Jaké reformy a proč (49)Retro: Co je (ne)sociální?

24. březen 2014 | 07.26 |

Při exkurzi do toho co jsem napsal více než před deseti léty jsem narazil i na tento zajímavý článek:

Co je a co není sociální a co je a co není asociální

Jedním ze stále se vyskytujících argumentů proti přechodu financování vysokých škol na systém, který by je zainteresoval na uplatnění absolventů formou odvodu z budoucího příjmu absolventa ve výdělečných oborech, je, že se jedná o něco "asociálního". K tomu viz nejdříve následující příspěvek zpracovaný pro Haló noviny:

Který systém financování VŠ je nemorální?

V článku "Horké léto... a co dál?" (Haló noviny 27.6.03) píše Marta Semelová, že návrhy systému financování vysokých škol podobné těm, se kterými přišel Radim Valenčík a Petr Matějů jsou "vysoce nemorální, asociální a nedemokratické". Chce se mi věřit, že její názor vyplývá jen z neznalosti dané problematiky.

Dovolím si citovat ze Stanoviska k zákonu o změně ve financování studia na vysoké škole, které na žádost rektora UK zpracoval tým Martina Potůčka (Centrum pro sociální a ekonomické strategie) 11.2.02:"Hlavní tradovaná námitka proti zavedení školného (riziko sociální exkluze) se ovšem jeví jako neopodstatněná... Oproti výrokům některých politiků a mediálním interpretacím se zákon po našem soudu dobře vyrovnává se sociální stránkou problému. Často slýchané tvrzení o tom, žezákon znemožní potenciálním uchazečům o studium ze sociálně slabších vrstev studovat, se jeví jako neopodstatněné. Školné v podobě, jak je v současnosti navrhováno, neznamená žádnou dodatečnou finanční zátěž pro rodinu studentů během studia, protože je fakticky spláceno až po dokončení studia, a to pouze těmi absolventy, kteří dosáhnou nadprůměrného příjmu. Školné tedy není diskriminací současných ani budoucích chudých. Naopak, s návrhem školného je spojena i reforma sociální podpory studentů, která velmi významně zvyšuje sociální příspěvky pro chudé studenty. Proto je současný návrh zákona spíše než nástrojem diskriminace nástrojem vyrovnávání šancí."

Připomenu, že Centrum pro sociální a ekonomické strategie je nejreprezentativnějším odborným týmem u nás a zpracovalo mj. Sociální doktrínu ČR.

Mj. to, co navrhuje Jiří Dolejš, je nazýváno časově limitovanou absolventskou daní hrazenou ve prospěch příslušných vysokých škol. Podobný systém v současné době zavádějí v řadě zemí, např. v Číně a ve Vietnamu. Smyslem těchto systému je zainteresovat vysoké školy na uplatnění jejich absolventů a na kvalitě vzdělávacího procesu.

Zajímalo by mě, zda ti, co odmítají jakékoli změny ve financování vysokých škol si uvědomují následující skutečnosti:

Za prvé: Ve všech transformujících se zemích s tzv. "bezplatným" vysokoškolským vzděláním dochází k tomu, že děti z příjmově silnějších domácností mají mnohem větší šanci studovat zadarmo na veřejných vysokých školách, zatímco děti z příjmově slabších rodin studují na placených soukromých vysokých školách, musí si během studia přivydělávat a ze svých daní tak platí ještě studium bohatých.

Za druhé: V současné době je již 10 % čerstvých absolventů veřejných vysokých škol dlouhodobě nezaměstnaných. Je to především proto, že stávající systém nemotivuje vysoké školy k tomu, aby vzdělávaly kvalitně a s ohledem na uplatnění absolventů.

Který systém financování vysokých škol je tedy nemorální a asociální? A je morální a sociální jen přihlížet k tomu, jak v důsledku nezainteresovanosti vysokých škol z roku na rok roste počet těch, kteří dostali tak nekvalitní vzdělání, že neseženou práci?

Podrobné informace a rozbory k dané problematice najde zájemce na webových stránkách Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (www.isea-cz.org). Problém financování vysokého školství je pro naši zemi osudový. Zaslouží si kvalifikované projednání a ne zkratovitou politizaci.

 K tomu dodejme ještě následující. Ve všech postkomunistických zemích, ve kterých existuje duální systém financování studia na vysoké škole - tj. plně státem hrazené veřejné vysokoškolské vzdělání (tj. tzv. "bezplatné") na veřejných vysokých školách a plně individuálně hrazené vysokoškolské vzdělání na soukromých školách - dochází k tomu, že:

- Na lukrativních oborech veřejných vysokých škol (práva, humanitní obory) studují s výraznou statistickou převahou děti z příjmově silnějších domácností.

- Na soukromých plně individuálně hrazených vysokých školách studují s výraznou statistickou převahou děti z příjmově slabších domácností.

Jinými slovy: Lukrativní "bezplatné" obory na veřejných vysokých školách jsou pro bohaté, plně individuálně hrazené soukromé vysoké školy jsou pro chudé. Chudí si pak musejí během studia přivydělávat a odvádět daně, takže de facto ještě financují studium svých bohatších vrstevníků. A nejen to. Chudí (přesněji děti z méně majetných domácností) mají zaměstnání již během studia, takže nerozmnožují řady nezaměstnaných, jak je tomu v případě dětí z majetkově silnějších domácností. 

Uvedené skutečnosti svědčí mj. o tom, čím je ovlivněno přijímací řízení na vysoké školy (což nemusí být v řadě případů přímá korupce, ale jemnější mechanismy, prostřednictvím nichž s velkou převahou vítězí děti z příjmově silnějších domácností).

Systém dofinancování vysokých škol založený na odvodu časově omezené absolventské daně by tuto do očí bijící asociálnost současného stavu velmi rychle eliminoval.

Několik otázek na závěr

1/ Brání pochopení asociálnosti a neefektivnosti současného systému financování vysokého školství pouze předsudky spojené s představou, že vysokoškolské vzdělání musí být "bezplatné"?

2/ Je vytrvalá snaha odmítat skutečnost, že současný systém prokazatelně diskriminuje děti z příjmově slabších rodin, pouze projevem politické krátkozrakosti spojené se snahou snadné politické zisky?

3/ Snaží se ti, co prosazují navýšení peněz do vysokého školství prokazatelně neefektivním způsobem a současně odmítají systém financování, který by zásadním způsobem zvýšil efektivnost vzdělávacího procesu, ukázat, "kdo je pánem nad vysokými školami", kdo zde má reálnou moc a komu se zde musejí všichni podřizovat? (Tj. nejedná se snad nikoli o spor o nezbytné prostředky, ale o demonstraci moci?)

4/ Nestojí za tím vším i snahy neumožnit naší zemi, aby se její vysoké školství pozvedlo na přední světovou úroveň, začalo produkovat kvalitní absolventské sítě schopné zajistit efektivní zdroje investic i perspektivní odbytový prostor, aby naše země plně využila a dále rozvíjela své vzdělávací kapacity v oblasti exportu vysokoškolských vzdělávacích služeb? (Tj. nejedná se v podstatě o obdobu uzavření českých vysokých škol v době protektorátu, tentokráte ovšem jen "tichou" formou spočívající v tom, že se nechá přežívat systém neefektivního, přežitého vysokoškolského vzdělání a neumožní se expanze efektivního sytému, který odpovídá povaze konstituování vzdělanostní společnosti?)

 (Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč (49)Retro: Co je (ne)sociální? ondrey 24. 03. 2014 - 08:44