Česká republika: +13274nových případů. Rekordní nárůst o 9 tisíc oproti minulému týdnu, tj. na trojnásobek. Dlužno ovšem dodat, že při výrazném zvýšení počtu testů.
USA +228413 nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
Rusko : Francie |
27747 : 19927 |
Rusko atále na hraně mezi zklidněním a zrychlením. Francie už zase roste a roste, už je na hranici 20 tisíc.
Británie další rekord, téměř 56 tisíc. Německo přes 23 tisíc. Ukázněné Slovensko přes 6 tisíc (patrně import českého portfolia vícenákazy).
Izrael nepříjemných přes 6 tisíc.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Petr Hampl o koronaviru – hodně dobré a moudré/3:
Do covi-kávičky vybírám to nejdůležitější z rozhovoru Petra Hampla pro Parlamentní listy. Celé je zde:
Pozitivním fenoménem je převaha pozitivních hodnocení v diskusi. Hamplův text od svého odlišuji fialovou barvou. Otázky PL jsou tučně. Nejdůležitější podtrhuji:
3. část
Jak se díváte na teorii, že je plánem elit držet lidi co nejdéle doma?
Takovou teorii může zastávat jen ten, kdo o současných korporacích nic neví. Korporace přece potřebují lacinou pracovní sílu. A korporace potřebují také zákazníky, kteří neustále navštěvují nákupní centra, pořizují si jednou zbytečnost za druhou, jezdí na drahé dovolené a nakupují, nakupují a nakupují. Nejlépe na dluh. Opatření rozhodně nejsou v zájmu nadnárodního kapitálu.
Nicméně pozor! Ti lidé jsou kreativní a rychle se učí. Neustále narážíme na nové a nové nápady, jak nás odřít. Pokud bude epidemie trvat příliš dlouho, naučí se na ní vydělávat. A pak by skutečně mohli usilovat o její prodlužování. Třeba tím, že budou podporovat odpor proti karanténním opatřením nebo tím, že na trh nepustí účinné léky či účinné vakcíny. I proto je důležité tu epidemii vyřešit co nejrychleji, a nenechat se zviklat tím, že si musíme zvykat. Čas hraje proti nám.
A co možnost, že chtějí zlikvidovat malé provozovny, aby vznikl prostor pro nadnárodní sítě a řetězce?
Vždyť to se děje už víc než 20 let. Pamatujete si třeba na to, že jsme bývali zemí bez supermarketů a že jsme všechno běžné spotřební zboží kupovali v menších obchodech? Když někdy krátce po roce 2000 otevřelo Tesco na Zličíně, byl by to jediný hypermarket široko daleko. Od té doby byly smeteny tisíce malých prodejen a zvítězily obří sítě. Jejich finanční síle nedokáže čelit nikdo. To samé se děje v pohostinství a v poslední době jsou dokonce už i malé místní pivovary skupovány velkými, které je spojují do řetězců a skupin. Probíhalo to před covidem, a bude to probíhat i po něm. Probíhá to, protože jsme si nechali namluvit, že trh je důležitější než spravedlnost a dobrý život. A protože se tu nenašla významná politická strana, která by chtěla chránit slabé před velkými, české před globálními. Neschovávejme se za epidemii.
Nastala nějaká změna myšlení či v životě u vás osobně právě kvůli koronaviru?
Pro mne to znamená obrovskou komplikaci. Byl jsem zvyklý pravidelně objíždět republiku, každý týden vystoupit v nějakém městě či městečku, a od října sedím doma. To má samozřejmě dopad na prodej knih, na mou finanční situaci, ale především na celkový životní styl. Neumíte si představit, jak se těším, až to bude všechno za námi.
Co se týče myšlení, letos jsem si po mnoha letech pochybností musel konečně připustit, že celý ten model neregulované globální tržní ekonomiky je vadný od základu. Všechno, na čem jsme v 90. letech budovali novou společnost, bylo špatně. Volný trh může fungovat mezi řemeslníky, živnostníky a krámkaři, ale velká ekonomika musí být pečlivě regulována. Pokud stát vyklidí prostor, je ten prostor okamžitě zaplněn nadnárodními korporacemi. Výsledkem je snížení životní úrovně a méně svobodný život.
(Pokračování)
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:
https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji náměty a podklady k diskusi na tomto semináři:
J. Šulc komplexně o COVID-19/6
Poslední letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky přineslo vynikající pojednání J. Šulce "Úvahy o sociálně ekonomických dopadech Covid-19 v kontextu s českým národním zájmem", viz:
https://www.vupsv.cz/casopis/forum-socialni-politiky-6-2020/
(Časopis už je vytištěn a prodává se, z komerčních důvodů plná internetová verze se dává až cca po půl měsíci.)
Pojednání je významným příspěvkem k tomu, jaká bude Ekonomie a ekonomika v době postkovidové", tj. bezprostředně se týká tématu připravovaného workshopu.
Podrobný úvod jsem zveřejnil ve své "covi-kávičce" zde:
https://radimvalencik.pise.cz/8761-covi-kavicka-25-12-cr-4363-usa-193030-co-dal.html
https://radimvalencik.pise.cz/8763-covi-kavicka-26-12-cr-2669-usa-99840-co-dal.html
Pojednání J. Šulce zveřejňuji na pokračování. Připojuji k němu i svůj komentář. Podrobný úvod k celé sérii je zde:
Úvahy o sociálně ekonomických dopadech Covid-19 v kontextu s českým národním zájmem – 6. část
Jaroslav Šulc
Zvýšení významu efektivity krizového řízení pro ČR
Po rozpačitých zkušenostech s dosavadním čelením Covid-19 je problematika jak vyčleňování příslušných kapacit (personálních, produkčních, vědeckovýzkumných, finančních a dalších) v České republice na zlepšení funkčnosti silových rezortů (obrany, vnitra resp. Integrovaného záchranného systému), tak jejich restrukturalizace a změna zacílení mnohem aktuálnější, než kdy jindy. Strategii pro případ nástupu dalších "černých labutí[1]" bude vhodné zpracovat také s ohledem třeba na variantní vize hloubky začlenění České republiky do (minimálně) evropských hospodářských[2] a bezpečnostních struktur. Nutno v plné míře a bez zbytečného ideologizování docenit rychlé posuny těžiště globální, především ekonomické moci ze severoatlantického prostoru směrem do jihovýchodní Asie.
Právě tam se stále jasněji rýsují hegemoni pro 21. století, kteří budou nepochybně určovat budoucí sociálně ekonomické standardy také pro Českou republiku[3] s její ekonomikou závislou na otevřenosti.
Podobně u Armády ČR bude třeba řešit spíše než problém dodavatelů a cen za další vyzbrojování proti poměrně neurčitému protivníkovi (tj. zdůrazňovat její vnější funkci) nejspíše otázku reorientace a preference především její vnitřní, domácí role. Ta bude muset být spojena s posílením útvarů operativně nasazovaných v krizových situacích na území českého státu (jako to bylo dobře otestováno v roce 2020 při koronakrizi), tedy jednotek určených primárně k ochraně zdraví a majetku civilního obyvatelstva a vůbec k posílení funkčnosti kritické infrastruktury. Předpokládá to nejen posílení hygienických kapacit, ale také třeba obnovu ženijních útvarů či složek zajišťujících náhradní spojení.
Analogické výzvy stojí Integrovaným záchranným systémem. Koronakrize totiž velmi záhy ukázala dvojsečnost principu subsidiarity (delegace odpovědnosti za rozhodování na co možná nejnižší stupeň řízení) u dnešního smíšeného modelu vnitřní správy krajů a obcí, kdy vysoká míra autonomie se ukázala být spíše brzdou než dynamizátorem operativních kroků.
Je vůbec otázka, zda nezvážit mít jako součást státní správy malý, ale velkými kompetencemi vybavený úřad[4] pro řešení podobných mimořádných situací – příletu dalších "černých labutí", plně využívající mj. nové možnosti přinášené nastupující digitální érou[5]. Přestože schopnost improvizace je jedním z přežívajících symptomů české genetické výbavy, nelze současně nevidět letitou zkušenost, že v časovém presu dochází mnohem snadněji k chybám a přehmatům, nehledě na legislativně právní stránku. Ta – je-li dořešena v potřebném časovém předstihu – by mohla dát decizní sféře více možností operativního rozhodování[6].
(Pokračování)
K tomu ode mne:
To vše jsou velmi rozumné návrhy. Chybí mně však v nich jeden moment, který podstatně souvisí s konkretizací představy o "designátorovi", tj. nositeli rozhodnutí. Krizové řízení ze své podstaty nemůže být úřednickou záležitostí. Navíc v našich podmínkách, jak ukazují i nedávné zkušenosti, úřednická sféra je dost významně kontaminována různými lobby, což může nejen snížit efektivnost krizového rozhodování a vést k jeho zneužívání, ale zejména ke ztrátě jeho důvěryhodnosti ze strany veřejnosti. A bez její podpory to nepůjde.Právě v souvislosti s úvahami o krizovém řízení je nutné apelovat na vědce z různých oborů, aby se s pochopením nutnosti mezioborové a interdisciplinární spolupráce přihlásili o svou zodpovědnost. Nikoli konjukturalismus rádoby "odborníků", ale odvaha skutečných fachmanů schopných překročit rámce úzké specializace. Máme je. Jde jen o to, aby projevili dostatečnou vůli po efektivní komunikaci a byli schopni své úsilí spojit se (za pochodu) vypracovávaným komplexním řešením současných problémů a dlouhodobou perspektivní a realistickou vizí.
Vím, že někdo namítne: Jako vždy, když nevíš, kdo a jak může něco změnit k lepšímu, dáš tam vědu.
Částečně je to pravda, ale role pravdivého, uceleného poznání reality je nezastupitelná. Myslím, že situaci ve vědě znám a nedělám si o ní iluze. Přesto však je to jedna z nejméně kontaminovaných sfér společnosti, která disponuje nástroji ověřování pravdivosti. Nechápu ji jako oblast, která se uzavírá do sebe, ale která je sto komunikovat s širokou veřejností formou vzdělání, popularizace, osvěty. Myslím, že zde je možné udělat velmi mnoho.
(Pokračování)
[1] Pojem černá labuť se v poslední době používá pro jevy z kategorie tzv. čistých/ryzích nejistot na rozdíl od tzv. měřitelných nejistot (např. požitím metod statistické pravděpodobnosti). Zájemce odkazujeme na esej Marka Szcepańského: Pandemie koronaviru jako událost typu "černá labuť". Monotematické číslo Fóra sociální politiky 5/2020, str. 26 až 29. Nutno poznamenat, že zařazení Covid-19 do kategorie čistých nejistot je udržitelné za předpokladu, že se nenaplní žádná z konspiračních teorií ani o záměrné genové manipulaci s příslušným virem, ani o záměrném otestování účinků Covid-19 v podobě biologické zbraně nasazené v konkrétní lokalitě.
[2] Evropská komise nyní přichází například s novou farmaceutickou strategií, jak všem Evropanům do budoucna zajistit dostupnost léků za všech okolností: s přijatelnými cenami; digitalizací a modernizací farmakologie; snížením přímé závislosti EU na vstupních materiálech ze zemí mimo Unii. Dodejme, že nyní jen z Číny a Indie pochází asi 80 % účinných látek pro v EU finalizované léky. Návrh je však jen pokusem o řešení kvadratury kruhu, protože je pro farmaceutickou lobby nepřijatelný.
[3] Dne 15. 11. 2020 podepsalo 15 států včetně Číny dohodu o Regionálním ekonomickém partnerství (RCEP), zakotvující mj. odstranění cel v rámci ASEAN a přidružených států (Japonska, Jižní Koreje, Austrálie či Nového Zélandu). Vznikl tak základ pro nejrozsáhlejší obchodní dohodu na světě. Tím, že (zatím) nechává stranou jak Evropskou unii, tak USA či Kanadu (a ze zcela jiných důvodů i Indii), však nutně vytváří potenciál budoucích globálních konfliktů.
[4] Včetně zvážení pod něj vyčlenit i dnešní Správu hmotných strategických rezerv apod.
[5] Čína již nyní disponuje asi 0,7 milionem přípojek využívajících sítě páté generace (5G). V listopadu 2020 vyslala na oběžnou dráhu družici testující pokročilejší variantu 6G.
[6] Což vůbec neznamená, že by neměly být nestranně analyzovány aktivity jak vlády, tak opozice resp. Parlamentu za koronakrize. Nikoliv s cílem skandalizovat koalici či opozici včetně reálné síly lobbystických uskupení, ale jako zdroj pro vytvoření jakéhosi manuálu pro případné použití v budoucí analogické situaci. V tomto smyslu již byly podniknuty příslušné iniciativy, včetně legislativních. Je však pro české poměry příznačné, jaký odpor vyvolal třeba návrh na posílení rozhodovacích pravomocí hygienické služby.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)