Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

radimvalencik: Upřímně se přiznám, že mě Váš přístup k této problematice překvapuje. Většinou jsem od Vás měl cenné a moudré komentáře či připomínky. Ale myslím, že tato mezi ně nepatří. Uvedu proč. Nejdříve Váš výrok:
„Ten prostor u produktivních služeb prostě není a nebude, protože počet lidí je omezený a rovněž tak je omezené množství služeb, které může jeden člověk zkonzumovat, aniž by se z toho pos..l… A Váš protiargument? "Kdo nechce možnosti vidět, pochopitelně je nemůže vidět."“
Pokud nechcete vidět, jak to bude fungovat, pak to skutečně neuvidíte. Pokud chcete vidět, tak to vezmeme postupně:
1. Před začátkem průmyslové produkce pracovalo v zemědělství 90 % obyvatelstva. Dnes jsou to 4 % při podstatném zvýšení zemědělské produkce. To vše dokázala průmyslová produkce (mechanizace, chemizace, později automatizace a genetizace zemědělství). – Myslím, že radikální uvolnění osob zaměstnaných v průmyslové výrobě i službách se již dnes stává skutečností a místo „omezenosti počtu“ lidí je vhodné si klást spíše otázku, kde budou zaměstnáni. – Mj. když na počátku průmyslové revoluce začalo docházet k uvolňování velkého počtu lidí ze zemědělství ve Velké Británii, vymýšleli pro ně landlordové fiktivní zaměstnání v podobě golfu či kriketu. Velmi krátce však dynamická akumulace v odvětví průmyslu umožnila, aby se lidé zaměstnaní v zemědělství „vsákli“ do průmyslové výroby.
2. Jsem opravdu hluboce přesvědčen, že v oblasti produktivních služeb může najít uplatnění až 80 % obyvatelstva: Jde zejména o systém vzdělávání vyúsťující v univerzitní vzdělání bezprostředně spojené s rozvojem vědy a jejím přenášením do živé praxe prostřednictvím trvale doplňovaných absolventských sítí vyúsťujících v tvůrčí mezigenerační týmy, péče o zdraví zaměřená na eliminování zdravotních rizik a uchování fyzických i psychických předpokladů pro prodloužení doby produktivního uplatnění člověka. – Už zde se nabízejí neomezené možnosti.
3. Je zde však ještě jedna oblast uplatnění, která se přehlíží. Stávající proces segregace společnosti (v národním i mezinárodním měřítku) vyvolal historicky nevídanou míru vyloučení nejrůznějšího typu („dynasticky“ fungující komunity nejrůznějšího typu „odpojené“ od základních civilizačních atributů a mnohdy nepřátelské vůči těmto atributům). Náprava stavu formou trpělivé a postupné reintegrace společnosti, ve které bude mimořádně významnou roli hrát vysoce kvalifikovaná sociální práce (a pro kterou bude nutné připravit velký počet lidí, přičemž pro jejich přípravu budou také nutní vysoce kvalifikovaní lidé) vytváří prakticky neomezený prostor pro „konzumaci“ (přesněji uplatnění) produktivních služeb.
Zkrátka, kdo chce, ten si příslušné změny dovede představit. Kdo nechce, ten je opravdu neuvidí. A neuvidí ani to, že jde o návrat člověka jako člověka (lidského rodu) k sobě samotnému, a to přesně v logice společenského vývoje jako přírodně historického procesu. Tento návrat nebude bezbolestný a bude mít (už má) spoustu rizik. Ale nabízí cestu ze současné krize.
Malá poznámka na závěr: Kdo není slepý a hluchý, tak ví, že žijeme v době brutálního nástupu iracionality působící jako antiproduktivní destrukční síla. Ale právě proto bychom iracionalitu neměli rozmnožovat, ale naopak – ofenzívně na ni reagovat s jasnou a propracovanou vizí nabízející pozitivní alternativu opřenou o pochopení logiky dějin.