Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

jkaleta: Prosím může mi to někdo přeložit do lidského jazyka? Nelidsky řečeno, operacionalizovat, převést ze slovních nálepek na popis činností? Např. otázka typu "co je to všeobecná práce?" znamená "kdo za to dostal zaplaceno a nebylo to z daní?" Pokud nikdo, tak nic jako "všeobecná práce" neexistuje a nelze jej používat, aniž by došlo k plíživé ztrátě schopnosti vnímat svět.

A vůbec se všemi nálepkami typu "systém" a "fenomén" bych se rozloučil, protože jen házejí do stejné kategorie dvě úplně odlišné činnosti - mírumilovnou produktivitu občanů a násilné parazitování politiků (vč. tištění peněz, regulační sabotáž práce a učení, ovládání úrokové míry, atd). Politici pak z natištěných peněz (kterým my jako daňoví rukojmí dáváme kupní sílu) financují jak extrémisty, tak armádu, která je vyhání na sever.
Je to vše tak prosté, když to převedeme na činnosti, ale celý článek přeložit nelze, nebo se toho neodvažuji.

Lidský rozum a kritické myšlení jsou potřebné, ale se statickými, popisnými nálepkami nelze myslet. Když nějaký koncept nelze převést na jednoznačnou, nerozpornou činnost a čtenář se nad tím nepozastaví a nenapíše k tomu pár naštvaných odstavců, tak to není myšlení.

Přechod k novému typu ekonomiky nelze objektivně a konkrétně definovat, protože nic takového v realitě žádný člověk nedělá, žádný plánovač. Nedělal to nikdo ani za doby průmyslové revoluce. Vše, co dokážeme osobně pochopit, je svoboda. Volnost nabízet a nakupovat učení, práci, hotovost, bezpečnost a vše ostatní jakýmkoliv nenásilným způsobem nás napadne, aniž by nám při tom někdo vyhrožoval státní mocí.

radimvalencik: 1. Lidské myšlení je, vždy bylo a bude kontextuální. Tj. místo nekonečného regresu zdůvodnění stojí na znalosti historie a historií daných kontextů. Z toho prostě nevyskočíme. Pojem "všeobecná práce" vychází z Marxových rukopisů - odkazuji na přílušné citace. Jsou pozoruhodné svou prognostickou dimenzí.
2. Kritické myšlení spočívá právě ve schopnosti vidět alternativy každého tvrzení a předpoklady jeho platnosti. - Proti tomu stojí snaha nekriticky přijmout jen jednu z možných konstrukcí "výkladu" reality. Člověku se pak zdá být všechno jasné a nechápe, jak ti ostatní mohou být tak hloupí. Ve skutečnosti chyba je právě v tom, že upřednostnil jednu z možných konstrukcí před znalostí alternativ a uvažováním v kontextech.
3. Je pravda, že převážně spontánní změny, které přináší společenský vývoj, nelze plánovat. Současně je však pravda i to, že v konfliktních a přelomových dobách (jako je ta současná) se bez jasné vize, jasné reflexe příčin toho, co se odehrává, neobejdeme.
4... ale je možné i jiné vysvětlení současných problémů: Za všechny může to, že lidé nemyslí "po kaletovsku". - S tím si ovšem nikdo moc nepomůže.

---
radimvalencik.pise.cz

ondrey: Zde bych rád Honzovi Kaletovi pomohl, jelikož jsem v těchto pojmech také tápal.Myslím že Honza Kaleta položil otázku správně.Ano liberála, kriticky myslícího toto hned napadne.Ovšem jec se jeví trochu jinak. Radimovi a myslím, že zhruba nám všem šlo více než jen o samotnou ekonomii o vlastní analytický rámec, jenž odkazuje mimo ekonomii na obecnější teorii společnosti a jejich dějin(dalo by se jednodušeji napsat jejich sociologie a politiky).Často se stručně označuje jako teorie dějin nebo historický materialismus. Tak jak ho popsal na základě produkčního způsobu Karl Marx.
Zde se osobně s K.Marxem rozcházím a nepřipoštím,že jeho dobrá analýza dějin lidské společnosti, která má silně dynamický charakter skládající se z etap. Ano spočívá na ekonomickém základě (u nás ekonomika produktivních služeb),ale u Marxe se přednostně zaměřuje na "třídní boj" tedy pověstnou "hnací sílu dějin". V tomto místě nesouhlasím. Zároveň nepřipouštím,že dějiny rýsují etapu za etapou podel trajektorií, na nichž minulost VŽDY (u K.Marxe,tedy hegelovský systém) podmiňuje budoucnost:"Lidé dělají své vlastní dějiny, ale nedělají je libovolně,ne za okolností, jež si sami zvolili,nýbrž za okolností přímo předem daných a zůstavených."[Marx,1852 s.11 v mé oblibené Le 18 Brumaire de Louis Bonaparte].
Zde mi je bližší kritický racionalismus rakouského Karla Raimunda Poppera,který Marxem zastávaný historicismus oprávněně napadá a vyvrací.Myšlenkový postup tohoto vyvrácení historicismu lze shrnout do určitých bodů( převzato z Popperovi Bídy historicismu) :
(1) Průběh lidských dějin je silně ovlivňován růstem lidského poznání. Platnost teto premisy musí uznat dokonce i ti kteří v našich idejích, včetně těch vědeckých, vidí pouhé vedlejší produkty materiálního vývoje toho či onoho druhu.)
(2) Racionálními či vědeckými metodami nemůžeme předpovídat budoucí růst našeho vědeckého poznání. (Toto tvrzení lze logicky dokázat)
(3) Nemůžeme tudíž předpovídat budoucí průběh lidských dějin.
(4) To znamená, že musíme odmítnout možnost teoretické historie, tj. historické sociální vědy, která by odpovídala např. teoretické fyzice (která např. v době slavné einsteinovské teorie také poze předpovídala). Nemůže existovat žádná vědecká teorie historického vývoje, která by sloužila za základ historické předpovědi.
(5) Základní cíl historicistických metod je tedy pochybený, a historicismus se hroutí.
Proto se i autora stránek ptám, jestli v dalším roce naší práce budeme zabývat tímto obecným analytickým rámcem nebo analýzou námi popsaných pojmů (kalibrace společnosti pomocí hry Titanic, zádrhelů na finančních trzích, či prorůstání společnosti koalicemi vzájemného krytí porušování obecně přijatelných zásad atd.)?
Jak sám velký Karl Marx pravil:" Jedině kapitalismus proměňuje všechny produkty (hmotné i duševní)ve zboží." To znamená a odpovídá na dotaz Jana Kalety že v kapitalistických společnostech je menší nebo větší část produkce určena k uspokojení potřeb produkujícího (nebo jeho rodiny,firmy atd.) a že pouze kapitalismus činí produkci pro trh všeobecným jevem... Takže zde malá odpověď na to,co je to všeobecná práce...