Jaké reformy a proč (64) K natvrdlému studentovi

9. duben 2014 | 08.00 |

Na článek "Natvrdlý student" ze seriálu "Jaké reformy a proč", viz:

http://radimvalencik.pise.cz/1201-jake-reformy-a-proc-60-natvrdly-student.html

jsem mj. dostal i tento ohlas od T. K.:

První, co mě nadzvedlo, bylo použití komentáře A. Zapletala. Ten je mimořádně tupý a úplně mimo mísu, nicméně to ti nebrání ho demagogicky využít. Srovnávat "jabka s hruškama" tě v Oděse určitě neučili. Srovnávat základní lidskou potřebu (jídlo) s umožněním (dokonce) vysokoškolské vzdělání je naprostý úlet. Když už srovnání, tak na úrovni toho, že nemůžou jíst všichni biftek z argentinské kravičky, ale někomu musí stačit hovězí zadní. Také ve svém příspěvku děláš to, co jindy tak kritizujeme - bojuješ za svého zaměstnavatele, přičemž zamlčuješ jeho nedostatky. Je hezké psát o "natvrdlém" studentovi, ale kolik takových je? Proč nenapíšeš o tom, jak cca 3 % našich studentů zvládají mikro a makro aspoň na úrovni minimálních standardů..., jak většina studentů neumí spočítat procenta ... To tvoje "šité na míru jeho specifických duševních schopností"...

K tomu (pokusím se to rozčlenit na jednotlivé myšlenky):

1. Ad: "Je hezké psát o "natvrdlém" studentovi, ale kolik takových je?" – Je jich málo. Hodně málo je těch, u nichž původ zdánlivé "natvrdlosti" vyplývá z toho, že se podvědomě či intuitivně tážou po předpokladech. Těch, kteří se nespokojí s tím, že jim někdo sdělí "je to tak a ne jinak".

Cítí, že "to může být i jinak" a nezačlení určitý poznatek do svého systému myšlení, pokud si neujasní předpoklady. Takových studentů je právě tak málo a jsou právě tak vzácní, jako je málo a jak jsou vzácné zdánlivě neúrodné vinařské tratě, na kterých rostou nejlepší vína. Toto jsem chtěl říci a tak to znovu opakuji. A jsem přesvědčený, že jednou, až dojde k tomu, že univerzitní školství bude fungovat tak, jak má, až bude zainteresováno na co největší "přidané hodně" či "přírůstku lidského kapitálu", pak bude takové "natvrdlé studenty" vyhledávat a bude je umět využít pro zkvalitnění pedagogického procesu i jako zdroj nového poznání.

2. Ad: "Proč nenapíšeš o tom, jak cca 3 % našich studentů zvládají mikro a makro aspoň na úrovni minimálních standardů..., jak většina studentů neumí spočítat procenta..." – Klidně mohu napsat, že dokonce většina našich studentů má problém se zvládnutím mikroekonomie a makroekonomie na úrovni minimálních standardů. V čem je podle mého názoru problém? Souvisí to s tím předešlým. Nejdříve uvedu tu příčinu, o které se často hovoří, ale podle mě není rozhodující. A pak tu, kterou považuji za hlavní:

- (Nejdříve za obecně přijímaná:) Studentům chybí již ze základní a následně střední školy znalost základů matematiky a matematické představivosti.

- (Nyní to, co považuji za důležitější:) Překvapivě velká část studentů nemá schopnost formulovat alternativu k nějakému tvrzení (včetně pochopení smyslu takové alternativy). Chtějí mít nalinkované, že "je to tak a tak a ne jinak". To je to nejhorší, co se může v pedagogickém procesu stát. Považuji to za důsledek "vytřídění" kriticky myslících pedagogů v normalizační době i v dalších následných čistkách nejrůznějšího druhu. Na základních i středních školách převládá konformita, minimum pedagogů v libovolném předmětu učí studenty kriticky myslet. A když v určitém období si člověk nevypěstuje schopnost kritického myšlení, už tuto schopnost nikdy nezíská, resp. učí se ji velmi obtížně (je to jako s řečí). Přitom – jak vždycky zdůrazňuji – je schopnost představit si, "jak jinak by to mohlo být" základem inovačních, systematizačních, komunikačních a realizačních schopností.

3. Ad názor A. Zapletala (připomínám): "Víte, tohle je pastička. Zdá se to logické, dala se tam Gaussova křivka (též křivka normálního chybového rozložení, už z toho můžete poznat, že přikývnutí tomu článku je normální chyba) a po přikývnutí se otázka rozšíří na: Co říkáte cílům, aby více než 50 procent populace mělo co jíst? Není to škoda jídla??? Pak se náhle přikyvování zadrhne ve svalu kývacím." – Pokud srovnáváme jakékoli dvě věci, vždy najdeme libovolný počet shod i libovolný počet rozdílů. Pokud tím chtěl A. Z. říci, že poskytování systematických vzdělávacích služeb každému, je v současné době zrovna tak důležité pro jeho uplatnění, jako poskytování stravy, je to možná nadsázka, ale v kontextu těch, co si myslí, že je jen malá elita vyvolených, kteří mají právo na vysokoškolské vzdělání, to považuji celkem za adekvátní.

Kde vidím řešení?

Ještě – mimo polemiku – k otázce, co s tím dělat. Tj. zda pomohou nějaké reformy a jaké by měl být. Existuje názor, že až se zlepší kvalita vzdělání na základních školách, může se zlepšit kvalita vzdělání na středních školách. A až se zlepší kvalita na středních školách, může se pak zlepšit i na vysokých. A tak se mluví hlavně o předškolním vzdělání, kde je asi nejlépe začít. – Tak já to vidím úplně naopak. Ale o tom příště.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře