(71.229) Hra: Co přinesl 15.1.2014 – Superaf. 217

19. leden 2014 | 08.00 |

Středu 15.1.2014 obohatil poslanec za TOP F. Laudát prostřednictvím Parlamentních listů. Ty volně interpretovaly jeho názory, aniž by sice uvedly zdroj, nicméně pohledy na současnou reality nikoli nezajímavé. I otrlý politik vidí, že současnému konání chybí vize a že - což je ještě horší - se dostatečně intenzivně nehledá. Nehledá se proto, že (teď uvádím svůj názor):

1. Politici vidí otázku přípravy programu nikoli jako identifikování problémů a cest jejich řešení, ale jako sepsání materiálu, který "se má líbit voličům". Touto cestou se pochopitelně k pochopení toho, o co jde, nedostanou.

2. Odborná sféra na identifikování problémů současného světa v podstatě rezignovala, rozmělnila to, čím se zabývá, do dílčích otázek a subotázek. Zde hledá dokonalost, která ovšem s realitou vůbec nesouvisí. Povznáší se do výšin abstrakce, nikoli však kvůli získání nadhledu, protože odmítá komplexní pohled.

Laudátova výzva tak má své oprávnění. Jak jsem již dříve uvedl, připravuji seriál čtyř navazujících a postupně gradujících konferencí, který je orientován právě na řešení problémů, o nichž F. Laudát hovoří.

Zde je příslušný materiál zpracovaný na základě toho, co F. Laudát uvedl, dle Paralementnílisty.cz:

Zhruba rokem 2000 skončil dle Laudáta průmyslový věk a začal věk informační a informatiky a svět se mění s novými a stále modernějšími technologiemi a virtualitou a celá společnost se transformuje. Podle poslance na to není západní společnost schopná reagovat. "Západní Evropa se brání před některými negativními projevy globalizace nástroji minulosti. Vidíme tady fatální změny systému. V Německu se například mění tradiční strany, které fungovaly desítky let. Dnes CDU ztrácí členskou základnu. Od druhé světové války platilo, že pokud dědeček a babička byli členy CDU a volili CDU, tak i jejich děti a vnuci vstupovali do CDU a volili CDU. Dnes ale děti těch vnoučat už členy CDU nejsou a mnohdy ji ani nevolí. Na počty členů jsou vázány i státní příspěvky," říká Laudát. Tomu vadí, že o zásadních změnách systému a řádu neprobíhá veřejná debata politiků, ale ani vědců či filozofů. "Neslyšel jsem, že by to zvedli nějací politologové, ekonomové, sociologové, vědci. Kdo řeší fatální problém EU, kterým je obrovská nezaměstnanost mladých lidí? Španělsko má v kategorii mezi 18-24 lety 58procentní nezaměstnanost. Říká se tomu ztracená generace. Česká republika má v této generaci 18 procent nezaměstnanost. Alarmující je ta rychlost nárůstu. V roce 2008 či 2009 to bylo šest či sedm procent," upozorňuje Laudát. Podle něho školství produkuje nekvalitní, nespolehlivé, zpovykané, rozmazlené lidi: "Těmto mladým lidem se říká generace okamžitého nároku. Do vzorce jejich lidského chování se dětem v rodinách ani ve školách nesnaží dát určitou pokoru, respekt před autoritou, hierarchií a že se člověk vypracuje až tvrdou soustavnou prací a nemá všechno hned. Ze škol vycházejí nevzdělaní lidé a každý si dnes myslí, že může mít vysokoškolské vzdělání a podle toho má také vysoké platové požadavky a sám o sobě velké sebevědomí. A když není po nich, tak například ve Španělsku demonstrují, stanují v ulicích. Co z těchto lidí bude? To bude generace, která bude jednou vládnout." "A když pak vidíte, jak někdo vymýšlí nějaké hlouposti typu gender, jak se budou uměle dosazovat ženy do vedoucích pozic, místo toho, aby někdo bil na poplach, tak je to strašné. A kam se tito bezprizorní lidé bez práce politicky vrtnou? Co budou dělat s prominutím za bordel? To může vést k nepokojům a revolučním jevům, destabilizaci," varuje Laudát. "Vidím problém v tom, že rodiče, místo toho, aby si občas vzali rákosku a dohnali potomky k tomu, aby se učili, tak naopak, když děti dostanou špatnou známku či poznámku, tak si jdou rodiče stěžovat na učitele, co to provedl tomu jejich geniálnímu zlatíčku. Rodiče si neuvědomují, že takto svým dětem škodí, protože ty pak nebudou schopny sehnat pořádné zaměstnání. A pak se takoví lidé hrnou i do politiky a výsledky vidíme. Tito lidé pak nevytvoří žádné hodnoty. Ale když tu nebude nikdo pracovat, nemůže zde fungovat žádná sociální síť ani pro ty, kteří se nemohou uživit z objektivních příčin," varuje poslanec. Evropské sociální systémy dle něho vedly ke zpohodlnění lidí a konci konkurence. A kde není konkurence, není posun dopředu a vývoj a zkvalitňování. Konkurence je podle něho potlačena uměle prostřednictvím sociálních dávek, lobbismu a korupčních státních zakázek, které dostávají firmy ne na základě schopnosti, ale lobbingu a korupce. Podle Laudáta je obrovským problémem i celkové vymírání a rozpad rodiny. Jednak nebudou lidé, kteří by uživili přibývají důchodce, a navíc s úpadkem rodin a tradičních hodnot mladí lidé ztrácejí pozitivní vzorce chování. Rodina byla v minulosti základní ekonomickou i sociální jednotkou, která svým členům zaručovala vzájemnou lásku i ekonomickou a sociální pomoc. Toto socialistický systém státních důchodů a dávek rozbil. Podle Laudáta stejně už ale státy nebudou mít prostředky na sociální pomoc, protože ubývá lidí, kteří hodnoty vytvářejí a přibývá lidí, kteří je chtějí bez práce dostávat. S vymíráním je naopak i problém imigrace a multikulturalismu, kdy přicházejí lidé s naprosto odlišnými civilizačními hodnotami a kteří mohou degenerující a úpadkovou Evropu díky svému populačnímu růstu převzít a zavést své hodnoty. "Je naprosto smrtící, že evropské společnosti dnes popírají elementární kořeny židovsko-křesťanské civilizace, na kterých Západ vzniknul a především ve srovnání se zbytkem světa zachovával relativní prosperitu i relativní svobodu. Člověk nemusí být třeba přímo věřící, ale musí uznat, že tyto principy fungují a jsou správné. Desatero by měl přece uznávat každý rozumný člověk. Že nemá krást, brát peníze, které si sám nevydělal, že se má chovat s úctou k rodičům, má ctít rodinu a nepěstovat promiskuitu. Když by toto lidé dodržovali, tak ta společnost bude vypadat jinak," říká Laudát. Další věcí, před kterou poslanec TOP 09 varuje, je úpadek občanských svobod a debaty o svobodě jako takové. Lidé jsou odposloucháváni, sledováni, špiclováni. Všude jsou kamerové systémy, pohyb člověka může kdokoli sledovat přes mobilní signál, nabourává se e-mailová komunikace. Hrozí Velký bratr z George Orwella. "Já vím, že z kamerových systémů se odhalí řada krádeží, ale není větší hodnotou svoboda člověka a jeho soukromí? Vypadá to rozumně, ale za chvíli nám stát poleze i do postele. Kdokoli vám může ukrást data a použít je proti vám nebo ke svým účelům. Lidé si v tom dnešním zahnívajícím pohodlí myslí, že se jim to nemůže stát. Nebo obětují svobodu ve prospěch relativní prosperity. Nakonec přijdou ale o svobodu i prosperitu. Ve Finsku vás například zachytí kamera, když jste překročil rychlost, systém zná váš plat a na základě jeho výše vám ihned vystaví pokutu. Jestli to dojde i sem... Podobnou demagogii zde dnes máme u majetkových přiznání. Koho to vytrestá? Obyčejné lidi. Bohatí to převedou za hranice, obyčejní lidé budou buzerováni. Pak se budou platit a obávám se i uplácet odhadci hodnotící výši vašeho majetku," varuje Laudát.

Viz: http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/poslanecka-snemovna/Degenerujeme-Blizi-se-zanik-spolecnosti-nasili-krach-a-revoluce-varuje-poslanec-TOP-09-299917

Zajímavý pohled pod pokličku toho, co se děje v v nejvyšších patrech policie 15.1.2015 dal ve svém blogu uveřejněném na Aktuálně.cz M. Fendrych:

Co se po návratu plukovníka Petra Lessyho do funkce policejního prezidenta a po nečekaném odvolání brigádního generála Martina Červíčka děje v nejvyšších patrech policie? Uklidnila se situace, nebo management čekají další šachy, další škatulata, hejbejte se? Není pochyb, že ministr vnitra v demisi Martin Pecina uvedl vedení policie do chaotického pohybu. Martin Červíček oznámil, že podá rozklad proti svému odvolání. (Jeho advokát rozklad odešle na konci patnáctidenní správní lhůty.) Pokud Červíček s rozkladem neuspěje, obrátí se podle svých slov na správní soud. To je jedna rovina problému - ještě dlouho, ještě měsíce zřejmě nebude jasné, kdo se nakonec stane příštím policejním prezidentem. Nedobré. Nejde jen o nejvyšší příčku. Podstatné jsou i pohyby pod ní. Klíčovým náměstkem pro kriminální policii je Václav Kučera. Muž, kterého si v policii váží, je to kariérní policista. Jeho služební dráha se podobá kupříkladu cestě Oldřicha Tomáška, bývalého policejního prezidenta, který si ve sboru vydobyl velkou úctu. Kučera ovšem zjevně nechce být obětí politických tahanic a vyklízí pole Červíčkovi, vrací se na post šéfa středočeské policie. Na tomto místě ani ne rok sedí Jan Ptáček, který se posune na místo náměstka pro vnější službu, odkud bude muset odejít další policista. Naprostý pecinovský Absurdistán. Navíc okořeněný tím, že kvalitního kriminalistu Kučeru střídá Červíček, který podle více informací zevnitř policie nemá úplně čistý štít a je považován za člověka blízkého Ivanu Langerovi. Martin Červíček veřejnosti emotivně oznámil, že na něj Pecina naléhal, aby vyměnil některé vysoké policejní funkcionáře. Dva krajské ředitele, ale i šéfa protikorupční policie, který se ve funkci sotva ohřál. Zajímavé je, že jedno místo nezmínil, ačkoliv i tam podle zpráv z policie Pecina žádal změnu; místo šéfa Útvaru zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování (ÚZČ SKP). Tam dnes sedí další důvěryhodná policejní postava, Vladimír Šibor. Na jeho útvaru právě nyní, ve středu, začíná ministerská kontrola, jak je zde nakládáno s utajovanými skutečnostmi. Tyto kontroly se obvykle hlásí měsíc dva dopředu, Šibor se o ní dozvěděl minulý týden. Je to mimořádná kontrola, přepadovka. S velkou pravděpodobností si ji objednal Pecina. Proto ji dělá nikoli prezidium, ale bezpečnostní odbor MV. Buďme si však jisti, že Pecina jedná ve shodě s Lessym, že takové akce plánují spolu. Kdyby se totiž našlo nějaké pochybení, Vladimír Šibor by v krajním případě mohl přijít o bezpečnostní prověrku. Poté by musel jako šéf tohoto speciálního, exponovaného útvaru ihned skončit. A klíčový flek by byl volný. O ovládnutí útvaru zvláštních činností, pod který spadají policejní odposlechy, mají různé politické, mafiánské, kmotrovské kliky velký zájem. Dnes je sice zaveden mechanismus, který monitoruje každý dotaz, kdo je odposloucháván, včetně dotazu samotného ředitele útvaru, to však neznamená, že by vhodně vybraný nový šéf nemohl směrnice změnit nebo podřízené nutit, aby mu informace dávali mimo záznam. Šibor je považován za slušného muže, neslouží žádné klice, takže vlastně v dnešní době není pro takové místo vhodný. (Podobně jako Václav Kučera.) V zálohách bude do konce ledna zařazen bývalý Lessyho náměstek Pavel Osvald, muž, o kterém se traduje, že byl úzce navázán na Michala Moroze, blízkého člověka Víta Bárty. Lessy usilovně hledá uplatnění pro Osvalda - musí mu nabídnout funkci v nejméně 10. platové třídě. Útvar zvláštních činností by se jim jistě líbil. Naštěstí odvolat šéfa útvaru je komplikovaná záležitost. Lessy prohlásil, že po nástupu nového ministra dá svoji funkci k dispozici. Potenciální ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD, rychlostudent plzeňských práv) už pravil, že Lessyho ve funkci nechá až do vyřešení situace. Tedy zřejmě do doby, než soud rozhodne o tom, zda byl Martin Červíček odvolán z postu policejního prezidenta oprávněně, nebo nezákonně. (Experti tvrdí, že byl sejmut neoprávněně.) Setrvání Lessyho i návrat Červíčka nejsou dobré zprávy. Chovanec by ovšem rád nové výběrové řízení na hlavu sboru. Podle zpráv z policie se budoucí ministr (a bývalý oranžový pučista) zná s ředitelem zahraniční tajné služby ÚZSI, s brigádním generálem Ivo Schwarzem, oba jsou z Plzeňského kraje. Hovoří se o tom, že by se Chovancovi líbilo mít na postu šéfa policie svého člověka a že by tam rád právě Schwarze. Není to nemožné, služební zákon je prostupný, Schwarz se může hlásit do policie, splňuje zákonné podmínky a mohl by se na prezidenta hlásit. Výhled pro policii? Slušní policajti ve vysokých funkcích jsou stále ohroženi. Jistota žádná, rozuzlení, kdo policajty napříště povede, v nedohlednu. A Lessy se jistě bude snažit své lidi co nejlépe uplacírovat.

Viz: http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=799580

Zde jsou důležité zejména podrobnosti o roli M. Chovance. K tomu uvádím 2. část rekapitulace vývoje od začátku pádu staré (Nečas-Kalouskovi) vlády (který začal 13.6.2013) do vzniku nové:

2.část rekapitulace:

Nejkritičtějším momentem celého vývoje od pádu staré vlády do vzniku nové byl tzv. puč v ČSSD. Při jeho zpětné analýze stojí za zaznamenání následující:

1. B. Sobotka si vedl mistrně a statečně, ovšem nikoli způsobem, jakým vždy postupoval, ale způsobem, který svědčí o tom, že byl vybaven dostatečným zázemím in-side informací o tom, jak vše proběhne.

2. Těmito in-side informacemi byli vybaveni i někteří novináři, v důsledku toho celá mediální sféra od počátku poskytovala B. Sobotkovi velmi účinnou podporu.

3. B. Sobotka začal protěžovat M. Chovance a prosadil ho i do klíčového postu ministra vnitra, ačkoli musel vědět, že tím ztratí důvěru jak vlivné části své strany, tak i veřejnosti.

4. Právě v tuto dobu začíná i příliš vstřícná (ústupová) politika B. Sobotky vůči lidovcům.

Podle mého názoru:

1. V této epizodě se nejvíce projevilo to, že existuje jádro vyjednávání vlivu umožňující dosahovat synergické a pákové efekty prostřednictvím struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (skrytých struktur).

2. Touto epizodou byl dokončen proces regenerace skrytých struktur a dosaženo politického zastřešení jejich fungování ve změněných podmínkách.

3. Celá akce, která měla oslabit vliv M. Zemana v ČSSD a potažmo v nové vládě a zejména zabránit J. Tejcovi získat post ministra vnitra a sehrát pozitivní roli v omezení vlivu skrytých struktur, byla dobře připravena, dobře vyjednána a perfektně realizována s využitím informací dlouhodobě získaných monitorováním komunikace prostřednictvím špičkové zpravodajské techniky a na základě analýzy chování jednotlivých zúčastněných osob.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře