Jaké reformy a proč (23) Elegantní teorie 3

26. únor 2014 | 08.27 |

V této části si v obecně teoretické rovině odpovíme na často kladenou otázku (se kterou bude mít mj. problém i současná vláda), "kde na to vzít"? Přesněji ukážeme teoretické východiska umožňující představit si a pochopit, jak systém generuje zdroje. Jak jsem již uvedl, bez silné a elegantní teorie se při přípravě, "prokomunikování" a realizaci komplexních reforem, které otevřou prostor pro ekonomický vývoj založený na produktivní spotřebě neobejdeme. Následující část je věnována problematice kapitálového trhu, který může být za určitých okolností "spojencem" řešení současných problémů. Grafy, které k názornému vyjádření efektů spojených s působením kapitálového trhu používáme, jsou původním výsledkem práce našeho týmu. Poprvé byly publikovány v časopise Politická ekonomie 1/2004, následně využity v učebnici Heissler-Valenčík-Wawrosz Mikroekonomie pro středně pokročilý kurz VŠFS 2010.

Investiční prostředky a investiční příležitosti

Na kapitálovém trhu proti sobě - přitom v opačném gardu - stojí:

- Nabídka a poptávka investičních prostředků: věřitel nabízí vlastní investiční prostředky a dlužník poptává cizí investiční prostředky.

- Poptávka a nabídka investičních příležitost: věřitel poptává cizí investiční příležitosti a dlužník nabízí vlastní investiční příležitosti).

Každý je vlastníkem investičních prostředků i investičních příležitostí. Co rozhoduje o tom, kdo bude věřitelem a kdo dlužníkem? Odpovědi na tyto otázky dává graf poptávky a nabídky investičních prostředků a investičních příležitostí (viz graf 3.

1.).

Y = současný příjem.
MY´= budoucí příjem vyjádřený v mezních veličinách.
Y1 = rozpočtové omezení prvního subjektu.
Y2 = rozpočtové omezení druhého subjektu.
D1= mezní výnos z realizace investičních příležitostí prvního subjektu
S2 = mezní výnos z realizace investičních příležitostí druhého subjektu 
i = míra výnosu z vlastních investičních prostředků poskytnutých k realizaci cizích investičních příležitostí (úroková míra)

Plocha ABE představuje paretovské zlepšení prvního subjektu.
Plocha BCE představuje paretovské zlepšení druhého subjektu.
Průběh křivek D1a S2 je dán tím, jakými investičním příležitostmi disponuje jeden a druhýsubjekt.

Uvedený graf ukazuje, že kapitálový trh umožňuje generovat prostředky "navíc" - a to právě na základě využití investičních příležitostí, které by bez jeho fungování využity nebyly. (Jedná se o oblast vyjádřenou příslušnými plochami ABE a BCE. Podstatně větší paretovská zlepšení (zdroje "navíc") pak mohou být dosaženy posunutím křivek mezních výnosů ze spojení investičních prostředků a investičních příležitostí. Tomu se budeme věnovat v dalších pokračováních.

O tom, kdo bude dlužníkem a kdo bude věřitelem, rozhoduje kolika investičními prostředky a kolika investičními příležitostmi jednotlivé osoby disponují. Na grafu 3.1. disponuje první subjekt (s křivkou D1 ) po vyčerpání svých investičních prostředků výnosnějšími investičními příležitostmi, než jaké má druhý subjekt po vyčerpání svých investičních příležitostí. Bude tedy dlužníkem – k tomu, aby mohl zrealizovat výnosné investiční příležitosti, kterými disponuje, musí si půjčit investiční prostředky dané současným příjmem. Druhá osoba bude ze stejných důvodů věřitelem, část investičních prostředků může půjčit. Na grafu 3.1. jsme proto:

- první osobě vědomě přiřadili křivku D1, protože poptává investiční prostředky.

- druhé osobě vědomě přiřadili křivku S2, protože nabízí investiční prostředky.

Je třeba zdůraznit, že přechodem přes linii rozpočtu se mění poptávka po investičních příležitostech v poptávku po investičních prostředích a nabídka investičních prostředků v nabídku investičních příležitostí.

Pro lepší porozumění si ještě ukážeme smysl posunu křivek v daném grafu.

Pokud by křivka 2 probíhala tak, jak je ukázáno na grafu 3.2. (S2 by se posunula severo-západním směrem do polohy 2), pak by se proťala s křivkou D1 v bodě . Každá investiční příležitost prvního spotřebitele napravo od by mu přinášela menší výnos než příslušná investiční příležitost druhého spotřebitele. Proto by se první spotřebitel svých investičních příležitostí vpravo od bodu vzdal a nabídl své investiční prostředky. Tím, že za těchto okolností nabízí své investiční prostředky, tak současně poptává cizí investiční příležitosti (mj. tu investiční příležitost, jejíž mezní výnos je vyznačen příslušným sloupečkem na grafu 3.2.).

Pokud by naopak křivka 1 probíhala tak, jak je ukázáno na grafu 3.3. (D1 by se posunula jiho-západním směrem do polohy 1), pak by se proťala s křivkou S2 v bodě . Každá investiční příležitost prvního spotřebitele napravo od by mu přinášela menší výnos než příslušná investiční příležitost druhého spotřebitele. Proto by se první spotřebitel svých investičních příležitostí vpravo od bodu vzdal a nabídl své investiční prostředky. Tím, že za těchto okolností nabízí své investiční prostředky, tak současně poptává cizí investiční příležitosti (mj. tu investiční příležitost, jejíž mezní výnos je vyznačen příslušným sloupečkem na příslušném grafu). Druhý spotřebitel současně poptává cizí investiční prostředky a nabízí své investiční příležitosti.

V dalších pokračováních si ukážeme, co vše zajímavého a svým způsobem i překvapivého lze z uvedených grafů (a jejich modifikací) vyčíst. Mj. i to, zda trh působí vždy tak, že bohatí bohatnou a chudí chudnou, nebo zda za určitých podmínek může působit i přímo opačně (a za jakých podmínek by tomu tak mohlo být).

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (7x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč (23) Elegantní teorie 3 saša dušek 26. 02. 2014 - 14:43
RE(2x): Jaké reformy a proč (23) Elegantní teorie 3 radimvalencik 26. 02. 2014 - 18:24
RE: Jaké reformy a proč (23) Elegantní teorie 3 ondrey 26. 02. 2014 - 22:35