Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

honza: Já jsem nehovořil o odloženém školném ani kontraktech rozšiřovaných na základní a střední školy. Zejména základní školství naopak musí zůstat bezplatné a pokud možno co nejuniverzálnější až do věku 13-14 let, tedy ukončení povinné školní docházky. Předčasná selekce vnáší do systému řadu zásadních nerovnováh a nežádoucích motivací (rozhodně ne k produktivnímu uplatnění). Reagoval jsem na M. Kroha formou absolventské platby procentem z příjmu na část nákladů studia. Samozřejmě všechno se dá zkazit - tedy i toto, zvláště pokud by se daný systém nevyužil ke zmenšení rozdílů mezi veřejnými a soukromými vysokými školami, tj. kdyby např. nastalo, že soukromé školy by pouze zvýšily stávající školné (téměř) o celý diferenciál oproti nově nastavené absolventské platbě. Jinak řečeno, pokud by výsledek byl (čistě číselně řečeno), že nyní platí student veřejné VŠ 0 CZK a soukromé např. 55 000 CZK, a potom platil student veřejné VŠ 15 000 CZK a soukromé např. 65 000 - 70 000 CZK. To by byl samozřejmě naprosto nežádoucí výsledek.
A absolventská platba není odložené školné - už proto, že by se týkala pouze části nákladů studia a platila se procentem ze mzdy (do stropu rovného sumě těchto nákladů). Jejím smyslem je posunout hrazení části nákladů do doby, kdy je můžeme po studentovi/absolventovi reálně chtít, tedy v okamžiku, kdy bude mít zdanitelný příjem. Jinak řečeno, nevzniká tím nutně nějaký závazek, ale je to de facto přechod na financování vysokého školství částečně z těchto plateb. Určitý problém vzniká pouze při náběhu systému, ale je to technicky řešitelné. Jakmile první skupina studentů už začne platit, je celkem jedno, že platí absolventi a ne momentální studenti.
Obecně je totiž nesmysl chtít po studentech VŠ platbu školného - buď je reálně chceme po jejich rodičích (což je sociální filtr jako Brno), a nebo je tlačíme k práci během studia, čehož výsledkem je, že se studiu moc nevěnují (a to je také nežádoucí). Je s podivem, že tento zásadní fakt při diskusích "o školném" tak málo zaznívá.

karel mayer: Poznámka k příspěvku od Honzy:
Myslím, že je úplně jedno, kdy se školné nebo „školné“ platí, jestli před začátkem studia z bankovního úvěru nebo po skončení studia jako povinná srážka ze mzdy. Vždy tím vzniká závazek, ať už vůči bance nebo vůči škole. Pro to, abychom si v tom udělali jasno, je nutno si definovat alespoň rámcově pravidla a finanční objemy. Bavíme-li se o školném ve výši Kč 55.000 (už zde ale není jasné, zda jde o částku za semestr, školní rok nebo celou dobu studia a jak by se řešilo případné prodloužení studia, či přechod na jinou školu), jde o částku, kterou lze zřejmě splatit v řádu jen několika málo let i kdyby to byl bankovní úvěr (splátky mohou být odloženy až na dobu po skončení studia). Bavit se o „školném“ má význam pouze za situace, kdy jde o částku téměř „likvidační“ a pak se domnívám, že se zakládá pouze systém selekce z důvodu majetkových poměrů, a to, alespoň doufám, nikdo nechce.
Osobně si myslím, že skutečným problémem dneška není financování vysokých škol, ale to, že řada studentů studuje, aby studovali (a nemuseli jít do práce a tím si prodloužili pohodlný a bezstarostný život), je jim celkem jedno, co studují a jak dlouho a pak stejně nastoupí do zaměstnání, kde znalosti získané studiem vůbec nepoužijí (což je jim, a bohužel i celé společnosti, úplně jedno; tam bych asi s nějakým „sankčním školným“ problém neměl).
Měli bychom si v první řadě rozhodnout, zda chceme masové, ne příliš kvalitní vysokoškolské vzdělávání téměř pro každého (z hlediska kvality studia jde v podstatě jen o jakousi nástavbu na středoškolské vzdělání a tedy zdarma), nebo zda chceme sice méně vysokoškoláků, ale skutečně vysoce odborně vzdělaných, schopných kvalitně řešit nejen úkoly dneška, ale i v budoucnu. Tam by nějaký systém spolufinancování mohl fungovat. Nemělo by však jít o platby studentů, ale o náklady podniku nebo instituce, která vědomosti takovéhoto špičkového studenta využívá.

honza: Není jedno kdy se školné platí. Pokud se platí při studiu, chceme ho buď od rodičů, nebo nutíme studenty pracovat. Ani jedno není žádoucí.
55 000 CZK jsem myslel za jeden akademický rok, výše absolventských plateb by ale byla podstatně nižší (např. 15-20 000 CZK/rok), protože by byly stanoveny pouze na část nákladů na studium.
Bankovní úvěr v žádném případě, další (a drahý) zprostředkovatel není potřeba,
Ano, vysoké školství má řadu otázek a může si vybrat z několika koncepcí, to ale úvahy o absolventské platbě nijak výrazně nenarušuje.

karel mayer: Abychom se zbytečně nepřeli o školném (nebo absolventské platbě, v principu je to to samé), chci jednoznačně uvést, že jsem proti jakémukoliv školnému, které vždy určité skupiny studentů znevýhodňuje, omezuje to rovný přístup ke vzdělání. Co se týká výše případného školného, z devadesáti procent bude hrazeno rodiči, ať se nám to líbí nebo nelíbí a je jedno, bude-li placeno před studiem nebo po něm, zvláště bude-li jeho výše pouze symbolická (zda i za tyto symbolické ceny vůbec školné zavádět, je ale otázka).
No a co se týká nutnosti studentů při studiu pracovat, myslím, že to není nic špatného. Osobně jsem po celou dobu vysokoškolského studia brigádnicky pracoval a to ne z důvodu, že bych peníze potřeboval na školné, ale protože jsem si tím „osahával“ praxi. Naopak si myslím, že prací při studiu si mohou studenti udělat přesnější představu o tom, co po nich po nástupu do zaměstnání bude požadováno, jak komunikovat se staršími kolegy, s vedoucími pracovníky, jak probíhá organizace práce a vlastní řídící procesy a konec konců si mohou ověřit, zda studují skutečně to, co jim jednou má zajistit spokojenost s vykonávanou prací.

honza: Samozřejmě že jde "udělat" financování škol i bez přímého podílu studentů na jejich financování (ať už tomu tedy budeme říkat jakkoli).
Nicméně v současné době je poptávka financovat vysoké školy částečně z produktivního uplatnění jejich absolventů. To má určitou logiku a proto jsem popsal systém, jak to udělat co nejlépe, sociálně citlivě a bez dalších nákladů na zprostředkovatele.
Ano, během studia jistě studenti mohou mít brigády a praxi, ale to co si vydělají, by jim mělo zůstat nebo to použít na zvýšení své životní úrovně při studiu, nikoli aby to donesli do školy a neměli zase nic.