Radimvalencik | (71.55) Hra: Co přinesl 25.7.13 – Superaféra 43

Zatím nejvíce aktivistický a nestandardní krok ve své funkci udělal M. Zeman přijetím I. Ištvana na Pražském hradě. Tato událost je také tím nejdůležitějším, co se z hlediska vývoje superaféry odehrálo ve čtvrtek 25.7.2013. K tomu viz:

""Dnes jsem přijal na Pražském hradě vrchního státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Ivo Ištvana. Vyjádřil jsem mu plnou podporu v jeho práci a v úsilí odhalit klientelistickou síť, spojující politickou sféru s ekonomickou kriminalitou," uvedl ve čtvrtek Zeman na svém Facebooku."

Viz: novinky.cz/...

Vzhledem k tomu, že tato informace se objevila již dopoledne, bylo zajímavé, jaké ohlasy vyvolá. Kupodivu ty bylo poměrně mírné, přičemž pochopitelně jako jeden z prvních reagoval M. Kalousek:

""Dnešní návštěva doktora Ištvana na Hradě je podle mého názoru v přímém rozporu s nestranným výkonem působnosti státního zastupitelství,"  řekl Právu Kalousek. Kalousek se pustil i do prezidenta Miloše Zemana. Tím že Ištvana přijal na Hradě, podle něj ukázal, že mezi policejním vyšetřováním, které vedlo k pádu Nečasovy vlády, a jmenováním Rusnokovy vlády je přímá souvislost. "Prezident republiky otevřeně přiznal přímou souvislost zásahu orgánů činných v trestním řízení před třiceti dny s politickými změnami, které prosazuje," dodal Kalousek. Zeman vyjádřil Ištvanovi podporu v jeho práci.

Politolog Jan Outlý oslovený ČTK nemá krok prezidenta za standardní a není důvod, proč by měl prezident vyjadřovat podporu justičnímu orgánu, stojícímu mimo zákonodárnou moc. Na věci však nevidí něco zcela škodlivého. "Nejsem si vědom toho, že by se kdy hlava státu scházela se státním zástupcem," poznamenal. Státní zástupce musí být podle jeho názoru vybaven na to, aby uměl čelit různým tlakům a vlivům. Nemyslí si, že v případě konkrétně Iva Ištvana by návštěva u prezidenta či mediální výroky jiných politiků měly jeho vyšetřování ovlivnit. Zeman podle politologa setkáním nejspíš sleduje svůj vlastní mediální obraz. Ištvan spolu s kolegou z olomouckého vrchního státního zastupitelství Rostislavem Bajgerem stojí za ostře sledovanou kauzou spojenou se třemi bývalými poslanci ODS a blízkou spolupracovnicí a partnerkou expremiéra Petra Nečase (ODS) Janou Nagyovou. Nečasova vláda kvůli kauze padla."

Viz: novinky.cz/...

Když jsem začínal psát tuto sérii, uvedl jsem (jako jednu z výchozích hypotéz), že současný institucionální systém je penetrován strukturami založenými na vzájemné m krytí porušování obecně přijatých zásad v takové míře, že z hlediska ochrany řádného fungování státu se stal nefunkčním. Vývoj událostí tuto hypotézu potvrzuje. Pravda - nejsme tak daleko jako v Bulharsku, kde se "politický podnikatel" dopodnikal až do pozice šéfa tajných služeb, což vyvolalo velmi intenzivní masové protesty. U nás byla soukromým účelům a krytí lumpáren podřízena "jen" vojenská zpravodajská služba. (To je nejen kauza Nagyová, ale i Daňhel.)

K tomu malá poznámka: "Politický podnikatel" je ten, kdo investuje svoje soukromé prostředky do získání politické pozice, aby si zajistil návratnost soukromě investovaných prostředků uloupením veřejných zdrojů určených původně na veřejné účely. V případě Bulharska se tak stal kozel zahradníkem v tom nejpřímějším významu tohoto slova.

Specifickým rysem či paradoxem současné doby je, že velká většina veřejnosti přestává považovat za normální to, co normální není, to co znemožňuje, aby stát normálně fungoval (u nás, v Bulharsku i jinde ve světě, dokonce i ve Vatikánu), zatímco podstatná část naší politické reprezentace to stále ještě za normální považuje, zatímcoza nenormální považuje různé pokusy o návrat do normálních poměrů. Např. vedení ODS stále ještě není schopno reflexe skutečnosti, že tato strana se vyvinula v politického reprezentanta struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. (Jak jsem již jednou uvedl, všechny politické strany jsou více či méně těmito strukturami penetrovány, ODS se však stala jejich politickým reprezentantem, proto její vedení je schopno reflexe toho, co se odehrává, méně než jiné strany.) Tomuto paradoxu současné doby pak odpovídá vývoj preferencí, ke kterému byla 25.7.2013 publikována nejnovější data:

"Volební model v červnu a červenci podle společnosti Median (v %)

ČSSD                                    34

KSČM                                   18,5

TOP 09                                  15

ODS                                       13

KDU-ČSL                             5,5

VV                                          3

SPOZ                                     3

Strana zelených                    2"

"Podpora ODS v důsledku kauz uplynulého měsíce, které vedly k rozpadu vlády, klesla na 13 procent. To je pokles o pět procentních bodů z hladiny, na které se ODS pohybovala většinu jara 2013, a nejhorší výsledek strany ve sledovaném období,” uvedla agentura. Podle ní se oslabení pravice dotklo i TOP 09, k níž se přesunula jen část voličů, kteří opustili ODS. "Parlamentní pravice v důsledku aktuálních kauz obecně oslabila, mimo jiné díky snížené ochotě pravicově orientovaných voličů k účasti ve volbách, jejich zvýšené nerozhodnosti, koho volit, a naopak zvýšené angažovanosti na levé straně spektra,” konstatoval Median. S určitostí by šlo k volbám pouze 48 procent oprávněných voličů, zbývající deklarovali nerozhodnost, případně nevědí, koho by volili.

Viz:novinky.cz/...

Jak se zdá, veřejnost rozlišuje mezi M. Zemanem a SPOZ, patrně bude rozlišovat i mezi Rusnokovou vládou a oběma subjekty. Svědčí to o zvýšení kvalifikovanosti veřejnosti, k čemuž v přelomových obdobích zpravidla dochází.

Současně je zřejmé, že TOP má stále velký problém emancipovat se od ODS, zejména "zásluhou" M. Kalouska jako "sjednotitele" a vůdčí postavy "stojedničky".

(Pokračování)