Dobré teorie není nikdy dost VI

17. leden 2013 | 07.56 |

Dobré teorie není nikdy dost VI

(Pokračování)

Úvodní poznámka

Tímto příspěvkem uzavírám cyklus šesti teoretických studií, kterými jsem se snažil otevřít cestu k využití modelů na bázi teorie her k analýze současné společenské reality. Zde jsou předcházející příspěvky (aby se čtenář nemusel zabývat jejich vyhledáváním), viz:

http://radimvalencik.pise.cz/189819-trochu-teorie-te-neni-nikdy-dost.html

http://radimvalencik.pise.cz/190200-trochu-teorie-te-neni-nikdy-dost-ii.html

http://radimvalencik.pise.cz/190590-dobre-teorie-neni-nikdy-dost-iii.html

http://radimvalencik.pise.cz/190694-dobre-teorie-neni-nikdy-dost-iv.html

http://radimvalencik.pise.cz/190758-teorie-neni-nikdy-dost-v.html

Tato poslední část se pokouší vytvořit můstek mezi velmi abstraktní (a pro pochopení ne jednoduchou) teorií a zachycením toho, co se odehrává v realitě. Částečně opakuje některé myšlenky v dříve zpracovaném příspěvku, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/188650-anatomie-puvodu-lumparen.html

Ty jsou v tomto příspěvku upřesněny a dále rozvinuty. Zítra (jak jsem slíbil) ukážu, jak to, o čem hovoří obecná teorie, souvisí s dramatickým děním u nás v souvislosti s výsledky 1. kola prvních přímých prezidentských voleb před 2. kolem.

Závěry z předcházejících částí I-V v bodech

1. Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad doprovázejí lidstvo po celé jeho dějiny. V každé době měly specifické rysy, specifické příčiny vzniku. Rovněž tak "exodus" z krize vyvolané "promořením" či "kontaminace" společnosti do té míry, že to vedlo až k její nefunkčnosti, měly odlišnou podobu.

2. Pro současnou dobu je příznačné, že struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad:

- Mají podobu sociálních sítí, které se vyvinuly na základě sítí spojených s investováním do společenské pozice.

- Mají globální rozměr a hierarchickou strukturu.

3. V tomto smyslu koncentrují moc pocházející z koncentrace:

- Majetku (vznikly na bázi majetkové převahy a jejího uplatnění k prohloubení ekonomické segregace).

- Vlivu (není účinnější vliv než je vydírání někoho tím, že na něho něco víme, současně ho však i kryjeme a protěžujeme).

- Informací (vzájemným krytí dochází k rozdělení společnosti na ty, co vědí, o co jde a umí to využívat, a na ty, co se - obrazně řečeno - "nestačí divit").

4. Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad jsou zranitelné jen formou indiskrece, která může být dvojího druhu:

- Zevnitř, pokud se v nich cítí někdo ohrožen či nedoceněn.

- Zvenku, ze strany konkurenční struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

5. Proto v procesu geneze těchto struktur se (více méně spontánně) vytváří jádro vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictvím pákových a synergických efektů, které má pro celý systém těchto struktur stabilizující roli:

- Umožňuje dosahovat rozdělení výnosů (či oblastí, z nichž tyto výnosy pocházejí) společně přijatelným způsobem (tj. dosahovat toho, co jsme v modelu příslušné kooperativní hry nazvali společně přijatelnou rovnováhou), tj. způsobem, který je přijatelný pro jednotlivé struktury.

- Omezuje rivalitu mezi těmito strukturami, jejímž zdrojem by byla konkurence v oblasti investování do společenské pozice.

- Zprostředkovává dohody, jejich cílem je likvidace jakýchkoli pokusů o indiskreci, která by koexistenci těchto struktur narušila, k čemuž mj. využívá řízené indiskrece směřující proti těm, kteří by se o nějakou indiskreci pokusili.

- Reprodukuje základní ideové paradigma, na kterém je založeno překrývání různých dílčích projevů fungování těchto struktur formou záměrné polarizace společnosti (formou pěstování nepřítele, oživování historických reminiscencí, vytváření pocitu ohrožení, demonstrativním uplatňováním dvojího metru).

6. Hráči se v těchto hrách současně stávají i figurkami těchto her, přijímají v nich určité role, kterým podléhají v tom smyslu, že nejsou schopni vidět realitu "z nadhledu", z hlediska "přesahů" té hry, jíž se stali v určitém smyslu jak vítězi, tak i oběťmi.

7. Struktury založené na vzájemném krytí propojené prostřednictvím jádra vyjednávání vlivu jsou schopny:

- Účinně penetrovat celý formální institucionální systém společnosti (mimo jiné a zejména ty jeho složky, jejichž původním posláním je bránit porušování obecně přijatých zásad).

- Rovněž tak jsou schopny ovládnout neformální instituce, tj. instituce vznikající spontánně (formou iniciativ či hnutí) jako reakce na důsledky působení struktur založených na vzájemném krytí ve společnosti, jakmile vliv těchto neformálních institucí přesáhne určitou hranici.

(Proto institucionální řešení problémů spojených s rolí struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad je málo reálné.)

8. Hlavním nebezpečím pro fungování celého systému založeného na průběžně vyjednávané rovnováze (společně přijatelných dohodách) struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad je, že se základní ideové paradigma stane dysfunkčním z hlediska své dvojí role:

- Překrývání toho, co jde.

- Reflexe reálných problémů tak, aby se neschopnost reakce na ně nestala příčinou společenské krize, kterou by již nebylo možné řešit ani s využitím pákových a synergických efektů, kterými struktury založené na vzájemném krytí disponují.

Jakou máme šanci?

Kdo pochopil (alespoň trochu) výše uvedené (jak celý seriál, tak hlavní závěry), nepochybně si položí otázku, zda máme vůbec šanci s tím něco dělat. Obecně platí následující doporučení (kterými se v logice věci sám autor tohoto textu nemůže plně řídit):

- Nepodceňovat sílu vlivu a schopnost uplatňovat jej bez zábran toho, s čím máme co do činění.

- Nedopouštět se fatálních chyb tím, že si - obrazně řečeno - naběhneme na nůž.

- Bedlivě vnímat ve svém okolí všechny projevy kritického myšlení, tj. mít kontakt s lidmi, kteří jsou odolní vůči tomu, co se veřejnosti v návaznosti na základní ideové paradigma vnucuje.

- Vážit si teorie a osvojovat si ji v potřebné míře.

- Nestát se ani pěšákem ani figurkou v cizí hře (mít dostatečný přehled a nadhled, nepodlehnout různým lákadlům.)

To všechno ještě nemusí stačit. Doba je mimořádně složité (a možná až nepříjemně zlá, posuzováno dle nadčasových parametrů). Ale k tomu více zítra.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Dobré teorie není nikdy dost VI david tisoň 17. 01. 2013 - 16:35
RE: Dobré teorie není nikdy dost VI radimvalencik 17. 01. 2013 - 17:20
RE: Dobré teorie není nikdy dost VI strigi 17. 01. 2013 - 23:10
RE(2x): Dobré teorie není nikdy dost VI radimvalencik 21. 01. 2013 - 10:43
RE(3x): Dobré teorie není nikdy dost VI radimvalencik 21. 01. 2013 - 10:51
RE: Dobré teorie není nikdy dost VI václav pohoriljak 17. 01. 2013 - 23:22