Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Článek Vize, jakou potřebujeme/356
Komentáře k článku: Vize, jakou potřebujeme/356
maxim 2:
Citace z textu:
"Není to poprvé v dějinách, kdy věda nabízela jen chmurné představy budoucnosti, protože se nedokázala vymanit ze setrvačného pohledu."
Tady pozor: politický program ani "vize" NENÍ věda.
"... Cíle však věda tvořit nemůže a dokonce ještě méně je umí vštěpovat lidským bytostem; věda dodává především prostředky, jimiž lze určitých cílů dosáhnout. Ale cíle samotné jsou koncipovány osobnostmi s vysokými etickými ideály a - pokud tyto cíle nejsou mrtvě narozené, ale zásadní a prudké - jsou přijaty a neseny vpřed těmi mnoha lidskými bytostmi, které zpola nevědomky určují pomalý vývoj společnosti.
Z těchto důvodů bychom měli být na pozoru, abychom nepřecenili vědu a vědecké metody, když se jedná o otázku lidských problémů; a neměli bychom předpokládat, že odborníci jsou ti jediní, kdo má právo vyjádřit se k otázkám ovlivňujícím organizaci společnosti. ..."
Viz článek Alberta Einsteina "Proč socialismus ?"
radimvalencik: 1. Cíle se rodí při použití prostředků v interakci s realitou, vývoj společnosti je přírodně historický proces. I "vysoké etické ideály" nejsou kantovské apriori, ale výsledek přírodně historického vývoje. Myslím, že Enstein v této oblasti nebyl tím nejkvalifikovanějším odborníkem.
2. Politický program může být maximálně aplikací vědy. Souhlas. Vize může mít podobu uceleného, otevřeného, rozvíjejícího se VĚDECKÉHO systému, resp. funkční vědecké poznání společenského vývoje ani jinou podobu mít nemůže.
3. Prognóza je jeden z typických produktů společenské vědy a její organická součást.
4. Maltus a spol. byli nazývání "chmurní" (dismal) ekonomové a byli (jsou) považováni za tvůrce vědy.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/10642-komentare.html
maxim 2:
1. Cíle jsou sice tvořeny se znalostí prostředků, ale cíle předchází použití prostředků. Než člověk vezme do ruky dláto, zpravidla ví, co chce dělat. Než nastartuje auto ví, kam chce jet, atd. O apriorních ideálech Einstein nic nepíše. (Mimochodem, i v instinktivním chování zvířat vzniklém evolucí můžeme nalézat jakési základy "morálky" a u lidí to bude asi stejné, takže naprostý nesmysl to není.)
Článek Alberta Einsteina je podle mne velmi velmi dobrý a je velká škoda, že není popularizován.
2. Slovo vize není jednoznačně a přesně definováno. Stáhl jsem si Váš Marathon č.5/2022, jak jste v nějakém pokračování doporučoval. I když je celý věnován "vizi", nikde jsem tam nenašel definici toho slova (nevylučuji, že jsem něco přehlédl). Tedy jen na základě obsahu usuzuji, že Vaše vize není prognóza (to a to se stane), ale spíše dlouhodobější (politický) program, vytvořený se záměrem společnost směřovat směrem k Vaší společnosti produktivních služeb a přesvědčovat k lidi k tomu, aby se s tímto ztotožnili.
A že politický program věda není, na tom jsme se shodli. Věda se z něj nestane jen proto, že je dlouhodobý a obsahuje jakési odůvodnění cíle. Ale není nutno se čílit - když něco není věda, tak to ještě neznamená, že je to nutně špatné. Třeba beletrie také není věda a není proto na ní nic špatného.
Váš text v časopise Marathon vědu moc nepřipomíná, žánrově je to spíše publicistika, je tam spousta tvrzení bez důkazu a někdy i vyložené nesmysly (viz např.pasáž na str.30 o malých modulárních reaktorech).
K Vaši "teorii produktivních služeb" jsem se v diskusích na tomto webu kriticky vyjádřil již v minulosti, a to poměrně hodně. Nemám pocit, že byste ty námitky nějak vyvrátil a asi by nemělo smysl to zde znovu opakovat.
Pokud se mohu vyjádřit za sebe, tak Vaše vize je pro mne jednak nepřesvědčivá, ale - a to především - nejen nepřitažlivá, ale přímo nežádoucí.
Postátňování je podle Vás špatně, kapitalismus Vám vyhovuje. Pouze chcete, aby investoři investovali do lidských schopností podle míry jejich výnosnosti. (Mimochodem - proč se domníváte, že to nedělají ? Uměl byste výnosnost taková investice spočítat a na nějakých číslech dokázat, že se tak skutečně neděje ? Takhle by se to mělo ve vědě dělat, ne taková tvrzení jen tak střílet od boku.)
Vrátím se k vizi a produktivním službám - tak třeba to školství: Já už mám školu dávno za sebou, tak mi to může být jedno, ale kdybych byl mladý tak ne, děkuji nechci. Brrr. Přehlížíte, že investoři přece v některých zemích do "lidských schopností" už dávno investují - proč jinak by v USA řešili otázku odpuštění studentských dluhů ? A proč kvůli tomu zadlužení bývalí studenti protestovali před Bílým domem ?
A zdravotniství ? Viděl jste film "Sicko" ? Opravdu byste chtěl, aby zdravotnictví místo "administrativního přerozdělování" ovládl soukromý kapitál a "investoval" podle míry výnosnosti ? To snad nemůžete myslet vážně ...
radimvalencik: Ad///K Vaši "teorii produktivních služeb" jsem se v diskusích na tomto webu kriticky vyjádřil již v minulosti, a to poměrně hodně. Nemám pocit, že byste ty námitky nějak vyvrátil a asi by nemělo smysl to zde znovu opakovat.///
A já stále čekám, kdy se "kriticky vyjádříte" k teorii produktivních služeb. Zatím stále uhýbáte. Kde jste se "v minulosti" vyjádřil?!
maxim 2:
Pane docente,
k Vaši teorii produktivních služeb, různým Vašim návrhům reforem (např. školství) a článkům, poznamenaným Vašim viděním světa, jsem se vyjádřil mnohokrát a to často dosti obsáhle. Vše na tomto webu. Popravdě řečeno mě překvapuje, že si na to nevzpomínáte.
Když si zadám do Googlu:
"maxim 2" site:radimvalencik.pise.cz
vyjede mi 8 stran odkazů. Některá svoje tehdejší komentáře bych sem klidně mohl kopírovat a bylo by to k věci. Bylo toho ale hodně, tak se mi do toho nechce.
radimvalencik: Obávám se, že se mýlíte.
Prostudoval jsem všechny odkazy (některé se opakují). Zde nikde nic není:
https://radimvalencik.pise.cz/6570-komentare.html
https://radimvalencik.pise.cz/6908-komentare.html#588501
https://radimvalencik.pise.cz/7675-komentare.html#595209
https://radimvalencik.pise.cz/6570-komentare.html
https://radimvalencik.pise.cz/6908-komentare.html
https://radimvalencik.pise.cz/10623-komentare.html#608889
https://radimvalencik.pise.cz/6876-komentare.html
Jen odkaz na kritiku Kroha na jeho blogu - tu jsem poctivě zařadil do seriálu a objasnil, proč se mýlí.
Ve Vašich kritikách z nedávné doby je obsaženo jen upozornění na to, že myšlenka změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, ve které se dominantním sektorem stává odvětví produktivních služeb, není obecně přijímána. To samozřejmě vím, že je to nová myšlenka, i když bezprostředně vychází ze závěru Marxovy Předmluvy ke kritice politické ekonomie.
Budu rád a opravdu velmi rád, když mně pošlete Vaše výhrady k uvedené hypotéze.
maxim 2:
Pane docente,
Google mi těch odkazů vyhledal podstatně více, než uvádíte. Chtěl jsem ty komentářenějak systematicky projít a některé sem uvést v odpovědi a nějak stručně okomentovat, ale došel jsem teprve na 3. stranu a z časových důvodů toho musím nechat. Pokusím se k tomu vrátit.
Samozřejmě všechny odkazy nejsou přímo kritika nějakého znění "teorie produktivních služeb", ale jde většinou o kritiku Vašich textů na různá témata a "teorie produktivních služeb" se týkají nepřímo, neboť když píšete např.o školství a jeho financování nebo o důchodovém systému, děláte to z hlediska Vaší teorie nebo z hlediska Vámi navrhovaných reforem.
maxim 2:
Vůbec nekličkuji a pokud jste našel jen Vámi uvedené články, tak jste asi špatně hledal.
Vezměme si třeba článek https://radimvalencik.pise.cz/6838-teorie-dneska-k-programu-kscm-diskuse-3-182.html , který ve Vašem přehledu chybí. Vás článek reaguje na můj komentář k možné expanzi odvětví produktivních služeb srovnatelné s průmyslovou revolucí.
Moje komentáře jsou poměrně obsáhlé, velmi stručné shrnutí obsahuje věta, kterou sem okopíruji:
"Ten prostor u produktivních služeb prostě není a nebude, protože počet lidí je omezený a rovněž tak je omezené množství služeb, které může jeden člověk zkonzumovat, aniž by se z toho pos..l."
A Váš protiargument ? "Kdo nechce možnosti vidět, pochopitelně je nemůže vidět." Pokud se domnívám, že jste moji námitku nevyvrátil, tak je to, myslím, si oprávněné.
Na Vašem webu jsem napsal komentářů poměrně dost a zatím jsem je všechny nestihl projít. Převážná většina komentářů obsahuje argumenty podpořená stanoviska.
radimvalencik: Upřímně se přiznám, že mě Váš přístup k této problematice překvapuje. Většinou jsem od Vás měl cenné a moudré komentáře či připomínky. Ale myslím, že tato mezi ně nepatří. Uvedu proč. Nejdříve Váš výrok:
„Ten prostor u produktivních služeb prostě není a nebude, protože počet lidí je omezený a rovněž tak je omezené množství služeb, které může jeden člověk zkonzumovat, aniž by se z toho pos..l… A Váš protiargument? "Kdo nechce možnosti vidět, pochopitelně je nemůže vidět."“
Pokud nechcete vidět, jak to bude fungovat, pak to skutečně neuvidíte. Pokud chcete vidět, tak to vezmeme postupně:
1. Před začátkem průmyslové produkce pracovalo v zemědělství 90 % obyvatelstva. Dnes jsou to 4 % při podstatném zvýšení zemědělské produkce. To vše dokázala průmyslová produkce (mechanizace, chemizace, později automatizace a genetizace zemědělství). – Myslím, že radikální uvolnění osob zaměstnaných v průmyslové výrobě i službách se již dnes stává skutečností a místo „omezenosti počtu“ lidí je vhodné si klást spíše otázku, kde budou zaměstnáni. – Mj. když na počátku průmyslové revoluce začalo docházet k uvolňování velkého počtu lidí ze zemědělství ve Velké Británii, vymýšleli pro ně landlordové fiktivní zaměstnání v podobě golfu či kriketu. Velmi krátce však dynamická akumulace v odvětví průmyslu umožnila, aby se lidé zaměstnaní v zemědělství „vsákli“ do průmyslové výroby.
2. Jsem opravdu hluboce přesvědčen, že v oblasti produktivních služeb může najít uplatnění až 80 % obyvatelstva: Jde zejména o systém vzdělávání vyúsťující v univerzitní vzdělání bezprostředně spojené s rozvojem vědy a jejím přenášením do živé praxe prostřednictvím trvale doplňovaných absolventských sítí vyúsťujících v tvůrčí mezigenerační týmy, péče o zdraví zaměřená na eliminování zdravotních rizik a uchování fyzických i psychických předpokladů pro prodloužení doby produktivního uplatnění člověka. – Už zde se nabízejí neomezené možnosti.
3. Je zde však ještě jedna oblast uplatnění, která se přehlíží. Stávající proces segregace společnosti (v národním i mezinárodním měřítku) vyvolal historicky nevídanou míru vyloučení nejrůznějšího typu („dynasticky“ fungující komunity nejrůznějšího typu „odpojené“ od základních civilizačních atributů a mnohdy nepřátelské vůči těmto atributům). Náprava stavu formou trpělivé a postupné reintegrace společnosti, ve které bude mimořádně významnou roli hrát vysoce kvalifikovaná sociální práce (a pro kterou bude nutné připravit velký počet lidí, přičemž pro jejich přípravu budou také nutní vysoce kvalifikovaní lidé) vytváří prakticky neomezený prostor pro „konzumaci“ (přesněji uplatnění) produktivních služeb.
Zkrátka, kdo chce, ten si příslušné změny dovede představit. Kdo nechce, ten je opravdu neuvidí. A neuvidí ani to, že jde o návrat člověka jako člověka (lidského rodu) k sobě samotnému, a to přesně v logice společenského vývoje jako přírodně historického procesu. Tento návrat nebude bezbolestný a bude mít (už má) spoustu rizik. Ale nabízí cestu ze současné krize.
Malá poznámka na závěr: Kdo není slepý a hluchý, tak ví, že žijeme v době brutálního nástupu iracionality působící jako antiproduktivní destrukční síla. Ale právě proto bychom iracionalitu neměli rozmnožovat, ale naopak – ofenzívně na ni reagovat s jasnou a propracovanou vizí nabízející pozitivní alternativu opřenou o pochopení logiky dějin.
maxim 2:
Pane docente,
argument, na který jste reagoval, platí - počet konzumentů produktivních služeb je omezen a omezeno je i možství služeb, které může jeden člověk zkonzumovat. Např.počet žáků limituje počet možných učitelů. Tím spíše, že jste napsal, že produktivita v sektoru produktivních služeb může podle skromného odhadu vzrůst stokrát.
Podstatnější ale je, že jste přehlédl jednu věc, pro Vaši koncepci zásadní. A sice to, že prognózované snižování zaměstnanosti v průmyslu a jiných oborech nebude způsobeno nějakou expanzí produktivních služeb, ale digitalizací a rozvojem komunikačních a informačních technologií.
Neboli tou změnou, srovnatelnou s průmyslovou revolucí, není rozvoj produktivních služeb, ale rozmach digitálních technologií. To skutečně probíhá a žijeme v tom. Nejsem vědec ani publicista, abych měl potřebu to nějak dokazovat na datech, ale jsem přesvědčen, že pokud bychom sledovali dynamiku např. nárůstu celkového výpočetního výkonu, objemu přenesených dat nebo třeba objemu dat, uložených v databázích, tak že dynamika těchto a dalších podobných položek by byla srovnatelná s dynamikou nárůstu težby surovin, výroby železa a jiných komodit v době průmyslové revoluce.
Služby, ať už produktivní nebo neproduktivní, jistě mohou absorbovat část uvolněných pracovních sil, to já nepopírám. Ale jsou i další možnosti, jak se s těmi problémy pokusit vypořádat - například zkracováním pracovní doby. Byly časy, kdy týden měl šest pracovních dnů. Není žádný principiální důvod, proč by se říše svobody nemohla dále rozšířit na úkor říše nutnosti s proč by jich v budoucnu nemohlo být méně než dnes. Jsou zde i různé "neproduktivní" oblasti jako je třeba kultura, sport a podobně, kde se může část lidí realizovat a bavit tím sebe i jiné.
Osobně za největší problém Vaší "teorie produktivních služeb" a hlavní důvod k jejímu razantnímu odmítnutí považuji to, že za nepřekročitelný rámec a dokonce snad přímo za nutnou podmínku považujete kapitalismus. Vy byste chtěl svými "reformami" zvrátit poválečný vývoj, rozbít zbytky sociálního státu a navrátit tržní vztahy a zisková kritéria tam, odkud již byla civilizačním pokrokem v rozvinutých evropských zemích vytlačena. To je opravdu velmi velmi nebezpečné, zejména pak v době, kdy sociální stát je už tak pod velkým tlakem a kdy z politiky prakticky zmizel jeho budovatel a ochránce, a sice tradiční levice.
Zdravotnictví, školství, důchodový systém a sociální služby včetně začleňování vyloučených jsou zrovna typické oblasti, kde by měl stát hrát zásadní roli. Smyslem všech těchto oborů totiž není jen zvyšování počtu a výchova pracovních sil, ale také naplňování lidských práv na zdraví, vzdělání a důstojný život. A v civilizované a humanitní společnosti, která je navíc dost bohatá na to, aby si to mohla dovolit, by tento cíl měl být na prvním místě.
Matce Tereze je připisován výrok "Na světě není hlad proto, že bychom nedokázali nasytit chudé, ale protože nedokážeme nasytit bohaté.". Tak to je naprosto přesný a výstižný popis problému chudoby, nikoli nějaké "nevyužívání investičních příležitostí podle jejich výnosnosti".
A jen tak na okraj: rozvoj digitálních technologií, umělé inteligence a robotizace může vytlačovat i pracovníky z oblasti služeb, včetně těch "produktivních".
Slyšel jste například o OpenAI a jejich novému chatbotu ChatGPT ? Kromě angličtiny zvládá i češtinu a další jazyky. Přečtěte si třeba níže odkazovaný článek a podívejte se i na screenshoty se záznamem konverzace. Znáte někoho, kdo by dovedl tak dobře a přesvědčivě odpovědět na otázku, jak poznat film od Toma Burtona ? A to ve spoustě jazyků včetně češtiny, kterou zvládá lépe než většina internetových diskutérů. Když se zaregistujete, můžete si s ním pokecat také.
Dovedu si docela dobře představit, že nějaký pokročilejší model by byl chytřejším a lepším učitelem než většina učitelů - lidí. A mimochodem - takový bot, který by zvládl roli učitele, by mohl být z různých důvodů k dispozici dříve, než např.nějaký robotický instalatér.
Odkaz na článek :
https://smartmania.cz/revolucni-chatbot-od-openai-vi-skoro-vsechno-umi-cesky-pomuze-s-varenim- i-domacim-ukolem/
radimvalencik: Děkuji za Vaši péči o to, abych se nestal apologem kapitalismu. Ale nevím, jak jste došel k tomuto: "za nepřekročitelný rámec a dokonce snad přímo za nutnou podmínku považujete kapitalismus". To je nesmysl. Ale aspoň jsem pochopil, proč nedokážete překročit určité stereotypy uvažování. Teď připravuji velmi pečlivou analýzu Marxova 2. dílu kapitálu, abych ukázal, v čem je v kritice kapitalismu je nutné jít dál. Tady je jeden ze závěrů (cituji to, co brzy zveřejním):
"S tím, k čemu Marx došel, nevystačíme a je nutné pokračovat v jeho díle. Jasně a srozumitelně říci, v čem se mýlil, v čem je potřeba jít dál, jak se kapitalismus proměnil. Bez toho jsou návrhy na ozdravění levice jen pouhým žvaněním.
Budu konkrétní. Před několika dny jsem dělal dost podrobnou analýzy problémů, na které Marx narazil, když začal psát 2. díl Kapitálu. O nich ti, kteří hovoří o „tvůrčím marxismu“, zpravidla nemají ani ponětí. Ale bez hloubkové analýzy toho, jak v současné době funguje kapitál, nebude mít levice žádnou oporu v použitelné teorii. A bez té opory bude jako mouchy pod sklem a dále degenerovat, resp. nechat se sebou manipulovat a sloužit zlu současné globální moci. Tady je malá ukázka, k čemu jsem analýzou velmi významných pasáží ve 2. dílu Kapitálu došel:
K řešení problému, který jsme nastínili, je dlouhá cesta. Klíčem je pochopení spotřeby kapitalisty (těch, kteří zabezpečují reprodukci a akumulaci kapitálu) prizmatem pozičního investování. Ve spotřebě kapitalisty totiž nejde ani tak o „požitkářství“, jak by nadšeně s Marxem souhlasili i neoklasici, ale o přeměnu finančních prostředků získávaných v procesu rozšířené reprodukce kapitálu ve společenskou pozici, tj. výsadu, umožňující diskriminovat ty, kteří potřebné finanční prostředky nemají či z důvodů nepochopení vývojových tendencí do konkurence v oblasti pozičního investování nevstupují.
Příliš šetřiví kapitalisté byli „vytříděni“ (slovo „vytříděni“ se zde hodí i ve smyslu odstraněni z třídy kapitalistů) z konkurenčního boje poměrně záhy a poměrně brzy byla rozšířená reprodukce kapitálu kontaminována obnovou privilegií feudálního typu prorůstajících se státem. Tento osud vývoje kapitalistických vztahů Marx netušil a ani tušit nemohl. Neuvědomoval si, že každý výrobní způsob má nejen svoji vzestupnou, ale i sestupnou fázi. A tak současní poučkoví „marxisté“ bojují proti něčemu, co už tady dávno není, a uniká jim zdroj společenských deformací, který mezi tím přebujel v přímé ohrožení možnosti přežití naší civilizace."
maxim 2:
Mýlíte se, pane docente, Vy jste apologeta kapitalismu už dávno, takže péče o to, abyste se jím nestal, by přicházela takříkajíc s křížkem po funuse.
Za vznešenými abstraktními formulacemi o "investování do lidských schopností" se skrývá odložené školné, zisková kritéria ve zdravotnictví a tak dále. A kdo mají být ti investoři ? Nejspíš ti, kteří na to mají. A mají investovat podle míry výnosnosti, takže z toho asi tedy mají mít výnos. Neboli mají investovat svůj KAPITÁL s cílem jeho návratnosti a vyvoření ZISKU. A společensko-ekonomický systém, založený na koloběhu kapitálu a vytváření zisku se nazývá kapitalismus.
Takže co jsem napsal nesmysl není. Jestli si to neuvědomují někteří Vaši vizionáři, to bych ještě pochopil. Ale jestli si to neuvědomujete ani Vy sám, no tak to je na pováženou.
Ukázka z Vašeho textu obsahuje nadbytečné invektivy na adresu lidí s jiným pohledem na věc. Toho byste se měl vyvarovat, zejména pokud se rád označujete za vědce. Ve vědě se to nedělá a ani tím nikoho nepřesvědčíte, spíše naopak. Shazování odpůrců je typická strategie v argumentační nouzi.
Šetřiví kapitalisté samozřejmě existují také a zejména v počátcích kapitalismu by bez škudlení někteří nikdy nezbohatli. Tendence k okázalé spotřeba je určitým způsobem pro velkou část lidí přirozená, proto také teenageři touží po značkovém zboží. Jeleni předvádí paroží, ptáci barevné peří a zpěv a i spoustu dalších živočichů k tomu evoluce vybavila různými specifickými dovednostmi nebo atrofovanými částmi těla. Je to důsledek biologické evoluce, přičemž v případě člověka fyzické vlastnosti mohou zčásti doplňovat a nahrazovat kulturní artefakty.
Jistě, že se kapitalismus proměnil, to nikdo nepopírá. Je spíše k zamyšlení pro Vás zda to, co považujete za kontaminaci a úpadek, není jen pořirozeným a zákonitým důsledkem vývoje systému.
Zajímavé je, že tendenci k selhání elit za socialismu považujete za nekorigovatelnou systémovou vadu a důkaz jeho neživotaschopnosti, zatímco tendence ke korupci a jiným závadovým jevům v kapitalismu kapitalismus podle Vás podobným způsobem nediskredituje a lze ji odstranit reformami. Jakkoli v obou případech jde o projevy přirozeného lidského chování v daných podmínkách. Neříká se tomu dvojí metr ?
No a jestliže "poučkoví marxisté" chtějí odstranit kapitalismus, tak spolu s ním by odstranili také Vámi trvzené používání zisku na poziční investování. Tak proč Vám vlastně tak vadí ?