Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

strigi: Otázky, které pokládáte, jsou poměrně komplexní a jistě by si zasloužily hlubší zkoumání z pohledu více disciplín. Dovolím si jen malou dílčí úvahu. Ve zjednodušeném schématu si dokážu představit chování lidí v některých situacích, jako jsou již zde zmiňované volby, jako investiční rozhodování. Abych se jako volič mohl dobře rozhodnout, měl bych mít 1) dostatek informací a schopnost je vyhodnotit (= investiční náklady), a 2)zároveň představu o budoucích užitcích jednotlivých „investičních“ variant. 3) Těm navíc přisuzuji určité riziko a nejistotu, neboť je zdaleka nemám pod kontrolou (resp. můj jednotlivý vliv je malý a ovlivňuje je řada faktorů, vč. rozhodnutí ostatních voličů či faktorů globálních).
Ad1) Informace, které jsou „na trhu“ k dispozici mohou být pravdivé, nepravdivé, zavádějící. Poskytuje je mediální průmysl, štáby profesionálů (tiskových mluvčích, reklamních agentur apod.). Může používat řadu manipulativních technik, míchat pravdy a nepravdy, přikrašlovat, působit třeba na podprahové vnímání (a možná i vyřazovat levou hemisféru z činnosti). Investiční náklady jednotlivce, který by chtěl seriózně získat dostatek věrohodných informací (mainstream i alternativy), rozpoznat podstatné od nepodstatného, proniknout do hraných her (vč. nezbytné teorie), jsou tedy poměrně vysoké a mohou vyžadovat i vysoké intelektuální schopnosti. Lidé proto mohou používat v běžném rozhodování určitá zjednodušení, vytvořit si axiomy dané např. historickou zkušeností, rodinnou výchovou, předsudky apod., o jejichž platnosti nepochybují (např. typu všichni fialoví byli vždycky špatní; ten, kdo se dobře obléká, je i dobrý člověk).
Ad 2) Užitky mohou být rozprostřeny do řady budoucích období a velmi obtížně se odhadují. Navíc bych je z důvodů ad 3) měl dostatečně diskontovat.
Viděno tímto schématickým zjednodušením může být rozhodování voličů, porovnávajících své investiční náklady (např. svůj ztracený čas) s diskontovanými užitky, poměrně racionální. Svůj čas mohou jistě věnovat jiným aktivitám, kde užitek je daleko jistější a dřívější.
Kdyby se lidé měli poučit z motta od V. Dvořákové, museli by mít reálnou možnost vystoupit ze systému (zde je však nutno uvážit transakční náklady, např. o emigraci tedy může uvažovat jen někdo) nebo ovlivnit nastavení pravidel a jejich dodržování (a to je z pohledu jedince nereálné).