Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Článek Dobré teorie není nikdy dost VI
Komentáře k článku: Dobré teorie není nikdy dost VI
david tisoň: 1) Nevím, zda-li byly zkoumány podmínky za jakých se strukturám vzájemného krytí daří, případně v jakých historických obdobích společnosti měly vliv menší, tedy v jaké míře okolnosti jako institucionální rámec, politický vývoj, výchova a vzdělanost společnosti nebo také přirození a respektovaní vůdci a další faktory měli vliv na prosperitu struktur vzájemného krytí. Tedy z pohledu teorie společenského vlastnictví, kdy v historii společnosti farmáři nejlépe dodržovali pravidla pro spravedlivé rozdělování vody. Předpokládám, že na základě empirického pozorování lze zjistit jaké dopady mají okolnosti a prostředí na úspěšnost vlivu struktur vzájemného krytí.
2) Zda-li dlouho trvající trend deficitního hospodaření vyspělých zemí a zvyšování mandatorních výdajů z důvodu populistických slibů není důsledkem moci struktur dle TRS (viz práce Mandatorní výdaje a flexibilita fiskální politiky v ČR, Roženský, Politická ekonomie 2012/1). Studie vysvětluje růst mandatorních výdajů za posledních 30 let v Evropě a USA vlivem růstu populismu politických elit.
3) Zda-li struktury TRS nejsou vlastně přirozenou součástí společenského dění ve všech jeho historických periodách a důsledkem přirozeného sociálního chování politických elit. V případech zhoubného růstu jejich vlivu může docházet ke společenské krizi (viz část 8. tvého článku Dobré teorie není nikdy dost VI)a následnému pročištění, tak v pravidelnosti ekonomických cyklů a krizí ekonomiky se samoočistných mechanismem v důsledku neracionálního chování finančního a reálného sektoru v době boomu.
radimvalencik: Vazbu důseldků existence struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad na ekonomické cykly jsem zatím neuvažoval. Vládní populismus spojený s volebním cyklem s tím patrně nesouvisí. Možná, že je zde vazba na "legislativní populismus", třeba i typu tak diskutované současné amnestie. Bude nutné promyslet.
strigi: Dovolím si pár poznámek a nějaké otázky.
1) Pokud jde o to, že „jiný hráč porušuje obecně přijaté zásady“, možná, že k faktickému porušení zásad ani nemusí dojít. V rámci vydírání může dojít „pouze“ k hrozbě rozšířením takové (byť nepravdivé) informace.
2) Motivy zapojení do popisovaných struktur mohou i mezi běžnými lidmi narůstat s tím, jak se snižuje dostupnost a ekonomická efektivnost eticky přijatelných činností (lapidárně řečeno o poctivou práci nezavadíš nebo se z ní neuživíš).
3) Rozšiřování beztrestnosti (malé nebo neexistující sankce) spolu s motivy ad 2 budou nejspíše vést k významným změnám ve výplatní matici ve prospěch porušování.
4) Jaký je rozsah toho, co zařadit do struktur? Možná (v širším slova smyslu) by za ně mohly být považovány i některé ekonomické činnosti, jejichž společenská přidaná hodnota je přinejmenším sporná, někdy jen virtuální, někdy záporná. Právní pravidla porušena být nemusí – může jít o činnost v rámci nebo na hraně zákona, eticky obvykle za její hranou. Viz např. zapojení lidí do prodejních sítí okrádajících seniory, poskytování úvěrů s apriorním cílem zmocnit se majetku dlužníka za podhodnocenou cenu apod.
5) V článku se hovoří o pákových a synergických efektech. Není mi zcela zřejmé, co se tím myslí ve zde popisovaném kontextu. Podobně i „ideové paradigma“. Slovník cizích slov uvádí několik možností pro paradigma – viz http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=paradigma
Která je tomu nejblíže?
radimvalencik: Dík za podrobné poznámky. Zcela odpovídají tomu,jak lze základní schema rozvíjet. V nejbliší době chceme využít popsané mechanismy vzniku efektů využít k aplikaci evolučních modelů. Ty mohou přispět k odpovědi na otázku, co a jak proč je evolučně stabilní.
radimvalencik: Ještě k Vašim otázkám. V tom slovníku je to poměrně zmatené. Lépe ve Wiki, kde se odvolávají na Lakatoše, viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Paradigma
K synergickým a pákovým efektům by to chtělo vylepši intuitivní představu vhodným modelem (bez něj lze zteží upřesnit). Prostě definovat a popsat matematicky, jak tyto efekty vznikají. To zatím nemáme.
václav pohoriljak: Hlavně nepodceňovat voliče..Řekl bych, že český volič, dosahuje lepších výsledků, než většina analytiků, politologů a novinářů. Stejně jako např. fondy navázané na index dosahují lepších výsledků než skvěle placení portfolio manažeři.