Ekonomie produktivní spotřeby 4

1. leden 2025 | 00.00 |
blog › 
Ekonomie produktivní spotřeby 4

Podkladový materiál k pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize. Bude průběžně doplňován. Uvítám poznámky, upozornění na nepřesnosti, případně návrhy na vylepšení formalizace. Uveřejňuji odděleně od seriálu, protože obsahuje poměrně náročné pasáže, které jsou určeny odborníkům. To, co se nevejde sem, bude uveřejněno v pokračováních odlišených čísly (1, 2, atd.).

Odhalili jsme JÁDRO PUDLA; jak dál?

Nyní musíme teoretický koncept posunout o další level:

- máme nadefinované základní pojmy,

- vytvořili jsme aparát umožňující vyjádřit roli generování a výběru investičních příležitostí (vlastních i cizích, s pozitivními a negativními efekty),

- disponujeme sadou obrázků, které napomáhají lepšímu pochopení toho, o co jde,

- můžeme definovat různé úlohy a nalézt rovnováhy (paretovské a nashovské), které se v nich vyskytují.

Nastal čas nashovského hlavního tahu: Přejít k limitně obecné struktuře teoretického základu, tj. uvažovat "všechny možné" hry, které se v dané oblasti vyskytují. Příslušnou oblast přitom strukturovat tak, aby plnila roli sítě, ve které zachytíme to nejdůležitější. Ukážeme si to na příkladu:

Máme všechny hráče, kteří jsou vůči sobě navzájem v horizontálním vztahu (tj. v oblasti, vůči které existují hierarchicky uspořádané vyšší autority), vyšší autority jsou nadřazené základní úrovni (hráčům v horizontálním vztahu) a tento vertikální vztah je i mezi vyššími autoritami různých řádů. Vyšší autority mohou ovlivnit využívání investičních příležitostí na nižších úrovních, jejich angažovanost ovšem předpokládá, že se budou podílet na výnosech z využití investičních příležitostí některých hráčů na nižších stupních.

Pro začátek budeme předpokládat:

1. Všechny hry redukujeme na hry dvou hráčů.

2. Existuje jen jedna nadřazená vyšší autorita.

3. Za těchto předpokladů nás budou zajímat jen dva typy her dvou hráčů:

- Ty, které hrají hráči základní úrovně mezi sebou.

- Ty, které hraje hráč základní úrovně s vyšší autoritou.

- Ty, v nichž je jedním z hráčů určitým způsobem se chovající skupina všech hráčů základní úrovně a druhým hráčem je vyšší autorita.

- Ty, které představují hru mezi skupinou všech horizontálně kooperujících hráčů základní úrovně a skupinou všech hráčů získávajících výhodu z kooperace s autoritou vyššího řádu.

Všechny strategie hráčů základní úrovně:

- Všechny výběry využití vlastních investičních příležitostí z disponibilních investičních prostředků (vlastních i cizích).

- Rozhodnutí o tom, zda využívat cizí investiční příležitosti či naopak poskytnout vlastní investiční prostředky.

- Rozhodnutí o tom, zda a jakou část investičních prostředků využít ke korupci vyšší autority.

Všechny strategie vyšší autority jsou dány v rámci polarity:

Orientace na roli dominantního zprostředkovatele pozičního investování (bez ohledu na efektivnost ekonomického systému) versus podpora realizace investičních příležitostí bez ohledu na to, komu jsou při realizaci stávajících investičních příležitostí generovány a bez ohledu na to, z čí investičních prostředků jsou realizovány.

Tato polarita (která má vždy konkrétní zaměření na určitý konkrétní, definovaný typ investičních příležitostí) je základní ("genetickou") charakteristikou toho či onoho typu vyšší autority.

Jedno z možných zdokonalení výchozího modelu (formulujeme jako hypotézu): Je možné a spíše pravděpodobné, že lze dosáhnout vyšší konzistence modelu tím, že ukážeme (na konkrétních příkladech, z nichž každý má určitá specifika, ale prostřednictvím obecných teoretických prostředků), jak z horizontálních vztahů mezi směňujícími, kontaktujícími se, konkurujícími si subjekty vzniká vyšší autorita, která je schopná zpětně zasahovat do horizontálních vztahů mezi subjekty, které se jejím vznikem staly subjekty "nižšího levelu".

Metodologická poznámka 1:

Zdálo by se, že navrhovaný obecný koncept modelů uvažující všechny možné strategie má tak velké množství stupňů volnosti (libovolnosti ve formulování předpokladů), že nemůže vytvářet dostatečně funkční oporu přístupu k řešení konkrétních úloh. Ve skutečnosti je jeho teoretické jádro jednak obecné a jednak velmi přehledné:

- Zadání všech alternativ vychází u od sebe oddělitelných (separovatelných) funkcí mezního příjmu (přírůstku příjmu, slovo "mezní nepovažuji za vhodný překlad pojmu "marginal", doporučuji studentům a v tomto případě i čtenářům, aby si pod ním představovali či za něho dosadili sémanticky srozumitelnější pojem "přírůstek"), který vzniká využitím investičního prostředků k realizaci investičních příležitostí.

- Při realizaci investičních příležitostí vznikají dobře separovatelné typu příjmů jednotlivým typům subjektů.

- Optimalizace je ve všech případech založena na principu nákladů obětované příležitosti, kdy porovnáváme využití mezních investičních prostředků (co by mezního nákladu) na využití mezního příjmu z realizaci investičních příležitostí určitého (separovaného) typu investičních příležitostí (separovaného podle toho, komu patří, kým byly generovány, zda přinášejí kladné či záporné výnosy tomu či onomu hráči, z čí prostředků jsou realizovány).

- Mezní výnosy z investičních příležitostí všech typů lze zadat spojitými lineárními funkcemi, což výrazně zjednodušuje řešení úloh spojených s vyjádřením reálných situací určitým modelem. ///V případě, že by si úloha vyžadoval použití diskrétních veličin či jiného typu poklesu výnosnosti mezních výnosů z investičních příležitostí některého typu lze vytvořit specifický model, ale není snadné úlohu, která by si to vyžadovala, nalézt; ovšem i k jejímu řešení existuje elegantní matematický aparát.///

- Při zdání mezních výnosů z investičních příležitostí formou spojité lineární funkce existuje snadný a snadno představitelný vztah mezi mezními a celkovými veličina (ty jsou 1/2 mezních + konstanta, tj. plochou příslušného trojúhelníku, resp. určitým integrálem).

Důležitá bude intepretace modelů vyvíjených různými směry na konkrétní případy v dějinách i v současnosti. Osobně považuji za nejdůležitější:

- Odstranění deformací v systému průběžného penzijního pojištění a nastartování ekonomického růstu nové kvality.

- Spolupráci v rámci středounijního prostoru, mj. i v dané oblasti.

Obojí je vzájemně provázáno a tvoři velmi dobrý "polygon" pro zdokonalování modelů a ověřování jejich funkčnosti, a to s "akčním" vyústěním do praxe.

Metodologická poznámka 2 spojená s historickým příkladem:

Existují však i zajímavé historické příklady v dějinách, které souvisejí s extrémy, do kterých dospělo poziční investování a navazujícími vzpourami jeho obětí, nebo s nalezením cest, které uvolňovaly prostor pro působení produktivních sil, což – jak lze doložit – vždy souviselo se zapojením do té doby nevyužívaných investičních příležitostí do ekonomiky. (Velmi mnoho zajímavých příkladů z dějin v této souvislosti uvádí ve svých pracích a vystoupeních Ivo T. Budil.) Uvedu také jeden svůj příklad, který jsem vytvořil na základě velmi inspirativní analýzy dějin husitského hnutí z pera Františka Neužila. Nazval bych jej trochu provokativně "Husité byli krůček od zásadního historického vítězství, jen neznali ekonomii a nepochopili, o co jde".

F. Neužil veden marxistickým stereotypem uvažoval ve své zdroji velmi dobře podložené práci možnost, že by husité zakládali první manufaktury. To je dost přitažené za vlasy a očekávat od Prokopa Holého či některého z jeho kolegů něco takového, je dost naivní.

Mohli však jí jinou, mnohem přirozenější cestou, klíčem k pochopení které je případ, kdy obě strany, tedy husité a města (naše i německá, rakouská atd.) jako jejich "soupeř", si vzájemně svými aktivitami vytváří velmi výnosné investiční příležitosti (tj. každá strana jak sobě tak i druhé straně a jsou schopni se přirozeným efektivním způsobem o výnos z těchto příležitostí podělit, což je nutnou podmínkou pro to, aby to fungovalo).

Jak? Jednoduše. Mohli místo vybírání výpalného ze svých "spanilých jízd" vybírat prostředky na ochranu obchodních cest (budování strážných hradů) a návazně i celé obchodní infrastruktury, podpořit tak rozvoj řemesel a obchodu ve městech, ze kterého by jejich infrastrukturální aktivity byly financovány. Byli by neporazitelní nejen vojensky, ale i ekonomicky, přičemž fungování systému by bylo založeno na rovnováhách nashovského typu.

A nejen to, kontrola dopravní infrastruktury by jim dala i výraznou informační převahu (patrně by se zdokonalovaly komunikační technologie minimálně formou světelného předávání zpráv v noci formou přerušování signálu " . – ".

Dály by na šíření katolické víry v jejich kališnické modifikaci mohla navázat obecná osvěta spojená se vzdělávacím aktivitami apod.

Vytvoření zdroje by umožnili směřování na nadnárodní úroveň.

Kam až mohli v případě, že by měli dobrého ekonoma a byli mu ochotni naslouchat, lze stěží domyslet. Bohatství kazí lidi a patrně by se objevily vnitřní rozkladné tendence, k jakým docházelo v "husitské republice" Táboře (jak to skvěle popsal Kaplický). Ale příležitost pro husity a celou Evropu zde byla. Založená na tom, že investiční příležitostí jsou využívány na následně i generovány (aby mohly být dále využívány) podle míry jejich výnosnosti, a to bez ohledu, komu jsou generovány, komu patří a z jakých prostředků jsou realizovány. To se občas v dějinách vyskytlo a tam, kde se to podařilo, se vždy poskočilo o hodně vpřed.

Nyní nastala doba, jak z dočasných "žabých skoků" lidské civilizace udělat globální systémovou změnu. U nás ve Středounijním prostoru je pro to příznivá situace, mj. progresivně rostoucím způsobem podmíněná duševním i duchovním úpadkem eurounijních elit, kdy ty naše (současné a doufejme i dočasné) jsou v tomto procesu vždy krok před ostatními.

Přehled výnosových a nákladových funkcí

Než přejdeme k modelům dilemat, dáme stručný přehled základních výnosových (pozitivních i negativních) funkcí a jejich stručnou charakteristiku. Budeme je (i z důvodu lepší představivosti) uvádět v mezních (tj. přírůstkových) veličinách, v naší symbolice jako příslušné derivace funkce, tj. f´ s příslušným rozlišením jednotlivých funkcí prostřednictvím indexů:

fxx´(x(1)) mezní výnos hráče X (tomu odpovídá odlišeno červeně fxx´(x(1))) z investičních příležitostí vygenerovaných hráčem X (tomu odpovídá odlišeno červeně fxx´(x(1))) v prvním období (tomu odpovídá odlišeno červeně fxx´(x(1))) realizovaných z investičních prostředků hráče X (tomu odpovídá odlišeno červeně fxx´(x(1)))

fxx´(y(1)) mezní výnos hráče X realizovaných z investičních prostředků hráče Y (tomu odpovídá odlišeno červeně fxx´(y(1)))

fxy´(x(1)) mezní výnos hráče X z investičních příležitostí vygenerovaných hráčem Y (tomu odpovídá odlišeno červeně fxy´(x(1))) v prvním období realizovaných z investičních prostředků hráče X (tomu odpovídá odlišeno červeně fxy´(x(1)))

fxy´(y(1)) mezní výnos hráče X z investičních příležitostí vygenerovaných hráčem Y (tomu odpovídá odlišeno červeně fxy´(x(1))) v prvním období realizovaných z investičních prostředků hráče Y (tomu odpovídá odlišeno červeně fxy´(y(1)))

-fxy(X)´(x(1)) mezní náklady (proto se záporným znaménkem) hráče X na investování do pozice (X) ve vztahu k hráči Y

            Tyto náklady můžeme rozlišit na:

-fxy(XA)(x(1)) mezní náklady typu A, tj. náklady na přerozdělení výnosů z vygenerování cizích investičních příležitostí hráče Y

-fxy(XB)(x(1)) mezní náklady typu B, tj. náklady na přerozdělení výnosů z použití vlastních investičních prostředků hráče X k realizaci cizích investičních příležitostí hráče Y

-fxy(XC)(x(1)) mezní náklady typu C, tj. náklady na potlačení investičních příležitostí hráče Y za účelem zvýšení výnosnosti vlastních investičních příležitostí

fxy(X)´(x(1)) výnosy hráče X z investování do pozice (X) ve vztahu k hráči Y

            Tyto výnosy můžeme rozlišit na:

fxy(IA)(x(1)) mezní výnosy typu A, tj .výnosy z přerozdělení výnosů z vygenerování cizích investičních příležitostí hráče Y

fxy(IB)(x(1)) mezní výnosy typu B, tj. výnosy z přerozdělení výnosů z použití vlastních investičních prostředků hráče X k realizaci cizích investičních příležitostí hráče Y

fxy(IC)(x(1)) mezní výnosy typu C, tj. výnosy z potlačení investičních příležitostí hráče Y za účelem zvýšení výnosnosti vlastních investičních příležitostí

- fxy(Y)´(x(1)) dopady na hráče X z investování do pozice (Y) ve vztahu k hráči X

            Tyto výnosy můžeme rozlišit na:

-fxy(YA)(x(1)) dopady typu A, tj. záporné výnosy z přerozdělení výnosů z vygenerování cizích investičních příležitostí hráče Y

-fxy(YB)(x(1)) dopady typu B, tj. záporné výnosy z přerozdělení výnosů z použití vlastních investičních prostředků hráče X k realizaci cizích investičních příležitostí hráče Y

-fxy(YC)(x(1)) mezní výnosy typu C, tj. záporné výnosy z potlačení investičních příležitostí hráče Y za účelem zvýšení výnosnosti vlastních investičních příležitostí

Ve většině není potřeba uvažovat všechny případy, ale jen některé. K lepší přehlednosti a identifikování, co je v daném případě nejdůležitější výrazně napomáhá grafické vyjádření.

Další zjednodušení při konkrétních aplikacích je spojeno s tím, že některé funkce mezních výnosů se vzájemně podmiňují (nelze jedno bez druhého), nebo naopak vzájemně vylučují.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář