Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

david tisoň: 1) Nevím, zda-li byly zkoumány podmínky za jakých se strukturám vzájemného krytí daří, případně v jakých historických obdobích společnosti měly vliv menší, tedy v jaké míře okolnosti jako institucionální rámec, politický vývoj, výchova a vzdělanost společnosti nebo také přirození a respektovaní vůdci a další faktory měli vliv na prosperitu struktur vzájemného krytí. Tedy z pohledu teorie společenského vlastnictví, kdy v historii společnosti farmáři nejlépe dodržovali pravidla pro spravedlivé rozdělování vody. Předpokládám, že na základě empirického pozorování lze zjistit jaké dopady mají okolnosti a prostředí na úspěšnost vlivu struktur vzájemného krytí.

2) Zda-li dlouho trvající trend deficitního hospodaření vyspělých zemí a zvyšování mandatorních výdajů z důvodu populistických slibů není důsledkem moci struktur dle TRS (viz práce Mandatorní výdaje a flexibilita fiskální politiky v ČR, Roženský, Politická ekonomie 2012/1). Studie vysvětluje růst mandatorních výdajů za posledních 30 let v Evropě a USA vlivem růstu populismu politických elit.

3) Zda-li struktury TRS nejsou vlastně přirozenou součástí společenského dění ve všech jeho historických periodách a důsledkem přirozeného sociálního chování politických elit. V případech zhoubného růstu jejich vlivu může docházet ke společenské krizi (viz část 8. tvého článku Dobré teorie není nikdy dost VI)a následnému pročištění, tak v pravidelnosti ekonomických cyklů a krizí ekonomiky se samoočistných mechanismem v důsledku neracionálního chování finančního a reálného sektoru v době boomu.