Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

strigi: Dovolím si pár poznámek a nějaké otázky.
1) Pokud jde o to, že „jiný hráč porušuje obecně přijaté zásady“, možná, že k faktickému porušení zásad ani nemusí dojít. V rámci vydírání může dojít „pouze“ k hrozbě rozšířením takové (byť nepravdivé) informace.
2) Motivy zapojení do popisovaných struktur mohou i mezi běžnými lidmi narůstat s tím, jak se snižuje dostupnost a ekonomická efektivnost eticky přijatelných činností (lapidárně řečeno o poctivou práci nezavadíš nebo se z ní neuživíš).
3) Rozšiřování beztrestnosti (malé nebo neexistující sankce) spolu s motivy ad 2 budou nejspíše vést k významným změnám ve výplatní matici ve prospěch porušování.
4) Jaký je rozsah toho, co zařadit do struktur? Možná (v širším slova smyslu) by za ně mohly být považovány i některé ekonomické činnosti, jejichž společenská přidaná hodnota je přinejmenším sporná, někdy jen virtuální, někdy záporná. Právní pravidla porušena být nemusí – může jít o činnost v rámci nebo na hraně zákona, eticky obvykle za její hranou. Viz např. zapojení lidí do prodejních sítí okrádajících seniory, poskytování úvěrů s apriorním cílem zmocnit se majetku dlužníka za podhodnocenou cenu apod.
5) V článku se hovoří o pákových a synergických efektech. Není mi zcela zřejmé, co se tím myslí ve zde popisovaném kontextu. Podobně i „ideové paradigma“. Slovník cizích slov uvádí několik možností pro paradigma – viz http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=paradigma
Která je tomu nejblíže?