Jaké reformy a proč (47)Retro: Poziční investování

22. březen 2014 | 06.54 |

V souvislosti s přípravou projektu zaměřeného na problematiku tržně zprostředkovaného samofinancování odvětví, které poskytují produktivní služby (umožňující nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu) jsem narazil ve svém archivu na některé články publikované před několika léty. Uveřejním některé z nich. Myslím, že s odstupem času (v tomto případě téměř tuctu let) je leccos vidět lépe.

Doufám, že případní oponenti projeví schopnost číst to, co je černé na bílem (byť jen na obrazovce).

Následující "Retro" je z časopisu Marathon 2/200 z článku "Reforma financování investic do vzdělání a význam ekonomické teorie pro praxi". V části, kteroou zveřejňuji, je provedna analogie mezi hledáním vhodného způsobu financování vysokého školství s hledáním vhodného způsobu letu na Měsíc:

Problém prostředí

Ani objevením (a propracováním) nového principu, který činí obecně teoretické řešení technicky reálným, práce fyzika nekončí. Začíná soupeření s vlastnostmi prostředí, se kterým - v daném případě let člověka do Vesmíru - musí počítat. Jsou to na jedné straně parametry přírodního prostředí (odpor vzduchu v různých vrstvách atmosféry), na druhé straně pak prostředí vytvořeného - látek či materiálů, z nichž je konstruováno příslušné zařízení (v daném případě raketa, konkrétně pak zde jde o vlastnosti pohonných látek, požadavky na spalovací komoru, tvar a vlastnosti trysky apod.). K fyzice, která při hledání nejvhodnějších materiálů a látek plní nezastupitelnou roli, se přidružují další vědecké disciplíny. Objevují se nové a nové překážky, které je nutné překonávat hledáním originálních řešení, trpělivým zdokonalováním toho, co již je vymyšleno, neustálým ověřováním a zkoušením.

Rovněž v případě ekonomické teorie, která přišla s projektem, našla způsob "technického řešení", práce ještě neskončila. I zde je nutné pustit se do soupeření s vlastnostmi prostředí, byť se jedná o prostředí poněkud odlišné povahy - o společenské prostředí, ve kterém jednají myslící a cítící lidé, kteří sledují své zájmy. Právě otázka zájmů se zde ukazuje jako jedna z nejdůležitějších.

Oporu při analýze parametrů zájmového prostředí nachází ekonomická teorie v podobě již zmíněné paretovské efektivnosti. Tj. hledají se taková řešení, při kterých dochází ke zvyšování užitku (alespoň někoho či jedněch, pokud možnosti většiny či všech), aniž by, aniž by se snížil užitek kohokoli jiného.

Při analýze zájmového kontextu přechodu k ekonomickému systému, ve které jsou rovnost a efektivnost komplementárními parametry systému, se zdálo být jednou z největších překážek poziční investování, resp. investování do společenské pozice. Jedná se o fenomén, který mohl být odhalen teprve poté, co byly doceněny možnosti investování do lidských schopností. V určitém smyslu se jedná o doplňující se a proti sobě stojící formy investování. Podstatou pozičního investování je přeměna majetkové výhody ve výsadu (privilegium) formou investování do společenské pozice. Mechanismus působení tohoto fenoménu je následující:

- Představme si, že v ekonomice existuje (pomyslné) odvětví nabývání a uplatnění schopností.

- V rámci tohoto odvětví dochází k tomu, že aktéři:

. získávají schopnost disponovat investičními příležitostmi,

. získávají investiční prostředky k využití investičních příležitosti, u nichž vzniká přebytek.

- Investicemi do společenské pozice jedněmi aktéry dochází k tomu, že se vstup do tohoto odvětví omezuje jinými aktérům, kteří nemají prostředky pro investování do společenské pozice.

Fenoménem investování do společenské pozice (formou prestižní spotřeby, která segreguje společnosti z hlediska toků informací a společenských kontaktů, formou kupování poslušnosti a preferování poslušnosti před efektivností) dochází k omezování konkurence v odvětví nabývání a uplatnění schopností. Reálný společenský systém je investováním do společenské pozice podstatným způsobem kontaminován. Je to jedna z hlavní příčin, proč se celý reálný ekonomický systém nechová dostatečně "paretovsky". Tím částečně odpovídáme na otázku, proč se orientace na produktivní charakter spotřeby a využívání investování do lidského kapitálu prosazuje jen velmi pomalu a obtížně.

Investování do společenské pozice a nedokonalosti kapitálového trhu v oblasti investování do lidského kapitálu jsou spojité nádoby: Nakolik je nerozvinutý kapitálový trh, natolik se otevírají možnosti a vznikají i podněty pro investování do společenské pozice, nakolik jsou odstraněny nedokonalosti kapitálového trhu, natolik je investování do společenské pozice "vytlačováno" z ekonomického systému.

Problematika pozičního investování umožňuje objasnit paradox "přepočítávání všeho na peníze", které se nám intuitivně zdá být něčím špatným a v realitě takové "přepočítávání všeho na peníze" také něco špatného signalizuje, zatímco v teoretickém modelu je klíčem k řešení rozporu mezi efektivností a rovností, otevírá cestu k vytvoření podmínek, za nichž dochází k reálnému naplnění ideálu "podmínka rozvoje každého individua je podmínkou rozvoje všech a naopak".

Paradox vzniká právě v důsledku fenoménu pozičního investování. Problém je totiž v tom, že podřízení jednání "přepočtu na peníze", "honbě za krátkodobým ziskem" se stává společensky nepříznivým fenoménem teprve následně, teprve poté, co jsou takto získané prostředky reinvestovány do vytváření společenské pozice a kdy dochází k ekonomické segregaci. I v oblasti investování do společenské pozice existuje konkurence (ve smyslu "kdo chce s vlky býti, musí s vlky výti") a právě ona vede k tomu, že prostředky nezbytné k investování do společenské pozice je nutné získávat neomalenými metodami a podřizovat se krátkodobým horizontům. V podmínkách, kdy by tržní mechanismus byl natolik rozvinutý, že by se využívání vlastních (přebytečných) investičních prostředků k realizaci cizích investičních příležitostí stalo běžnou součástí ekonomického systému (kdy by investování do společenské pozice nepřinášelo lokální výhodu, protože by byl eliminován faktor rozpočtového omezení), odpadly by veškeré motivace spojené s "dosahováním zisku za každou cenu".

Jak mě upozornil jeden kolega, jedná se o velmi obdobnou situaci, jako v případě řešení jednoho z nejzapeklitějších problémů konstrukce výkonné rakety. Aby byla rychlost plynů vycházejících ze spalovací komory a následně usměrňovaných parabolickým tvarem trysky dostatečně velká, musí být ve spalovací komoře velmi vysoká teplota a velmi vysoký tlak. Tento požadavek se ovšem dostává do rozporu s vlastnostmi materiálů, z nichž můžeme spalovací komoru vyrobit. W. Braun přišel s geniálním nápadem - totiž s tím, aby palivo bylo do komory přiváděno takovým způsobem, že ochlazuje vnitřní povrch spalovací komory, a to jak původní teplotou, tak i v počáteční fázi svého hoření. Samotné palivo, které vyvolává vysokou teplotu, tak současně slouží i jako ochranný štít.

V našem případě otevření prostoru pro investování do lidských schopností nabízí na jedné straně možnost výhodného uplatnění vlastních investičních prostředků při využití cizích investičních příležitostí, na druhé straně (současně) eliminuje smysl pozičního investování.

Cesta k reálnému uplatnění této myšlenky pak spočívá v tom, že prvotním investorem do lidských schopností v případě aplikace teorie v oblasti financování vysokoškolského vzdělání je samotná vysoká škola. Její pozice (jako rodícího se dominantního subjektu nové ekonomiky založené na produktivní spotřebě a produkci lidských schopností) je dána tím, jaké uplatnitelnosti svých absolventů je schopna dosáhnout. V podmínkách, kdy se takto začne prosazovat, dojde k posílení její role "přifázováním" sekundárního kapitálového trhu k jejímu působení.

Banálně řečeno to pak znamená, že důležité není to, "z jaké společenské vrstvy" kdo je a "jak demonstruje svou příslušnost k lepším vrstvám", ale to, "jakou univerzitu" kdo vystudoval a "v jakém kontaktu coby absolvent s touto univerzitou je". (Mj. tímto se řeší i problém "ochoty" splácení závazku formou úhrady přenesené ceny systému vzdělávacích služeb.)

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře