Jaké reformy a proč? (15) Ještě k otázce školného

9. únor 2014 | 09.16 |

Byl jsem teď skoro celý týden každý den včetně soboty u státnic a navíc ještě zkoušel u normální zkoušek, takže v důsledku krajního přetížení (protože jsem měl i další pracovní povinnosti, mj. přípravu projektu specifického výzkumu věnovaného právě této problematice) jsem se dostal k dalšímu článku věnovanému reformám až nyní. Věnuji jej reakci na obsáhlý příspěvek D. Vyhlídala na stránkách diskusní skupiny

https://www.facebook.com/#!/groups/728107677207981/

(za který děkuji).

Budu se vyjadřovat jen k podstatnému. Protože nemám ani dnes času nazbyt, předpokládám, že se k tématu ještě vrátím. Nyní jen k tomu nejdůležitějšímu.

Nejdříve D. Vyhlídal cituje z mého článku:

"Tj. D. Vyhlídal navrhuje místo splácení odvozeného od výše příjmu splácení standardní půjčky od banky garantované státem. To by byl tunel! Jen velmi stručně k problémům, které by vznikly (a všude na světě, kde je takový systém mají fatální dopady):

1. Půjčky od bank jsou nutně úročeny a velká část studentů je není schopna splácet. Mají zničený celý život a bankám musí z peněz daňových poplatníků dorovnat garantovaný ušlý příjem stát. Ten z nešťastníků stejně nic nevymůže.

2. Tento systém odrazuje zájemce o studium z chudších vrstev (doložitelně a prokazatelně). ..."

Ano. Za tím, co jsem napsal, si stojím. Měl jsem před několika léty možnost účastnit se odborných diskusí při přípravě reformy financování vysokého školství ve Velké Británii. Zde byly dvě hlavní otázky ve hře:

- Jít na to cestou přímého závazku studenta (a poté absolventa) vůči vysoké škole, nebo přes půjčky u bank?

- Úročit půjčky na "školné", pokud ano tak jak?

Zastával jsem tehdy obdobný názor jako N. Baar, který patří mezi přední odborníky ve světě na tuto problematiku. Názor, který v podstatě odpovídá tomu, co navrhuji i pro naše podmínky, tj.

- Musí to být závazek vůči "mateřské" vysoké škole (jinak to nebude dostatečně motivující, bude to transakčně nesmírně náročné a bude to jen dobrý kšeft pro banky, stát to přijde hodně draho).

- Závazek nesmí být úročen ani tou nejmenší sazbou, protože pro toho, kdo je chudší, představuje i tak obrovské riziko (nemá zpravidla tolik společenských kontaktů, aby se s jistotou uplatnil, a proto studium raději vzdá předem). Navíc – čím vyšší je úrok a čím více je jeho splácení garantováno státem, tím méně je univerzita motivována jak ke kvalitě vzdělávacích služeb, tak i k výběru těch, co na to mají.

Velká Británie (přesněji jen Anglie, protože Skotsko model odmítlo) zvolila cestu "přes banku" a "úročeného závazku". Výsledek je přesně takový, jaký jsem předpokládal. Kvalita vzdělávacích služeb se nezvedla, systém funguje jako faktor prohlubování ekonomické a následně sociální segregace, současně i jako tunel veřejných prostředků, viz např. (jen z nedávné doby):

Dle IHNED.CZ 29. 1. 2014:

Britský vládní úřad National Audit Office vypracoval kritickou zprávu, z níž vyplývá, že vláda nemá informace o více než pěti miliardách liber (160 miliard Kč) ze státního rozpočtu, které byly poskytnuty studentům jako půjčky na univerzitní školné, ani o osobách, které půjčky obdržely. Bylo zjištěno, že asi 368 000 studentů, kteří si půjčili od vlády peníze na školné, nemá u státu žádné záznamy o svém zaměstnání, ani o jakýchkoliv příjmech. Je to zřejmě proto, že jsou nezaměstnaní, nebo jsou to studenti z EU, kteří se vrátili domů, popřípadě jsou to britští studenti, kteří se odstěhovali do zahraničí.

Dále je v článku uvedeno, že 40 % nebude nikdy splaceno.

Viz: http://hn.ihned.cz/c1-61631260-zmizelo-pet-miliard-liber-pujcek-poskytnutych-studentum

K nárůstu ekonomické segregace viz např. (neměl jsem čas hledat reprezentativnější materiály):

http://blisty.cz/art/72020.html

http://a2larm.cz/2013/12/britsti-studenti-opet-v-ulicich/

Dále D. Vyvadil poměrně obsáhle informuje o tom, jak je vysokoškolské vzdělání financování v Kanadě. Je to cenná informace a proto ji se zvýrazněním toho nejdůležitější zveřejňuji celou:

Podívej se třeba na Kanadu, kde to funguje! Tam, kde Ti chybí argumenty a potřebuješ protlačit to svoje, rád použiješ slova tunel, pokoušíš se bez argumentů strašit!... Ale k věci, banky v Kanadě úročí tyto studentské půjčky kolem 2 %(tedy na hranici státem vyhlašované inflace). To je podle tebe likvidační, omezuje to studující z chudých rodin??? myslím, že přesně naopak. Navíc tím nezatěžuje nespravedlivě toho, kdo s tím nemá nic společného (ale sorry, vy tomu říkáte solidarita)... V Kanadě to funguje, přesně, jak jsem popsal, není to tedy tunel. V té Kanadě je to kolem 10 %, Převezme to stát a to by ses divil, jak vymůže (příklady máš i u nás)! I ta banka totiž bude muset posuzovat, kolik a jak a na co studentovi půjčí (podle prospěchu při nástupu, pak třeba podle oboru, nebo studijních výsledků, podle jeho dalších zdrojů... (ty studijní výsledky pak ovlivňuje další zdroj, prospěchové stipendium, u oborů poptávaných trhem práce pak stipendia podnikatelské sféry). Každý rok je přitom posuzován individuálně podle aktuálních možných zdrojů. Nemá-li student studijní výsledky banka mu sama s ohledem na návratnost peněz doporučí, aby studia raději zanechal!Půjčky tam totiž garantuje stát a ten se jí pak ptá, půjčili jste skutečně efektivně? Jedině pak přebírá dluh a vymáhá jej! Pujčka je poskytnuta studentovi, občanovi dané země, část prostředků plynoucí od daň. poplatníků tak není promrhána na studenty z cizích zemí, oni si tu úhradu pak musí řešit podle pravidel vlastní země (ale stipendia prospěchová či profesní následně přece taky v dané zemi mohou dostat). Nezatěžuje tedy enormně sociálně slabé rodiny, jak se pokoušíš manipulovat.A vložil jsem tam odklad rok, myslím si, že je to zcela dostačující!

Dal by se z toho udělat dobrý příspěvek na naší podzimní konferenci Lidský kapitál a investice do vzdělání. A doufám, že jej také D. Vyhlídal připraví. Zkušenost každé země s každým systémem je důležitá. Chybí mně v něm však odkaz na prameny. A k tomu odpověď na řadu otázek:

1. Jakou formou stát garantuje půjčky? (Zaplatí v plné výši to, co nezaplatí absolvent?)

2. Jak se dosáhlo úročení na úrovní inflace. K tomu plná garance nestačí. Stát musí půjčky ještě dotovat až na úroveň tržní úrokové míry. Kolik to dělá?

3. Může si banka vybrat obor a vysokou školu, kterou bude financovat? Patrně ano. Jak je to s půjčkami v oblasti technických oborů, přírodovědeckých oborů, pedagogických oborů apod.?

A ještě závěr výtky k mnou navrhovanému systému ze strany D. Vyhlídala:

Tunel tu navrhuješ svým systémem naopak ty! Kdo skutečně věrohodně posoudí aktuální skutečnou výši příjmu bývalého studenta (sám vidíš, jak to dnes funguje, kontrolní orgány, kontrolní orgány kontrolních orgánů... Kolik dalších lidí z toho chceš živit?), jak to prodraží celý systém? A nevymůže? Tvůj systém naopak vede k tomu, že studenti, ve snaze přikrýt se papírem (což je celoevropská vlastnost) studují jen pro ně atraktivní obory, obtížně uplatnitelné na trhu práce. Proč by se snažili, když nevydělají, podle tebe a Tvého systému tu půjčku platit nebudou přece vůbec muset! A nakonec, ke zvyšování kvality služeb. Naopak, Tvůj k tomu nevede, jeho aktuální přínosy pro školu jsou příliš malé, aby se to jakkoliv projevilo.

Systém, o kterém jsem mluvil, jednak přímo posílá školám peníze. Pokud jsou úspěšné, a pokud jsou úspěšné zejména v produkci absolventů v oborech, které požaduje trh práce! Tam je základní zpětná vazba.Přitom systém, o kterém mluvím, nijak neomezuje studenta studovat cokoliv, jen říká, když jsi studoval, tak to i zaplať. Je pro Tebe tedy lepší vybrat si obor, dlouhodobě poptávaný trhem práce! Nezatěžuje tedy enormně sociálně slabé rodiny, jak se pokoušíš manipulovat a strašit!Tedy ne já, ale ty zcela ideologicky ujíždíš!!!

K tomu:

- Při vší dobré vůli považuji argumentovat tím, že stát není vůbec schopen vybírat daně či zdravotní a sociální pojištění, za trochu mimo. A jak jsem již poznamenal - v případě napojení zpětných odvodů ve prospěch univerzit na systém výběru daní či zdravotního a sociálního pojištění budou mít přímý zájem na zdokonalování tohoto systému samotné univerzity. To je mj. velmi pozitivní vedlejší efekt systému.

- A argument, že studenti budou záměrně studovat obory, které jim neumožní se uplatnit, je sám o sobě absurdní. Nehledě na to, že univerzity asi nebudou takovéto "únikové" obory rozšiřovat, protože systém bude generovat informace o tom, jak si vedou absolventi té či oné univerzity v jednotlivých oborech. A dobré univerzitě půjde o dobré jméno z hlediska dlouhodobé perspektivy.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (5x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jaké reformy a proč? (15) Ještě k otázce školného ondrey 09. 02. 2014 - 17:52
RE: Jaké reformy a proč? (15) Ještě k otázce školného lars moebius 10. 02. 2014 - 10:29
RE: Jaké reformy a proč? (15) Ještě k otázce školného prof. dr.martin strnad 10. 02. 2014 - 16:59
RE: Jaké reformy a proč? (15) Ještě k otázce školného kryštof (joffreye) 10. 02. 2014 - 20:34
RE: Jaké reformy a proč? (15) Ještě k otázce školného prof. dr. martin strnad 24. 02. 2014 - 09:48