jde o to oslabit její autoritu, neumožnit jí vstoupit do diskusí o podstatě současných problémů, neumožni jí předkládat realizovatelné a dobře připravené projekty, které by současné problémy řešily. Místo toho "věda", která je chápána jako ritualizované zdokonalování individuálních výkonů v předem zadaných směrech plní následující funkce:

- Místo projektů řešících reálné problémy jsou připravovány projekty na zakázku ty, jejichž cílem je najít cestu k tunelování společnosti. U nás konkrétně šlo např. o prosazení tzv. 2. pilíře penzijního systému či o pokus zavést školné na vysokých školách přes bankovní půjčky (jako v Anglii, kde to také podle toho, o co tam šlo od počátku, skončilo).

- Místo růstu autority vědy, která je podstatným  způsobem založena na schopnosti vědět, za jakých předpokladů je určitý výrok pravdivý a za jakých platí výrok opačný, vytlačení autority vědy z veřejných diskusí. Následkem je to, že se část lidí stále více nekriticky drží nějakých fundamentalistických (pro ně nedotknutelných) "pravd" (podložených vírou, odkazem na selektivně vybrané historické zkušenosti, důvěrou v nějakou osobnost či nenávistí vůči nějaké osobnosti apod.) většinou silně emocionálně fixovaných (existujících ve vědomí v takové podobě, že tyto "zjevené pravdy" jsou spojeny s odmítáním nejen racionální reflexe, ale i odmítáním diskuse s názorem odlišným). To otevírá prostor pro vyvolávání nejrůznějších animozit lidí a rozpoutávání nejhrůznějších konfliktních situací ve společnosti k překrytí toho, o co jde (co je ve skutečnosti zdrojem současných problémů).

Ritualizace, fragmentizace a individualizace v intencích postmoderního myšlení prosazující se na půdě vědeckých institucí (myslím tím i vysokých škol, vědeckých časopisů, vědeckých konferencí apod.) je jednou z největších překážek nalezení cesty ze současných problémů. Narušuje přirozený vztah mezi vývojem vědy a kultivací veřejného mínění (např. standardní formou osvěty či v rámci systému vzdělání), což je mj. důležitou podmínkou omezování míry manipulace lidmi.

V některém z pokračování, které uveřejním v nejbližší době, uvedu, jak se s výše uvedeným problémem vyrovnat.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč (70) - Pretty Woman ondrey 15. 04. 2014 - 10:38
RE: Jaké reformy a proč (70) - Pretty Woman hušner karel 15. 04. 2014 - 20:11
RE: Jaké reformy a proč (70) - Pretty Woman ondrey 15. 04. 2014 - 22:25