Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ludvík smýkal: Souhlasím, že příspěvek Karla Mayera je dobrým základem pro vyjasňování názorů.

Např. "O tom, že kapitalismus je schopný řešit své problémy extrémně efektivně, nás přesvědčil i jasnou podporou migrace. Je mnohem efektivnější přesídlit desítky milionů lidí (za prostředky z přerozdělení), než stavět nákladnou výrobní a infrastrukturní bázi (za své prostředky) tam, kde žijí tito lidé. Navíc, jsou-li směřováni do zemí s natalitou neschopnou zajistit ani prostou reprodukci, vyřeší se i problém s úbytkem "domácích" konzumentů." je škodou času vůbec diskutovat...

Jako by na nás promluvili Jean-Claude Juncker, Angela Merkelová a podobní...

george kenneth: Všimněte si všem .. Potřebujete financování? Potřebujete půjčku pro vaše podnikání nebo osobní potřeby? Nabízíme všechny druhy půjček jednotlivcům nebo firmě bez ohledu na vaše stávající kreditní skóre. Pro další informace nás neváhejte kontaktovat pro další informace zkusit a váš život nezůstane finančně stejný :: kontaktujte nás emailem: georgekennethloaninvestment@gmail.com

Nabízíme také následující druhy úvěrů Osobní půjčky (garantované a nezajištěné) Komerční úvěry (pojištění a nezajištěné) Úvěry pro velké společnosti. Konsolidační úvěr - program financování s nízkou nebo nulovou měnou k dispozici ve výši 3%.

POŽADOVANÉ PRVNÍ INFORMACE:

Kompletní jména:
Země:
Stát:
Umístění:
Stáří:
Sex:
Kontaktní telefonní čísla:
Požadovaná částka:
Doba trvání úvěru:
Obsazení:
Stav:
Účel úvěru:

Děkuji vám a Bůh vám žehná.
kontaktujte nás prostřednictvím e-mailu: georgekennethloaninvestment@gmail.com

maxim 2: Podle mého mínění se pan Mayer mýlí, když podporu migrace vysvětluje potřebou konzumentů (jestli jsme to pochopil správně). Myslím si, že neschopnost politických elit reagovat na rychle se měnící situaci a neschopnost vymanit se z ideologických stereotypů, navíc fixovaných jazykem politické korektnosti, poskytuje přesvědčivější vysvětlení.

Stejně tak si myslím je chyba vnímat globalizaci jako proces, který nemůže, než dále pokračovat.

Víme, že v oblasti historicko-filosofické byl druhdy populární Fukuyamův koncept "konce dějin" s definitivním vítězstvím liberální demokracie dnes vytlačen zdá se realističtějším konceptem "střetu civilizací".

Dnes se občas můžeme setkat s pojmem "deglobalizace". Dle této koncepce již globalizace dosáhla svého vrcholu a začínají sílit procesy, které působí proti ní.

Globalizace začala být nevýhodná pro nejsilnější ekonomiku - USA. Výsledkem byl pro mnohé neočekávaný průběh prezidentských primárek i voleb v této zemi a následný chaotický vývoj v mezinárodní politice se začínající obchodní válkou.

Jedná se jen o krátkodobé narušení globalizace nebo spíše o začátek nového trendu, který může mít i nějaké hlubší objektivní příčiny ?

Jedním z procesů, působících proti globalizaci, má být i nástup nových pracovně úsporných technologií, které mají snižovat podíl mezd v nákladech výroby. Dojde-li ke snížení mzdové složky nákladů, roste tím současně relativní váha jiných složek, které se podílejí na konečné ceně výrobku. Tím má docházet k tomu, že větší význam by měly mít i dopravní náklady. Výsledkem má být snižující se tlak na offshoring výrobních kapacit do zemí s nízkými cenami pracovní síly, zkracování výrobních řetězců a lokalizace výrob. Má růst i trend k větší customizaci produktů, což má rovněž podporovat lokalizaci výroby.

Ve filosofické rovině bychom tento vývoj mohli také možná vidět jako Hegelovu triádu, kdy po současné fázi globalizace jako antitezi k období národních států by měla následovat syntéza - nějaké propojení zdánlivě protikladných tezí do funkčního celku.

****

Myslím si, že se zcela zásadně mýlí pan docent Valenčík se svou představou "odvětví produktivních služeb", které mají představouvat nové dominantní odvětví a má jít o obdobu průmyslové revoluce.

Když si vezmu školství a zdravotnictví jako příklad takových odvětví, tak tyto obory zde existují už od úsvitu dějin a v rozvinutých zemích již není vidět nějaký zásadní prostor pro kvantitativní expanzi, srovnatelnou s rozmachem výrobncíh odvětví, dotčených průmyslovou revolucí. (Např.na wikipedii jsem si našel, že spotřeba bavlny v Británii se zvedla z 2,5 miliónů liber v roce 1750 na 588 miliónů liber v roce 1850. To je zvýšení 235 krát!) Rovněž není vidět nějaký důvod ke změně společenských vztahů, srovnatelných s proměnou, na začátku které stála průmyslová revoluce.

Vypadá to, že obdobu průmyslové revoluce by mohl přinést rozvoj robotizace a automatizace, který se někdy označuje jako "průmysl 4.0".
Rozvoj s tím spojených odvětví skutečně potenciál kvantitativního rozmachu má. A co víc, pokud by se uskutečnil, znamenalo by to úspory pracovních sil dotčených oborů v rozsahu, který by si nějaké společenské změny prostě vynutil (ať už by to znamelalo cokoli).

Zcela zásadní (a pro lidstvo možná i fatální) změnu by přineslo vytvoření s člověkem srovnatelné obecné inteligence. Zde by už nešlo jen o uvolnění určitého (třeba i velmi vysokého) množství "neuplatnitelných" lidí. Člověk jako živočišný druh by se tím mohl dostat do pozice australopitheka. Zprvu sice nezbytný, ale dále již v podstatě nepotřebný mezičlánek ve vývoji vesmíru.

karel mayer: Aniž bych chtěl hned na začátku svůj „nadějný“ vklad do diskuse znehodnocovat, pokládám za potřebné k němu ještě uvést pár vět, k nimž mne vyprovokovala první poznámka docenta Valenčíka: „Pochopení podstaty vzniku, geneze a degenerace (včetně mechanismů fungování) současné globální moci. Bez toho nepochopíme, co se ve světě děje, neidentifikujeme původ zla, resp. původ všech problémů, které ohrožují přežití civilizace“..
Latentní i snadno viditelné konflikty jednotlivých zájmových kapitálových skupin jsou dnes na denním pořádku a řada analýz spíše signalizuje prohlubování těchto konfliktů s tím, jak jednotlivé kapitálové skupiny posilují nebo oslabují, jak se vnitřně přeskupující a vzájemně prolínají. Antagonismus jednotlivých zájmových skupin a úsilí o vlastní dominanci (již hluboce zakódované v samých principech kapitalismu) tak naopak vede na úrovni globálního trhu ke vzniku několika center globální moci. Není tedy jasné, zda je současnou globální mocí myšleno jakési universální centrum moci, které ale zatím neexistuje, nebo zda jsou současnou globální mocí myšlena všechna (nebo jen některá) tato mocenská ústředí jednotlivých kapitálových skupin.
Určitý problém rovněž představuje „degenerace“ globální moci. Zatím jsme spíše svědky prudkého rozvoje kapitálové základny kapitálových skupin a jen obtížně můžeme hovořit o úpadku, zeslabení nebo dokonce vývojovém ústupu. Alespoň osobně žádný vzestup jiné globální moci nevidím.
Obdobně problematické je pochopit původ zla, aniž je toto zlo samo definováno. Vývoj lidské společnosti nikdy v minulosti nebyl bezkonfliktní a jistě bylo možné velmi snadno každý nový konflikt vydávat za zlo. Dnešní situace je obdobná a zřejmě i v budoucnu budeme svědky konfliktů, u nichž bude obtížné prokázat jejich „zlo“, pokud nesklouzneme do čirého subjektivismu. Dominantní zveličování „zla“ by mohlo být vnímáno jako nepochopení historického vývoje s jeho vnitřními konflikty či přímo útěk někam do metafyziky („ďábel“) nebo konspirace („mafie zloduchů“).

vladimír trubač: karel mayer: Aniž bych chtěl hned na začátku svůj „nadějný“ vklad do diskuse znehodnocovat, pokládám za potřebné k němu ještě uvést pár vět, k nimž mne vyprovokovala první poznámka docenta Valenčíka: „Pochopení podstaty vzniku, geneze a degenerace (včetně mechanismů fungování) současné globální moci. Bez toho nepochopíme, co se ve světě děje, neidentifikujeme původ zla, resp. původ všech problémů, které ohrožují přežití civilizace“..

Ta geneze a degenerace jež je nyní aktuální, má kořeny v soutěži SSSR a USA. SSSR zdegeneroval tím že utvořil jediné mocenské centrum a jakoukoli konkurenci tomuto centru vymýtil. Ovšem něco podobného postihlo i USA, vcelku přirozeně na západě převzali úlohu hegemona a stejně zákeřně jako v SSSR svoji pozici posilovali. Bylo to zdánlivě přirozené a tak se pod tlakem strachu ze studené války jež mohla kdykoli přerůst ve válku horkou jednotlivé satelity ke svým vůdcům více méně tulily. Východní blok svým odklonem od přirozené konkurence zkrachoval, západ, který si konkurenci na nižších stupních uchoval se cítil jako vítěz. Ovšem dnes vidíme jak škaredě se mýlil. Byli jsme svědky že východ zažil rychlou smrt a snad i částečnou obrodu. Ovšem západ se dodnes nedokáže z utrpěného vítězství vzpamatovat. Hegemonie USA dostává povážlivé trhliny a co víc, i v USA si jistě uvědomují že bez světové hegemonie nedokáží své dluhy nadále rolovat. Tak jako východní blok podlehl módním iluzím, přesně těm samým iluzím nyní čelí i západ. Můžeme říci že za hlavní iluzi na západě i bývalém východě je to, že to elity nějak uhrají. Tedy nezměrná víra elit v sebe sama...

Otázkou je jak s tím vědomím naloží Čína, která si to z nadhledu nastupující velmoci může v klidu promýšlet. Nic ji zatím netlačí, může dál prodávat své výrobky USA na dluh a hromadit doma jejich dluhopisy. Jistě to tak bude ještě nějakou dobu dělat, protože i ona je zatím stejně zranitelná, ze stejných důvodů, jako je ono pomalé a nevyhnutelné umírání Západu. Pokud se nezmění ona kolektivní iluze lidstva, že to v tomto případě kapitalistické elity s námi myslí dobře, nemá ani Čína či kdokoli jiný žádnou naději dopadnout lépe. Tím vším bych chtěl jenom poukázat na to jak moc to mají lidé ve svých rukou a to bez ohledu na to jestli chtějí a nebo nechtějí. S pozdravem...

karel mayer: Ke komentáři ad „Maxim 2“
U prvního odstavce mého komentáře došlo skutečně k nepochopení (což mne mrzí a svědčí o tom, že musím lépe formulovat). Je to přesně obráceně – podporu migrace vysvětluji potřebou kapitálu vyrábět a prodávat novým a dalším konzumentům. A to buď „domácím“, je-li jich dost a jejich počet roste, nebo „imigrantům“, pokud natalita (porodnost) domácích konzumentů není dostatečná a jejich počet v čase klesá. Nástrojem prosazení zájmu kapitálových skupin jsou pak samozřejmě jejich politické elity, které musí své vůdce poslouchat a migraci podporovat. O tom, jak úkoly od svých „vedoucích“ plní, nechť si každý udělá sám.
K tézi uvedené v pátém odstavci (nevýhoda globalizace pro USA): jde ve skutečnosti o něco úplně jiného. Spojeným státům jako nejkapitalističtější zemi kapitalismu šlo vždy o dominanci, expanzi. Pokud mohly pod pláštíkem globalizace posilovat svoji hegemonii, byli zapřisáhlými zastánci globalizace. V současné době se začínají emancipovat i další významné světové kapitálové skupiny. Glorifikace globalizace ze strany USA již tedy není nutná. Naopak dnešní globalizace již ohrožuje americkou hegemonii, protože umožňuje přístup na globální trh i dalším významným hráčům.
Globalizace bude samozřejmě pokračovat a to do té doby, dokud bude prostor pro posilování kapitálových skupin (generování stále vyšších a vyšších zisků). Konec globalizace jako procesu je možné spatřovat pouze v totální destrukci (exogenní nebo endogenní) nebo přechodem k novému společenskému řádu založenému na společném vlastnictví (odstranění ekonomické podstaty antagonistických kapitálových skupin), všeobecné rovnosti, spravedlnosti atd. atd. atd. atd. (což ale není nyní na programu dne a ještě hodně dlouho nebude, takže je celkem zbytečné se tím na praktické úrovni zabývat).

maxim 2: Jen věcná poznámka ke komentáři pana Mayera k mému prvnímu odstavci:

Myslím, že jsem pana Mayera pochopil správně a lépe formulovat bych měl spíše já. Formulace "podporu migrace vysvětluje potřebou konzumentů" měla znamenat, že kapitál potřebuje konzumenty a tedy podporuje migraci. Nemělo to znamenat, že by konzumenti potřebovali migraci. (Proč taky ?)

karel mayer: OK. Vše, co pomůže odstranit nedorozumění, je vždy pozitivní.