Jaké reformy a proč (52) Retro: Ohlasy na dopis 2

28. březen 2014 | 05.35 |

V minulých dnech jsem uveřejnil dopis poslancům a členům ČSSD s přílohou z roku 2003 a autentické ohlasy z té doby. I (nebo právě) s odstupem času jsou velmi zajímavé. Dnes uveřejňuji druhou část ohlasů:

Ohlasy na dopis od členů a sympatizantů ČSSD z odborné sféry - 2. část

Z nějakého důvodu mi pod názvem "dopis poslancům" dorazila část Tvé korespondenční diskuse s informatickým J. K.. Mám pocit, že se naše partaj a) buď zcela zbláznila a vážně diskutuje o tom, jak provést něco, co nikdy nemůže fungovat b) její funkcionáři, kteří určují jak mají vypadat konkrétní kroky realizované státní správou, nemají základní znalosti fungování ekonomiky a zdá se že dokonce ani účetnictví c) rezignovali na to, že ekonomické zákonitosti prostě platí a nelze je obcházet - nebo nějakou dobu lze ale pak to končí velmi špatně a důsledky se odstraňují velmi draho, a pod dojmem neustálého vysvětlování úředníků ministerstev přistoupili na jejich debilní argumentaci, že to tak bylo zavedeno a tak to musí být. Vždy přece ministři i poslanci mohou iniciovat změnu. V každém případě mi některé části o nichž diskutujete, a které se mi dostaly do schránky nepřipadají ani tak z jiného světa - vlastně nevím jak to vypadá v jiném světě - ale bohužel z typicky českého světa. podobnou pitomost by si v členských zemích EU, kam tvrdíme že směřujeme, nikdo ani nedovolil navrhnout, protože by byl a) za vola b) za porušovatele zákona c) za svého druhu mafiána v každém případě by byl nucen odstoupit z funkce!!! Nevím jestli jste to náhodou nediskutovali v jiné části rozhovoru, která se mi nedostala do rukou, ale k financování vysokých škol bych chtěl říci asi toto: v prvé řadě je třeba si uvědomit, že je nutné zajistit, aby školy měly dostatečné provozní prostředky. Zdůrazňuji slova provozní prostředky. Tedy aby peníze, které dostávají na provoz skutečně pokryly provozní výdaje škol, a ne aby je školy musely dofinancovávat z jiných zdrojů - třeba z grantů na vědeckou činnost. Jak už sám název napovídá z peněz z grantů by měla být placena skutečně vědecká činnost, a ne dorovnávány třeba platy učitelů, aby nechcípali hladem. mezi náklady na provoz je samozřejmě nutné počítat vedle osvětlení, otopu, vodného a stočného účetní odpisy, které jsou zdrojem obnovy majetku a platy učitelů. Kantor by z platu za výuku měl být schopen uživit sebe a rodinu, včetně výdajů na bydlení a opatřování věcí jako vybavení domácnosti. Řekněme že plat vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance VŠ (nepočítám v to údržbáře a vrátné atd.), by měl být minimálně 20 tisíc korun. To je minimum, které by měl dostat asák, který právě nastoupil. Docent by za výuku měl dostat při plném úvazku minimálně 30 tisíc. Profesor - nefunkcionář nejméně 40 tis. Šéfové fakult a funkcionáři školy by měli mít ještě manažerské příplatky. Platy na této úrovni by měly být takto stanoveny minimálně vyhláškou, a ne aby si rektor s odkazem na zákon 111/97 navrhl 70 tisíc - když mu jej ministryně podepíše a asákům dal jen 12 tis. To je totální zvůle, kterou bohužel náš právní řád umožňuje a ČSSD nedělá nic proto, aby se to změnilo. Žádný návrh zákona není ani připravován. rozpočtová politika kapitoly 333 je konstruována jako u zbytkového resortu. Místo výpočtu, kolik je potřeba a následného přidělení peněz, se na školství dává jen to, co zbude. A to je katastrofa, z niž by se Buzková a Sobotka měli zodpovídat. Napřed by MŠMT mělo udělat analýzu poptávky po vzdělání. Její výsledky by měly být porovnány s kapacitami škol a podle toho by pak měl být stanoven cíl na práci se sítí. K dosažení cílového stavuje je třeba peníze - lze spočítat kolik, jen by vláda musela opustit filosofii zbytkového resortu a musela by přijmout ekonomickou logiku. tedy že všechny náklady musí být uhrazeny, jinak vzniká skrytý deficit, který je horší než deficit státního rozpočtu. Do celkových nákladů by měly být plně započítány uvedené platy, tak aby se kantor mohl věnovat vzdělávání a nemusel ještě pracovat pro tři další firmy na vedlejšák, což vede k zanedbávání práce se studenty. A samozřejmě odpisy, aby školy mohly pravidelně dělat opravy a nakupovat nové vybavení místo toho zastaralého. respektive, aby nemusely spoléhat na to, jestli se jim na nákup vybavení podaří získat dotaci z parlamentu. To by mělo být jen ve výjimečných případech nějakého super přístroje. Vědecká činnost by ve financování měl být oddělena, pokud ji škola provozuje, je to super. Jenže dnes je stejně většina výzkumu zprivatizována. provádí si ji profesoři na své jméno a škola z peněz nic nevidí. to je také problém. v rozdělování grantů funguje absolutní jánabráchismus a zcela mafiánské vztahy. Návrh na zachování současného stavu, nebo na jeho akceptace jako referenční kritérium je legalizace tohoto bordelu. O granty by měla být normální soutěž v níž by rozhodovaly parametry kvality a schopnosti zkoumat to, co zadavatel požaduje. Ne rozdělovat peníze podle toho, kdo již něco zkoumal, tak mu dáme nejvíc. To je v podstatě rozdávání peněz k volnému utracení - nalévání do černé díry. Na kvótu si vždycky každý něco napíše. Přitom se nemusí dostat peníze na zajímavý výzkum, o nějž fabriky nebo stát může mít zájem. To je absurdní. Podle mého by stát jako zadavatel grantu měl napřed vědět, co chce zkoumat, a na to by měl na granty vypsat normální řízení, v němž by se posuzovala schopnost řešitelů problémem se zabývat. ne ale tak že už někdo dělal předtím 10 grantů tak je asi dobrej, ale koho má v týmu, jaké má vybavení a vědecké kapacity, jak chce k problému přistoupit. Peníze můžou být pak rozděleny i mezi více týmů s rozdílným přístupem, aby se vyloučila předpojatost. Ale systém kvót opsaný ze společné zemědělské politiky EU ve vědě nikdy fungovat nebude! Takto by Američané nikdy atomovou bombu nesestrojili. Tyto peníze by ale neměly být součástí běžného rozpočtu školy, ani by neměly být započítány do platu kantora. V účetnictví by měly být vedeny odděleně. Z výnosů by mělo být placeno potřebné vybavení na výzkum, odměny účastníkům řešitelům a to jak studentům, tak i kantorům. V jejich případě by to ale měla být vedlejší část platu nad částky uvedená nahoře. Samozřejmě že taková vědecká činnost oživí výuku, ale jsou to dvě věci a kantor by tak měl mít dva platy. Oba na slušné úrovni. Přitom by se nemělo zapomínat, že i kvalitní učitel, který se nezabývá vědou, je strašně cenný poklad. Bez něj by vědci postupně vymřeli, protože by je neměl kdo naučit to základní. Stejně tak platí, že špičkový vědec, který umí vyřešit složitý problém, ještě nemusí být dobrý kantor. Příkladem je Einstein, který byl vynikající vědec, ale prý se s ním obtížně komunikovalo, což není dobrý předpoklad pro vyučujícího. Čisté vědce ale také potřebujeme jinak budeme nadále rozvojovou zemí. Ostatně vláda, pokud jde o financování vědy, dělá všechno proto, abychom se v budoucnu mohli být počítání mezi členy organizace africké jednoty - nikoli EU. Oba - jak čistý kantor, tak čistý vědec - by měli být slušně zaplaceni. U těch, kteří okáží spojit obojí, aniž by ani jedno šidili, lze uvažovat i o dvou platech. Proč ne. Vždyť to je nesmírně cenné. Možná, že se Ti zdá to, co píšu zcela banální, a že to řeší jiné části materiálu, který ke mně nedorazil . V tom případě promiň že otravuji. Z pohledu na rozpočet mám pocit, že vláda tyto základní ekonomické zákonitosti nechápe, takže to ber jako příspěvek do diskuse. Měj se M. K.

Viděl jsem stránky Vašeho institutu a měl bych dotaz, zda je možné u vás zadat komerční analýzu některých připravovaných zákonů v ekonomické oblasti. Kontaktovala mě asociace malých podnikatelů, na které reforma veřejných financí dopadne velmi těžce a rádi by si to nechali zpracovat odborně. Prosím, pokud byste měl zájem o více informací, ozvěte se. M. P.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč (52) Retro: Ohlasy na dopis 2 ondrey 28. 03. 2014 - 13:58