Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ip: Máme-li prohlásit nějaký výrok za pravdivý nebo nepravdivý, musíme se napřed shodnout na pojmovém aparátu. Uvedu příklad. Ve své době měl spisovatel Ludvík Souček TV přenosy ze své pracovny a tam bylo možno spatřit teserakt, což je trojrozměrné zobrazení čtyřrozměrné krychle. Podobně jako můžeme trojrozměrný objekt zobrazit na výkresu z různých stran, tak i čtyřrozměrný objekt může být zobrazen různými trojrozměrnými objekty a o správnosti zobrazení se můžeme přesvědčit pomocí matematického popisu, který může popsat i objekty, které nejsme schopni vnímat. Tak jak máme technický výkres, který představuje určité standardizované zobrazení trojrozměrného objektu a při schopnosti číst technické výkresy si můžeme o zobrazeném objektu učinit určitý názor, tak by měly být i konstruované výroky o určité skutečnosti a případně i měla být uvedena i omezení rozsahu platnosti výroku. Potom je možno teprve rozhodnout o platnosti či neplatnosti daného výroku. Chápu, že je tento postup problematický a v praxi obtížně použitelný, ale jinak bude mít slovo pravda do velké míry subjektivní charakter a různé pravdy mohou také mít podobu různého zobrazení čtyřrozměrného objektu do trojrozměrných objektů, kdy každý bude vidět něco jiného a přitom všichni budou mít pravdu, pokud nebudou vědět, co vlastně pozorují.

ip: Trochu mne prof. Sokol překvapil tvrzením o platnosti matematických operací. Zase záleží na předchozí dohodě. My obecně používáme desítkovou soustavu. Ve dvojkové soustavě používané v počítačích ale platí 1+1=10. A pokud nebudeme respektovat pravidlo zákazu dělení nulou v rovnicích, lze lehce dokázat, že 1=2.

radimvalencik: Obě poznámky jsou přesné. Proto jsem Sokola doplnil poznámkou upozorněním na problém "samozřejmých pravd" a na nutnost chápat pravdu jako rozvíjející se, neustále praxí prověřovaný, otevřený systém poznání, kde je vše "vypředpokladováno".

---
radimvalencik.pise.cz

ip: Termíny pravda a lež (a tím i diskuze) jsou vlastně složky KOLEKTIVNÍHO vnímání a popisu okolní reality. Pro Robinsona na pustém ostrově nemají víceméně smysl.

radimvalencik: To bych nesouhlasil. Robinson musel hodně dobře rozlišovat mezi tím, co je součástí pravdy v rámci jeho systému interakce s prostředím a co ne. Jinak by nepřežil. Byl možná vystaven diktátu pravdy mnohem víc než každý z nás.
Ale neměl problém s pravdou sdělovanou. Tady je potřeba vidět, jak se vzájemně obohacují (nebo naopak dostávají do animozitní "bublinové" pozice narativů) živé systémy poznání fungující v hlavách lidí. Přirozenou situací je vzájemné obohacování. Pokud nám maistreamový mediální svět vnucuje představu NESOUMĚŘITELNÝCH A NEPROKOMUNIKOVATELNÝCH NARATIVŮ, je to zločin proti lidskosti, zločin, který lze nazvat INTELEKTUÁLNÍ GENOCIDOU POPULACE (s perspektivou přerůstání v genocidu jako takovou).

---
radimvalencik.pise.cz

ip: Já jsem ve svých úvahách upřednostnil pravdu sdělovanou, protože člověk je svou podstatou tvor kolektivní a právě v kolektivu může využít kapacitu svého mozku při osvojování si okolní reality. A zvláště matematika je komunikační kanál v kolektivu, který nám umožňuje proniknout do podstaty jevů. Vezměme si příklad teseraktu. Budeme-li mít jen jeden náhled, tak o podstatě objektu nebude možno nic prohlásit. Bude-li víc náhledů, již může vniknout hypotéza o podstatě toho objektu a snaha o obecný (matematický) popis. Právě matematika je některými vědci považována za "božskou vědu" a někde v této oblasti je třeba hledat Slovo z knihy Genesis, podle kterého vznikl svět. A právě matematické pravdy mají nejblíže k termínu "Absolutní (boží) pravda", která vítězí, protože ke každému tvrzení vždy bude existovat důkaz, který je potvrdí, vyvrátí nebo omezí platnost. A jsou důkazy, se kterými matematikové nejsou spokojeni a hledají usilovně lepší. Pro běžného člověka jsou k dispozici různé formy aplikované matematiky, které popisují jednodušeji daný obor. I ekonomie je vlastně aplikovaná matematika. Ovšem matematická metodika důkazů o rozlišování pravdy a nepravdy zůstává v platnosti. Matematickou metodiku důkazů lze celkem snadno využít i v běžném životě a usvědčit různé politikáře ze lži. Právě proto se snaží deformovat vzdělávací systém a rigorózní výuku různých věd nahrazovat tzv. kompetencemi.

ondrey: No co k tomu dodat, prave Jan Sokol je prikladem jedince, co pravdu zajiste hledal...nejsem si jist, ze uspesne ...proto u neho v zoosobnenem pozemskem byti nezvitezila, tak snad ji nasel nyni. Jedno jestli z Male filosofie cloveka J.Sokola je to epistemologie, gnozeologie, filozofie, pravo, nabozenstvi, veda atd., ale pravdou se zabyva kde co. Poucne je, ze na zaklade pravdy lze také definovat dokonalý model reality. Relativizovat ho mohu tím, ze nebude v tomto svete nikdy dokonaly, tedy na 100 % odpovídající skutečnosti, pouze teoreticky. Podobne je to s pravdou v realite.

ip: Možná již není známo, že prof. Sokol byl svého času docela významným pracovníkem Výzkumného ústavu matematických strojů a přispěl nemálo k rozvoji výpočetní techniky v naší zemi. Právě od něj jsem očekával příspěvek k formalizaci "kecacích věd" a nedočkal jsem se.