Vize, jakou potřebujeme/1167!

Vize, jakou potřebujeme/1167

Následující text posouvá teoretické základy ekonomie produktivní spotřeby a pozičního investování do vyššího levelu. Součástí rozvinutějšího přístupu je i vhodnější symbolika. Ta umožňuje vyjádřit efekty v oblasti generování nových investičních příležitostí při využívání (realizaci) stávajících. V úvodu snad jen dvě poznámky:

- Do obecně teoretických pasáží jako praktický a verifikační kontext promítám problematiku penzijního systému, která je z hlediska toho, co se odehrává u nás, zvláště vhodná.

- Teoreticky zpracované pasáže považujeme za rozvíjení obecné ekonomické teorie v hlavním směru historicky nazrálého přesahu a jako takové je vhodnou formou budeme prezentovat v návaznosti na stávající výsledky na akademické půdě nejen u nás,  ale i v zahraničí.

Ekonomie produktivní spotřeby, poziční investování, mechanismy – 11. část

Na místě je nyní určité shrnutí: (Kam jsme došli?)

Připomeňme si:

1. Stručně jsme zformulovali základy ekonomie produktivní spotřeby jako vhodnějšího základu pro společenské aplikace teorie her (zejména oblasti návrhu a prosazení mechanismů).

2. Vyvinuli jsme původní aparát na základě nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí.

3. Na základě toho jsme formulovali dosud nepopsaný typ optima: Systém se nachází v optimálním stavu, pokud jsou v něm investiční příležitosti využívány podle míry jejich výnosnosti bez ohledu, kdo je jejich vlastníkem a kdo je vlastníkem investičních prostředků nezbytných k jejich využití (realizaci).

4. Návazně jsme provedli velmi důležité zobecnění, když jsme vzali v úvahu, že při využívání (realizaci) investičních příležitostí jsou generovány nové investiční příležitostí, přitom každý z hráčů generuje při využívání svých investičních příležitostí též (coby obdobu externalit, resp. přesahů toho, co vlastní) investiční příležitosti druhých hráčů.

5. Na základě toho jsme vyvinuli příslušné modely a zobecnili formulaci optima (to je situace, kdy investiční příležitosti jsou využívány a generovány podle míry jejich výnosnosti bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem a kdo je vlastníkem investičních prostředků i výnosů z investičních příležitostí).

6. K tomu jsme dodali příslušnou symboliku a konzistentní teoretický aparát založený na funkcích mezních výnosů (derivacích funkcí celkových výnosů) umožňující najít (vypočítat) optimum.

7. To umožnilo analyzovat konkrétní příklady jako hry v normálním tvaru a ve zjednodušeném případě her dvoumaticových her (na které lze redukovat většinu úloh) jsme rozlišili hry typu KK (případ, kdy oba hráči kooperují), tj. hry, kdy největší (a zpravidla výrazně vyšší) výnosy mají oba hráči, když kooperují, a hry ostatních typů (NK, NN), kdy největší výnosy mají hráči, kteří nekooperují (konkrétně využívají k posílení své pozice v některé ze tří odlišných situací poziční investování, což je spojeno s poklesem efektivnosti systému).

8. Případ KK je významný tím, že je optimální jak ve smyslu definice optima z hlediska trhu, na kterém se střetá nabídka a poptávka investičních prostředků a investičních příležitostí, tak i ve smyslu paretovského optima.

9. Pokud je tento model izolován od vlivu ostatních her (působících uvnitř systému či působících v okolí systému), je případ KK rovněž nashovskou rovnováhou.

10. Identifikování případů KK (případů, které se vyskytly v dějinách, případů, které aktuálně probíhají, případů, které jsou ve stádiu předpokladu svého nastartování) je klíčovou otázkou identifikování jak nejdůležitějších etap dějinného vývoje, tak i praktických aplikací.

11. Konkrétně: Na základě identifikování KK her můžeme a) analyzovat parazitní a diverzní hry, které v historii způsobily zánik situací, v nich dominovaly KK hry, b) můžeme podpořit vhodnými doporučeními KK hry, které probíhají, c) případně (a to je to hlavní, o co jde) vytvořit podmínky pro nastartování KK her.

K tomu:

Důležité je zdůraznit, že od počátku jsme vycházeli z toho, že nejvhodnějším "polygonem" pro ověření účinnosti teoretických nástrojů je problematika probíhajících (u nás destrukčních) a žádoucích změn v penzijním systému, a to v globálním a středounijním kontextu.

Identifikování reformy průběžného systému zaměřené na vytvoření podmínek pro soulad (konvergenci) motivací všech zúčastněných subjektů (klientů penzijního systému, poskytovatelů a zprostředkovatelů produktivních služeb) k prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka na profesních trzích jako typického a nejvýznamnějšího (jak z hlediska přínosů, tak i nastartování dalších KK her) případu KK hry je zásadní a netriviální výsledek, který z dané problematiky současně vytváří vhodný polygon i pro další rozvíjení teoretických nástrojů.

Obecně bude nutné vyvinout nástroje analýzy vnějšího a vnitřního prostředíKK her: Rozlišit a pojmenovat konkrétní příklady, vytvořit modely her, které se hrají ve vnějších i vnitřních hraničních oblastech, tj. tam, kde se základní KK hra setkává s vnitřními a vnějšími vlivy. To je obrovská příležitosti pro obnovu skutečně funkční teorie z hlediska potřeb praxe a pro vytvoření mnohostranného kontaktu mezi širší veřejností a rozvíjením teorie v rámci společenské dělby práce.

Aktuální poznámka:

Právě v době, kdy tvořím tyto řádky (a není to snadné) se mně prostřednictvím internetových komunikačních prostředků různými formami a z několika stran dostala zpráva, že bruselské vedení uvažuje získat prostředky na ukrajinské válčení (poté, co pro Spojené státy válka skončila) z penzijních systémů členských zemí tím, že vydá direktivu, která zakáže jednotlivým členským zemím valorizovat penze podle inflace). Nechce se mně tomu věřit. Jednak by došlo ke krádeži, k porušení vlastnických práv k prostředkům, které byly podle platných zákonů odvedeny na jiné účely. Jednak – to je ještě horší – by tím byla nadále podlomena nedůvěra v penzijní systém, došlo by ke ztrátě jeho efektivnosti s nedozírnými ekonomickými důsledky (u nás stačí už to, co napáchala Jurečkova destrukce). A jednak (což je to nejhorší) by byly výrazně podlomeny možnosti prosazení reformy, která by odstartovala hru typu KK v oblasti penzijního systému a která by napravila dosud napáchané škody i otevřela lepší perspektivu zemím spoutaných bruselskými parazity.

(Další pokračování bude s odstupem času, před tím do seriálu zařadím aktuální témata. Nicméně se zveřejňováním náročnějších teoretických výsledku budu pokračovat zde:

zde:

https://radimvalencik.pise.cz/12056-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/12078-ekonomie-produktivni-spotreby-2.html

https://radimvalencik.pise.cz/12084-ekonomie-produktivni-spotreby-3.html

https://radimvalencik.pise.cz/12085-ekonomie-produktivni-spotreby-4.html

a v dalších dílech obecně teoretického základu, které zájemce najde pod datem 1.1.2025 přímo za prvním textem na mém blogu.)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Toto místo zná málo lidí, přestože potok, který vidíte, dává název jednomu z nejznámnějších přírodních útvarů v Praze. Prokopskému údolí. Lidé si často Prokopský potok pletou z Dalejským, který pramení až u Chřášťan, zatímco Prokopský potok ve Stodůlkách. Toto jsou Hemrovy skály, které jsou dobře vidět, když jedete Jeremijášovou ulicí. Místo málo navštěvované, ale má svoje četné půvaby.

Část Hemrových skal s Prokopským potokem schovaným pod nimi.

Takto vypadá Prokopský potok z blízka. Jsme v méně známé části Prokopského údolí, které končí až ve Stodůlkách. Budu se muset někdy podívat k pramenům Prokopského potoka, ještě nikdy jsem tam nebyl.

V této části Prokopský potok nádherně meandruje.

Asuán. Opravdu. Takto se jmenuje retenční nádrž kousek od více známé části Prokopského údolí. Patrně v době, kdy se dokončovala tato nádrž, se stavěla či dokončovala Asuánská přehrada v Egyptě.