Vize, jakou potřebujeme/92

18. březen 2022 | 00.01 |

blog ›

Vize, jakou potřebujeme/

Vstoupili jsme do doby turbulencí, které tak brzy neskončí. O to víc mě potěšil fundovaně a komplexně pojatý příspěvek Marka Řezanky k pěstování vize. Uveřejnil jsem ho ve třech částech paralelně s hlavní linií seriálu, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/10134-podnetna-vize-marka-rezanky-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/10135-podnetna-vize-marka-rezanky-2.html

https://radimvalencik.pise.cz/10136-podnetna-vize-marka-rezanky-3.html

Jak jsem přislíbil, rozeberu některá klíčová místa příspěvku Marka Řezanky. Doufám, že to umožní posunout pěstování vize o dost dál. Nepretenduji ani na úplnost, ani na neomylnost, uvítám kritické připomínky a doplnění. O tom pěstování vize je. Od svého textu a od svých poznámek odlišuji text M. Řezanky barevně.

Vize alternativního systému a společnosti – 6. část

Marek Řezanka

4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin-top:0cm; mso-para-margin-right:0cm; mso-para-margin-bottom:10.0pt; mso-para-margin-left:0cm; line-height:115%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri","sans-serif"; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-bidi-font-family:"Times New Roman"; mso-bidi-theme-font:minor-bidi; mso-fareast-language:EN-US;}

Domácí píseček nestačí

Martin Hofer mimo jiné klade důraz na mezioborovou komunikaci a globální spolupráci s lidmi řešícími podobné zadání. Obojí pokládám pro naplnění alternativní vize za nezbytné. Vize pro alternativní fungování zdravotního systému musí být provázána se systémem sociálním a hlavně ekonomickým. Vše se bude odvíjet od nového přerozdělení zdrojů a zisků, chcete-li, nadhodnoty.

Navíc nemůžeme jakoukoli vizi budovat izolovaně na svém písečku. Potřebujeme mezinárodní kontext a součinnost. Jakmile tedy vznikne akceschopná síť domácí, dalším krokem by mělo být hledání kontaktů pro spolupráci na scéně mezinárodní, hlavně evropské. Jako memento bych dal reformu socialismu v šedesátých letech s vyvrcholením v roce 1968. Sebelepší vize neměly nárok na uplatnění z prostého důvodu – stály proti nim představitelé obou tehdejších velmocí. Za takové konstelace neměla jakákoli alternativa šanci na úspěch.

K tomu ode mne:

1. Méně podstatné: Mezinárodní spolupráce (až na globální úrovni) je nezbytná. Ale je velmi náročná na prostředky a čas. Proto potřebujeme nejdříve "odstartovat" pěstování vize u nás, abychom měli co nabídnout. Tady a teď je nutné začít pěstovat vizi. Jakmile začne žít jakožto sdílená a společným úsilím rozvíjená v řadě konkrétních směrů, najdou se i cesty mezinárodní spolupráce.

2. Více podstatné: Pokud se týká "nového přerozdělení zdrojů a zisků, chcete-li, nadhodnoty". – Zde je naprosto zásadní rozlišit dva aspekty, což ve většině koncepcí i v běžném uvažování chybí. Takže teď všichni, kteří čtete tyto řádky, zapněte mozek na plné obrátky:

- Lze uvažovat rozdělení "ex post", tj. po té, co se uskuteční společná akce (např. zaměstnanecký poměr).

- Ale také lze uvažovat rozdělení "ex ante", tj. před tím, než se uskuteční nějaká výdělečná akce (například vzdělávání či preventivní péče o zdraví, což obojí zvyšuje hodnotu vstupů do ekonomického procesu).

Podle mě efektivnost "ex ante" rozdělení je významnější a bohužel zůstává přehlížena. Všichni se upínají až k problematice spravedlivého rozdělování "ex post". Musíme pozornost obrátit opačným směrem – nastolit a řešit otázku vytvoření podmínek pro plné rozvinutí a uplatnění individuálního potenciálu, který získává svým narozením každý člověk tak, aby toto plné rozvinutí a uplatnění individuálního potenciálu nezáviselo na výchozách poměrech, do nichž byl člověk osudem situován. Tj. jde o vytvoření podmínek pro to, aby společenský vzestup a uplatnění člověka nebylo blokováno bariérami, které mají svůj původ v privilegiích vycházejících z majetkové převahy a její přeměny v privilegia, v segregaci, kdy rozhodují nikoli individuální schopnosti, ale společenské kontakty, přístup k informacím apod. A to cestou reforem, které vedou k plnějšímu využívání investičních příležitostí spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidských schopností. Bez konkrétní představy o těchto reformách nezíská jakákoli vize dostatečnou oporu.

Základem je návrat ke kvalitnímu vzdělání. Současný rozklad vzdělávacího systému je dnes jedním z hlavních nástrojů ekonomické segregace. Nerozhodují schopnosti, ale ochota sloužit moci. Kdo to nevidí, tak je slepý.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Každé jaro si dělám okružní výlet kolem Srbska: Ke Kubrichtově chatě, Bubovickým vodopádům (dnes už vyschlým, voda si našla cestu hlouběji pod zemí, za pár miliónů let budeme moci obdivovat nové jeskyně), pod Doutnáč, odsud lesem na Chlum, až nahoru, pak k výhledu na Berounku kousek od Chlumu přes louku, nakonec skončím v hospůdce U kapličky, kde mně to nejvíc chutná.

Na zpáteční cestě se stavím v Tetíně, zajdu na vyhlídku, a před nájezdem na dálnici v Berouně ještě zajedu k berounskému pivovaru (kde také dobře vaří) a koupím několik petek Berounského medvěda (tmavé pivo, které mám z asi pěti značek, které zde vyrábějí, nejraději).

Na zvolené trase rostou první kytičky. A že jich tu je! Většinou se sem vypravím už v předjaří a pak ještě v době, kdy jaro pokročí. Letos jsem měl na předjarním výletě štěstí. Kromě kytiček, které jsem ani nečekal, jsem našel i dva šarlatovce a viděl paví očko.

Bubovické vodopády bez padající vody. Ještě si pamatuji, když tu tekla voda proudem.