Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

strigi: Otázky, které pokládáte, jsou poměrně komplexní a jistě by si zasloužily hlubší zkoumání z pohledu více disciplín. Dovolím si jen malou dílčí úvahu. Ve zjednodušeném schématu si dokážu představit chování lidí v některých situacích, jako jsou již zde zmiňované volby, jako investiční rozhodování. Abych se jako volič mohl dobře rozhodnout, měl bych mít 1) dostatek informací a schopnost je vyhodnotit (= investiční náklady), a 2)zároveň představu o budoucích užitcích jednotlivých „investičních“ variant. 3) Těm navíc přisuzuji určité riziko a nejistotu, neboť je zdaleka nemám pod kontrolou (resp. můj jednotlivý vliv je malý a ovlivňuje je řada faktorů, vč. rozhodnutí ostatních voličů či faktorů globálních).
Ad1) Informace, které jsou „na trhu“ k dispozici mohou být pravdivé, nepravdivé, zavádějící. Poskytuje je mediální průmysl, štáby profesionálů (tiskových mluvčích, reklamních agentur apod.). Může používat řadu manipulativních technik, míchat pravdy a nepravdy, přikrašlovat, působit třeba na podprahové vnímání (a možná i vyřazovat levou hemisféru z činnosti). Investiční náklady jednotlivce, který by chtěl seriózně získat dostatek věrohodných informací (mainstream i alternativy), rozpoznat podstatné od nepodstatného, proniknout do hraných her (vč. nezbytné teorie), jsou tedy poměrně vysoké a mohou vyžadovat i vysoké intelektuální schopnosti. Lidé proto mohou používat v běžném rozhodování určitá zjednodušení, vytvořit si axiomy dané např. historickou zkušeností, rodinnou výchovou, předsudky apod., o jejichž platnosti nepochybují (např. typu všichni fialoví byli vždycky špatní; ten, kdo se dobře obléká, je i dobrý člověk).
Ad 2) Užitky mohou být rozprostřeny do řady budoucích období a velmi obtížně se odhadují. Navíc bych je z důvodů ad 3) měl dostatečně diskontovat.
Viděno tímto schématickým zjednodušením může být rozhodování voličů, porovnávajících své investiční náklady (např. svůj ztracený čas) s diskontovanými užitky, poměrně racionální. Svůj čas mohou jistě věnovat jiným aktivitám, kde užitek je daleko jistější a dřívější.
Kdyby se lidé měli poučit z motta od V. Dvořákové, museli by mít reálnou možnost vystoupit ze systému (zde je však nutno uvážit transakční náklady, např. o emigraci tedy může uvažovat jen někdo) nebo ovlivnit nastavení pravidel a jejich dodržování (a to je z pohledu jedince nereálné).

radimvalencik: Dík za podněty. Jsou relevantní a pokusím se na ně odpovědět v dalších pokračováních. Postupně. Chci tentokráte psát velmi jednoduše a srozumitelně. Teď jen několik málo poznámek:
- Máme nejen málo informací, ale i mámo času k jejich "on-line" zpracování. Na druhé straně mám schopnost si něco představit či pociťově odhadnout, což jsou mocné nástroje naší psychiky. Je to něco jako použití "analogového počítače" místo numerického. Tím jsme schopni se poměrně přesně orientovat. Jak se to děje a jak tyto prvky psychiky kultivovat, tomu se budu věnovat.
- Podle mě lze teorií her vyjádřit i to, co by se dalo nazvat "logikou manipulace". Tj. nejde jen o to, že vše je složitější, ale o to, že záměrně je něco zastíráno a něčím jsme ovlivňováni. K tomu je velmi zajímavá teorie omylu z pohledu teorie her.
- Souvisí to i s tím, proč se necháme do některých her vtahovat. Protože nechci předbíhat (mj. to, co budeme mít na středečním semináři), ukážu popis tohoto fenoménu prostřednictvím výplatních matic cca během dvou týdnů.

---
radimvalencik.pise.cz