Sobota 29.6.2013 nepřinesla nic, co by bylo zvlášť zajímavé. To je patrně to nejzajímavější na tomto dni. "Pevné jádro" koalice si snad již uvědomuje, že "stojedničková většina" nemá žádný význam. Jediná její šance je v delegitimizaci a diskreditaci Zeman-Rusnokovy "dočasné" vlády. K tomu jsou dobrým východiskem jednání související se sestavováním této vlády.
Téměř na každého, kdo se pohybuje ve vyšších patrech politiky, lze totiž něco najít (z větší či menší minulosti, příp. i současnosti). Z tohoto hlediska by se dalo čekat, že bude velmi bedlivě sledován proces obsazování ministrů, na případné kandidáty se bude stupňovat tlak, aby odmítli, což vyústí v obvinění J. Rusnoka, že není schopen vládu sestavit. S určitými projevy medializace tohoto problému se bylo možné setkat, ale v mnohem menší míře, než jaká by se dala předpokládat. To má dvojí vysvětlení:
- Buď se čeká na vhodnou příležitost několikanásobného "viditelného" odmítnutí vstupu "viditelných" osobností.
- Nebo zasvěcenější již počítají s tím, že "dočasná" vláda nebude zase tak dočasná, že se prostřednictvím ní budou "restrukturovat struktury" založené na vzájemném krytí a jádra jejich vyjednání.
Tomu, že může jít o významnější výměnu stávající garnitury (zejména pak "pevného jádra" současné koalice) by nasvědčovalo to, že Kalouskovy argumenty jsou v poslední době na první pohled sice poměrně logické, ale projevují se v nich dva zásadní problémy:
- Stále se do nich promítá pohled, který považuje za normální to, co normální není (což vede k topornosti pozice, stereotypům a stále větší izolovanosti).
- Evidentně postrádají in-side informace v rozsahu, v jakém tomu bylo dříve.