Vize, jakou potřebujeme/681

28. říjen 2023 | 00.01 |

blog ›

Ivo T. Budil na 40. setkání k pěstování vize

Během minulého týdne jsem měl možnost vyslechnout dvě nesmírně zajímavé a k podstatě současného dění přímo mířící přednášky:

- Ivo T. Budila přímo na našem online 40. setkání k pěstování vize, rekordní účast:

https://www.youtube.com/watch?v=gK89b4GpZgw

- Petra Blahynky k současným změnám na Bureš TV, viz celé:

https://www.

youtube.com/watch?v=5aWtxrXzgNU

Přednášky na videu jsou dobrá forma sdělení poznatků, jsou na vnímání jednodušší, než psaný text, ale působí příliš sugestivně, neumožňují podrobně rozebrat nejdůležitější tvrzení. Proto se jednomu i druhému stručně vyjádřím a velmi se těším na knihu, kterou Ivo T. Budil připravuje. Má šanci být bestsellerem.

Obě přednášky mají ještě jednu věc společnou. Jsou vedeny v logice ZMĚNA, SUBJEKT, POLARITA, tj. o jakou změnu jde, kdo a jak ji je schopen provést, jak je společnost z tohoto hlediska polarizována (tj. kdo stojí proti provedení změny).

Než zformuluji některé poznámky k poměrně krátkému, ale myšlenkami velmi hutnému vystoupení Ivo T. Budila na online setkání, dám stručné avízo jeho přednášek, které pořádá pro Jungmannovu národní akademii:

Ivo Budil: Produktivní a spekulativní síly v dějinách:

Průmyslová revoluce, Velká Británie, Adam Smith a Thomas Robert Malthus: Snaha o oligarchické pojetí modernity

Benjamin Franklin, Alexander Hamilton a vznik amerického ekonomického systému jako produktivního a meritokratického pojetí modernity

Ideologické proměny malthuziánství v devatenáctém století: Rasové ideologie, sociální darwinismus a eugenika

Expanze amerického ekonomického systému: List, Witte, Gilpin. Kosmopolitismus versus globalizace.

Neomalthuziánství, environmentalismus a meze růstu: Kognitivní úpadek Západu a nový feudalismus

BRICS a renesance produktivních sil modernity.

Viz: https://www.junaak.cz/2023/06/25/kurz20231007/

Nyní již stručně to nejdůležitější z přednášky Ivo T. Budila na 40. online setkání k pěstování vize (v mé interpretaci, čím se omlouvám za případná nechtěná zkreslení):

Lidstvo prožilo dvě obrovské změny – neolitickou a průmyslovou revoluci. Obě byly "ne nutné" v tom smyslu, že vyžadovaly shodu okolností k tomu, aby se rozběhly.

Pochopení základních ideových koncepcí současnosti musí vycházet z toho, že se tyto koncepce zrodily jako reakce na důsledky průmyslové revoluce a prošly delším vývojem, ve kterém jejich tvůrci na sebe navazovali. Lze rozlišit tři typy reakcí:

- Britská konzervativní odstartovaná Robertem Malthusem: Oděná do liberálního hávu, ale šlo jí o uchování globální hierarchie založené na majetkových a s majetkem spojených výsadách. Starostí o přírodu kamuflovala ochotu použít jakékoli represivní prostředky pro udržení, v podstatě kastovního "regime ancient", tj. starého režimu, který se již přežil. Neváhala sáhnout k rasovým teoriím, eugenetice apod. Odmítala národní státy.

- Marxova revoluční teorie: Obsahovala důvěru v člověka a v možnost jeho osvobození. K tomu našla i proletariát jako subjekt, který změnu provede. I tato koncepce byla proti národním státům. Problém byl v tom, že Marxovo dílo nenašlo plnohodnotného pokračovatele, který by ji byl schopen rozvíjet v reakci na reálný vývoj globální společnosti.

- Reformní (Listova, Hamiltovnova) spojená s důrazem na národní stát a řešení sociálních otázek při uchování kapitalistické konkurence: Friedrich List (https://cs.wikipedia.org/wiki/Friedrich_List ) byl Němec, který se domníval, že kapitalismus může fungovat, ale je třeba v rámci něj efektivně řešit sociální otázku a mezinárodní vztahy uspořádat na vyvážené moci národních států. Po emigraci do USA mu pomáhal k prosazení jeho myšlenek Alexandr Hamilton (https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexander_Hamilton), ovlivnil i George Washingtona‚ (https://sk.wikipedia.org/wiki/George_Washington). Tato koncepce je dnes nejperspektivnější a v rámci ní lze hledat řešení současných problémů.

Za zmínku stojí ještě Georges Sorel (https://cs.wikipedia.org/wiki/Georges_Sorel), který se pokusil spojit Marxovu myšlenku revoluční změny a národním státem a výsledek? – Stal se zakladatelem italského fašismu.

Pro současný vývoj má zásadní význam polarita či soupeření idejí, jejichž zakladatelem byl na jedné straně Malthus, na druhé straně List.

Tato polarita se promítla i do odlišných pohledů na otázku globálního uspořádání světa mezi Churchillem a Rooseveltem. Vyhrotila se v dnešní době, kdy politika v tradicích Malthuse přivedla svět do krize. BRICS představuje určitou šanci na návrat ke světu založenému na vyvážené moci národních států a ekonomicky efektivním i lidsky vstřícném řešení sociálních otázek.

K tomu:

Potud moje interpretace Budilovy přednášky, která je nejen významným obohacením, ale do určité míry i základutvorným pohledem. Mj. není tak daleko od toho, co říká P. Blahynka. Učiním ještě několik poznámek:

- Někdo by určitě namítl, že plnohodnotným pokračovatelem Marxe byl Lenin, který dokázal uvést Marxovy myšlenky do praxe. To je v určitém smyslu pravda, tím více paradoxní je to, že v těžce zrozeném a uhájeném novém systému (SSSR a jeho spojenci) skutečné, plnohodnotné poznání společenské reality skomíralo až skomřelo (ideový debakl završený Jakovlevem), obrovský úpadek v porovnání s Marxem (a třeba i Leninem) nelze přehlédnout, ojedinělé pokusy (G. Lukácz, R. Richta, E. Iljenkov, V. Bosenko, M. Djilas) nenašli dostatečnou podporu a byly spíše systémem pronásledovány, na reálnou politiku neměly vliv, nestaly se "paradigmatem praktikování moci a hospodářské správy země". Nelze vše svést na Stalinovy deformace. Odpověď na otázku, jak k tomu mohlo dojít, stále historiografie dluží.

- Interpretace průmyslové revoluce je i dnes aktuální. Ivo Budil se nerozchází s F. Braudelem a jeho Dynamikou kapitalismu.

- Z hlediska moderní geopolitiky založené na vyvážené moci národních států doporučuji připomenout Metternicha.

- Kritické hodnocení toho, co vyrostlo z Malthuse, co má dnes podobu Klause Schwaba (https://cs.wikipedia.org/wiki/Klaus_Schwab ) a dalších výtečníků (ideologů) tiché globální genocidy za pomoci greedealovských a podobných doktrín, je zcela na místě. Patrně by stálo za to zmínit propojení s mocí pocházející z největší loupeže v historii – financování geopolitických zvrhlostí tištěním nekrytého dolaru, což poměrně dobře rozebírá P. Blahynka ve videu, na které odkazuji v úvodu.

Těším se na další reakce na dvě skvělé přednášky.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Ve středu 18. října jsme si udělali malou odpolední vycházku na Malvazinecký hřbitov, kterou iniciovala Jungmannovou národní akademie, zúčastnili se i jí i členové pravidelného teoretického semináře při VŠFS, celkem nás byl přesný tucet. Vycházkovým cílem byl hrob Karla Gotta, Evy Pilarové, společně odpočívající dvojice filozofů Egona Bondyho a Milana Machovce i dalších osobností. Kromě toho nás čekaly i netradiční výhledy na podzimní Prahu a její okolí. Hlavním cílem bylo peripatetění na aktuální i odborná témata související s rolí poznání v současném světě. Vyšli jsme ze zastávky Radlická a přes hřbitov došli až do restaurace Na Vinici, kde nás rozhovory na zajímavá témata zadržely až do večerních hodin. U východu ze hřbitova se mně podařilo jeden ze tří posledních velmi pěkně graficky upravených plánku Malvazineckého hřbitova, který oskenuji a rozešlu. Určitě se vám bude hodit, pokud toto atraktivní a pozoruhodné místo navštívíte.

Sponzorský dar Milana Machovce Egonu Bondymu umožnil, aby spolu pokračovali v nekončících diskusích o podstatě našeho bytí; hrob svým způsobem výjimečný