Teorie her jako bojové umění (32)

26. únor 2013 | 08.00 |

Teorie her jako bojové umění (32) 

Úvodní poznámka k této části

V této části se budeme zabývat dalším typem efektů, který bychom v návaznosti na to, co bylo uvedeno dříve, mohli nazvat: Ad 4. Efekty vznikající v důsledku působení sociálních sítí založených na vzájemném krytí, vydírání i protěžování hráčů porušujících obecně přijaté zásady, tj. toho, co nazýváme struktury založené na vzájemném krytí

Nejdříve si připomeňme a dále upřesněme mechanismus, na základě kterého struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad vznikají. Hráč, který zjistí, že jiný hráč porušuje obecně přijaté zásady, má následující možnosti:

- Rozšířit informaci o porušení obecně přijatých zásad, tj. udat příslušného hráče.

- Nechat jednání příslušného hráče bez povšimnutí, tj. nereagovat.

- Začít rovněž porušovat obecně přijaté zásady.

- Zneužít informaci, tj. vydírat příslušného hráče.

Čím větší je sankce za porušení obecně přijatých zásad, tím větší efekt může přinést vydírání hráče, který porušil obecně přijaté zásady.

V případě, že dojde k pokusu o vydírání hráče, který porušil obecně přijaté zásady, má tento několik možností:

- Odmítnou vydírání i za cenu toho, že bude komunitou potrestán.

- Oznámit komunitě pokus o vydírání, který je rovněž určitou formou porušení obecně přijatých zásad a jako takový může být tento pokus o vydírání komunitou sankcionován.

- Podřídit se hráči, který jej vydírá, a nechat se vydírat.

V tom případě hráč porovnává:                    

- Sankci, kterou bude vydíraný hráč potrestán, pokud nabídku vydírajícího hráče nepřijme (v daném případě lze předpokládat, že bude dosti citelná).

- Výhodu, kterou bude mít vydíraný hráč, pokud nabídku vydírajícího hráče přijme (v daném případě lze předpokládat, že bude mít určitou hodnotu, v další části příspěvku si ukážeme, jak tato výhoda vzniká).

- Rizika a negativní důsledky, které vydíraný hráč dává tomu, že se nechá vydírat a začne spolupracovat (v daném případě se jedná o veličinu ve většině případů velkou).

Čím větší je sankce za porušení obecně přijatých zásad (v našem případě formou nekooperativního chování), tím je nejen větší ochrana komunity před tímto jednáním, ale tím účinnější může být vydírání hráče jiným hráčem. Jakmile se na základě toho v systému začnou vytvářet struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, může dojít k výraznému poklesu kooperativního jednání a následným ztrátám efektivnosti. V případě, že se jedná o větší systém, který si vytváří svoji institucionální strukturu, pak může dojít k závažným dysfunkcím celé této institucionální struktury. Podrobnější rozbor těchto otázek předpokládá využití a interpretaci dalších modelů, které jsou v rámci výše tematizovaného výzkumného programu postupně vyvíjeny a zdokonalovány. Ukážeme některé z nich. Nejdříve si ukážeme, jaké efekty vznikají na bázi začlenění hráče do struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Lze rozlišit více případů efektů tohoto typu. Jedná se o:

4.1. Efekt beztrestnosti

4.2. Efekt protěžování

4.3. Efekt predeterminování koalic

Ad 4.1. Efekt beztrestnosti

Tak jako si různé komunity vytvářejí mechanismy a instituce umožňující odhalovat a trestat ty hráče, kteří porušují dohody či obecně uznávané zásady, tak si struktury založené na vzájemném krytí vytvářejí různé mechanismy a dokonce i instituce, které umožňují efektivní krytí porušování obecně přijatých zásad.

Tím, že se hráč nechá vydírat, dostává se pod ochranu příslušné struktury a podstatným či přesněji zásadním způsobem se snižuje riziko, že komunitou bude odhaleno a potrestáno jeho jednání.

Ad 4.2. Efekt protěžování

Zde zatím nemáme vypracován vhodný model. Jde o efekty spojené s fenoménem zastoupení někoho při výkonu některé složky vlastnických práv v rámci institucí. Struktury založené na vzájemném krytí mají schopnost ty, kteří jsou do těchto struktur začleněni, dosazovat do významných pozic v institucích vznikajících na bázi zastoupení při výkonu vlastnických práv. Efekty, které tímto vznikají, mají dvojí podobu:

- Vysoké peněžní i nepeněžní výnosy z významné pozice v dané instituci.

- Podstatné rozšíření možností porušovat obecně přijaté zásady s minimálním rizikem potrestání.

Ad 4.3. Efekt predeterminování koalic

Afinity mezi hráči dané začleněním do stejné struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad podstatným způsobem predeterminují tvorbu koalic. Hráči, kteří nejsou do těchto struktur začleněni, prakticky nemají šanci kompenzovat svými ústupky (snížením požadované výplaty) vyrovnání šancí na účast ve vítězné koalici. Vzhledem k tomu, že příslušné afinity jsou z povahy věci skryté, nejsou o nich totiž informováni. Navíc se jedná o afinity velmi silné a spojené též s investováním do společenské pozice.

Místo závěru - kudy dál v teorie a jaké praktické závěry z výše uvedeného vyplývají

Přesný popis efektů spojených s investováním do společenské pozice a vytvářením struktur založených na vzájemném krytí má značný význam jak pro další rozvoj teorie, tak i pro formulování praktických závěrů.

Pokud jde o to první, tak např. umožňuje sestavení modelů evolučních her, od kterých lze očekávat, že budou schopny simulovat, jak dochází k přeměně sítí založených na pozičním investování v sítě spojené s krytím porušování obecně přijatých zásad. Interpretace výsledků návazně ukáže, co se odehrává "pod pokličkou" toho, jak se nám společenské realita jeví.

Současně lze formulovat řadu závěrů týkajících se interpretace toho, co se reálně odehrává. Zde musíme být poněkud opatrní ve smyslu metodickém či metodologickém. Mezi matematickým (abstraktním) modelem a realitou je řada zprostředkování, resp. mezistupňů a některá "spojení nakrátko" by mohla vést k matoucím závěrům či teorii diskreditovat. Přesto se o ně v dalším pokračování pokusím.

Závěry týkající se souhrnně všech typů efektů vznikajících na bázi investování do pozice a efektů souvisejících s působením struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad

1. Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad doprovázejí lidstvo po celé jeho dějiny. V každé době měly specifické rysy, specifické příčiny vzniku. Rovněž tak "exodus" z krize vyvolané "promořením" či "kontaminace" společnosti do té míry, že to vedlo až k její nefunkčnosti, měly odlišnou podobu.

2. Pro současnou dobu je příznačné, že struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad:

- Mají podobu sociálních sítí, které se vyvinuly na základě sítí spojených s investováním do společenské pozice.

- Mají globální rozměr a hierarchickou strukturu.

3. V tomto smyslu reprezentují moc pocházející z koncentrace:

- Majetku (vznikly na bázi majetkové převahy a jejího uplatnění k prohloubení ekonomické segregace).

- Vlivu (není účinnější vliv než je vydírání někoho tím, že na něho něco víme, současně ho však i kryjeme a protěžujeme).

- Informací (vzájemným krytí dochází k rozdělení společnosti na ty, co vědí, o co jde a umí to využívat, a na ty, co se - obrazně řečeno - "nestačí divit").

4. Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad jsou zranitelné jen formou indiskrece, která může být dvojího druhu:

- Zevnitř, pokud se v nich cítí někdo ohrožen či nedoceněn.

- Zvenku, ze strany konkurenční struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

5. Proto v procesu geneze těchto struktur se (více méně spontánně) vytváří jádro vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictvím pákových a synergických efektů, které má pro celý systém těchto struktur stabilizující roli:

- Umožňuje dosahovat rozdělení výnosů (či oblastí, z nichž tyto výnosy pocházejí) společně přijatelným způsobem (tj. dosahovat toho, co jsme v modelu příslušné kooperativní hry nazvali společně přijatelnou rovnováhou), tj. způsobem, který je přijatelný pro jednotlivé struktury.

- Omezuje rivalitu mezi těmito strukturami, jejímž zdrojem by byla konkurence v oblasti investování do společenské pozice.

- Zprostředkovává dohody, jejich cílem je likvidace jakýchkoli pokusů o indiskreci, která by koexistenci těchto struktur narušila, k čemuž mj. využívá řízené indiskrece směřující proti těm, kteří by se o nějakou indiskreci pokusili.

- Reprodukuje základní ideové paradigma, na kterém je založeno překrývání různých dílčích projevů fungování těchto struktur formou záměrné polarizace společnosti (formou pěstování nepřítele, oživování historických reminiscencí, vytváření pocitu ohrožení, demonstrativním uplatňováním dvojího metru).

6. Hráči se v těchto hrách současně stávají i figurkami těchto her, přijímají v nich určité role, kterým podléhají v tom smyslu, že nejsou schopni vidět realitu "z nadhledu", z hlediska "přesahů" té hry, jíž se stali v určitém smyslu jak vítězi, tak i oběťmi.

7. Struktury založené na vzájemném krytí propojené prostřednictvím jádra vyjednávání vlivu jsou schopny:

- Účinně penetrovat celý formální institucionální systém společnosti (mimo jiné a zejména ty jeho složky, jejichž původním posláním je bránit porušování obecně přijatých zásad).

- Rovněž tak jsou schopny ovládnout neformální instituce, tj. instituce vznikající spontánně (formou iniciativ či hnutí) jako reakce na důsledky působení struktur založených na vzájemném krytí ve společnosti, jakmile vliv těchto neformálních institucí přesáhne určitou hranici.

(Proto institucionální řešení problémů spojených s rolí struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad je málo reálné.)

8. Hlavním nebezpečím pro fungování celého systému založeného na průběžně vyjednávané rovnováze (společně přijatelných dohodách) struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad je, že se základní ideové paradigma stane dysfunkčním z hlediska své dvojí role:

- Překrývání toho, co jde.

- Reflexe reálných problémů tak, aby se neschopnost reakce na ně nestala příčinou společenské krize, kterou by již nebylo možné řešit ani s využitím pákových a synergických efektů, kterými struktury založené na vzájemném krytí disponují.

Jaké praktické závěry z toho vyplývají?

Kdo pochopil (alespoň trochu) výše uvedené (jak celý seriál, tak hlavní závěry), nepochybně si položí otázku, zda máme vůbec šanci s tím něco dělat. Obecně platí následující doporučení (kterými se v logice věci sám autor tohoto textu nemůže plně řídit):

- Nepodceňovat sílu vlivu a schopnost uplatňovat jej bez zábran toho, s čím máme co do činění.

- Nedopouštět se fatálních chyb tím, že si - obrazně řečeno - naběhneme na nůž.

- Bedlivě vnímat ve svém okolí všechny projevy kritického myšlení, tj. mít kontakt s lidmi, kteří jsou odolní vůči tomu, co se veřejnosti v návaznosti na základní ideové paradigma vnucuje.

- Vážit si teorie a osvojovat si ji v potřebné míře.

- Nestát se ani pěšákem ani figurkou v cizí hře (mít dostatečný přehled a nadhled, nepodlehnout různým lákadlům.)

To všechno ještě nemusí stačit. Doba je mimořádně složité (a možná až nepříjemně zlá, posuzováno dle nadčasových parametrů). Stále ještě nejsme na konci analýzy a teorie ještě neřekla vše, čím nás může vybavit.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře