Vize, jakou potřebujeme/704

Vize, jakou potřebujeme/704

Na motivy přednášky Ivo T. Budila a k pozičnímu investování – část 3.

Ještě se vracím ke skvělému vystoupení prof. Ivo T. Budila na našem online setkání:

Zde je záznam:

https://www.youtube.com/watch?v=gK89b4GpZgw&t=8s

Stručný přepis hlavních myšlenek je zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11176-vize-jakou-potrebujeme-681.html

Lze souhlasit s myšlenkou I. Budila, že myšlenky, s nimiž přišel F. List a na které navázali další myslitelé, vytvářejí určitou základnu pro sjednocení  širokého spektra politických aktivit uvnitř zemí i mezi zeměmi. To, že dnes jsou současnou globální mocí potlačovány a vytlačovány, si vyžaduje, aby podstatnou část náročného úkolu obrany a nápravy vůči devastujícímu působení současné globální moci převzaly ti, na které současný vývoj nejtíživěji dopadá. Jak z tohoto hlediska aktualizovat Marxův odkaz? Odpovídám na druhý a třetí z bodů, které jsem uvedl v části 2.:

Ad 2. Pochopení historické změny z hlediska vývoje vlastnických vztahů:

Toto je sice nejobtížnější otázka, ale budu se jí věnovat jen krátce, protože podrobně, včetně připomenutí zásadní pasáže z Marxova Úvodu ke kritice politické ekonomie, jsem se jí několikrát věnoval dříve, např. zde v souvislosti s Posmutnělým manifestem L. Zelinky:

https://radimvalencik.

pise.cz/11003-vize-jakou-potrebujeme-581.html

kde je i odkaz na příslušnou práci K. Marxe:

https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1859/Ke_kritice/predmluva.htm

Obojí nejen stojí za přečtení, ale obojí dlužno přečíst. Je to jeden z klíčů pochopení současnosti. K. Marx mohl změnu chápat v souladu s tím, co říká: "Se změnou hospodářské základny převrací se pomaleji nebo rychleji celá ohromná nadstavba." 

Konkrétně se mohl zeptat: V čem spočívá změna hospodářské základny, pokud procházíme změnou srovnatelnou s průmyslovou revolucí?

Pak by mu v návaznosti na jeho Rukopisy "Grundrisse" došlo, že touto změnou, která bezprostředně a neoddělitelně souvisí s nástupem nového sektoru, sektoru, který využívá volný čas člověka (jako pracovní síly) uvolněný průmyslem, resp. technologickým pokrokem, který byl nastartován průmyslovou revolucí, k rozvoji schopností člověka jako na jedné straně předpokladu naplnění skutečného bohatství lidského života (oproti zcestnému konzumu), na druhé straně a současně jako nejúčinnějšího faktoru dynamizujícího ekonomický růst, přitom ekonomický růst nové kvality.

K takovému pojetí měl K. Marx skutečně nakročeno. Místo toho však přehlédl, že využití volného času jako nejvýznamnějšího faktoru ekonomiky prostřednictvím rozvoje schopností člověka a jejich přeměny v inovační potenciál společnosti vyžaduje, aby se ze servisních služeb typu vzdělání či péče o zdraví (ale i výchovy v rodině či prostřednictvím kultury) staly tyto služby dominantním sektorem ekonomiky. Ale to bychom už asi po něm chtěli hodně. V té době viděl i tak mnohem dál než kdokoli z jeho současníků, ale i těch, kteří se vývojem společnosti zabývali mnohem později.

Všímá si tak pouze procesu zespolečenštění v oblasti výroby a domnívá se, že administrativní změnou právního aspektu vlastnických vztahů (zestátněním) se otevře cesta k postupnému zespolečenštění výrobních vztahů i v oblasti rozdělování (podle schopností). Neotevřela. Otevřela se cesta ke vzniku Djilasovy "nové třídy", která si výklad Marxova učení přizpůsobila svým zájmům.

Například současná čínská společnost není ničím jiným než triumfem této nové třídy, která se dokázala nejen prosadit, ale i zabezpečit efektivní správu společnosti a efektivní organizaci výroby. Uvidíme, zda, kdy a nakolik bude schopna podpořit přechod ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách.

Ad3. Hledání evolučně stabilní strategie lidstva v nových podmínkách:

Zde se odvolám též na dříve napsané: "Technologický pokrok vymaňuje civilizaci z konkurenčního tlaku přírodního výběru, poskytuje ji polštář blahobytu (možnost "užívat si nad poměry"), ale tím likviduje stávající mechanismy evoluční stability a poskytuje obrovský prostor pro endoparazity; tito endoparazité, právě tím, že jsou endoparazité (tj. parazité z vlastního kmene) ztrácejí schopnost "přesahu přesahů", jejich agresivita a tupost současně jim umožňuje dosažení poziční převahy a návazně nasměrování civilizace ke zhoubě (raději zánik než ztráta pozic). – V současné době řádění endoparazitů můžeme sledovat doslova v přímém přenosu.""
Celé a důležité zde: https://radimvalencik.pise.cz/11010-vize-jakou-potrebujeme-585.html

To ještě K. Marx ve své době nemohl tušit. Nicméně geniálně (spolu s F. Engelsem) v intencích hledání společnosti zbavené všech forem diskriminace člověka člověkem, společnosti (jak ji nejdříve nazvali) "plné emancipace" geniálně zformuloval evolučně stabilní strategii lidstva v podmínkách dynamického technologického pokroku, zvýšení role volného času využitelného pro rozvoj schopností člověka: "Jedná se o společnost, ve které je svobodný rozvoj schopností každého podmínkou rozvoje všech."

To není jen heslo. Každý replikující se druh života, každý druh i každá pospolitost (od virů, přes rostliny, více či méně rozvinuté organismy i lidské komunity na různých stádiích svého vývoje) se musí vyrovnat s fenoménem endoparazitismu, resp. tragédie společné pastviny (jak zabránit tomu, aby – když to polštář evolučního úspěchu umožní – někdo parazitoval na ostatních, aby postupně endoparazitů nepřibývalo, což by vedlo ke zkáze pospolitosti či druhu).

Nositelka Nobelovy ceny za ekonomii Elinor Ostromová (https://cs.wikipedia.org/wiki/Elinor_Ostromov%C3%A1 ) popsala evolučně stabilní strategii (ve smyslu evoluční teorie her vycházející z definice Nashovy rovnováhy) v případě jednodušších lidských pospolitostí. Ale co je evolučně stabilní strategií lidských komunit které díky technologickému pokroku dosáhly obrovského a rostoucího blahobytu: Diktát elit v kastovně uspořádané totalitě malthusovského typu, nebo něco jiného? Z tohoto hlediska dlužno chápat Marxovu odpověď na otázku toho, kam lidská pospolitost směřuje.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Už dlouho jsem nebyl na Konopišti. Před několika dny mě se přivedla povinnost rodinného šoféra spojená s návštěvou ze zahraničí. Udělal jsem si vycházku do blízkého okolí a pojedl ve Staré myslivně, kde před pár léty vařili docela dobře.

Konopiště v podzimním hávu.

Podzámčí.

Kousíček Konopišťského rybníka.

Konopišťský rybník.