(71.144) Hra: Co přinesl 22.10.13 – Superaféra 132

26. říjen 2013 | 08.00 |

V úterý 22.10.2013 se naplno otevřelo téma porušení či neporušení dohody ze strany katolické církve, pokud jde o nárokování některých budov na Pražském hradě a v tomto kontextu i tzv. církevních restitucí vůbec. Přispělo k tomu mj. setkání J. Rusnoka s D. Dukou a následné Rusnokovo prohlášení, o kterém jsem psal včera, viz:

http://www.novinky.cz/domaci/316875-rusnok-menit-zakon-kvuli-domum-na-hrade-nebudeme.html

Toho využila ČSSD, která na to reagovala následujícím způsobem (dle Novinky.cz):

Sociální demokracie požaduje, aby byl Pražský hrad vyjmut z církevních restitucí. Vyzvala proto v úterý premiéra v demisi Jiřího Rusnoka, aby přehodnotil svůj postoj a aby jeho vláda předložila Senátu příslušné zákonné opatření. Součástí opatření by podle ČSSD mělo být roční moratorium na vydávání církevního majetku. V opačném případě bude strana o věci jednat v rámci povolebních vyjednávání. "Sociální demokracie je přesvědčena o tom, že by se objekty, které jsou součástí Pražského hradu, vydávat neměly. Pražský hrad by měl zůstat vlastnicky komplexním celkem ve správě státu," uvedl šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle něho je Hrad klíčovým symbolem české státnosti. Sobotka proto podporuje návrh zákonného opatření, s nímž přišel ministr vnitra v demisi Martin Pecina. Celý areál Hradu by jím byl z církevních restitucí vyňat. Premiér Rusnok ale v pondělí uvedl, že pro zákonné opatření není. Věc podle něj není tak naléhavá, aby se nyní musel měnit zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Sociální demokraté mají ale za to, že není možné ztrácet čas. Rusnokův kabinet podle nich musí sehrát aktivní roli a konat v příštích dnech, maximálně týdnech. "Součástí takového návrhu zákonného opatření od Rusnokovy vlády by vedle Pražského hradu mělo být podle nás také roční moratorium na vydávání majetku církví," uvedl statutární místopředseda ČSSD Michal Hašek, podle něhož jde o bezprecedentní útok na samotnou podstatu a symboly české státnosti.

Roční moratorium, které by mělo začít platit po skončení podávání žádostí o majetek v lednu příštího roku, je podle sociální demokracie nutné, aby byl čas na prověření podkladů a jednání státu s církvemi o úpravách restitucí. Senát je podle ČSSD, která v něm má jasnou většinu, připraven takové zákonné opatření podpořit. Rusnok v pondělí o Pražském hradu jednal s kardinálem Dominikem Dukou, jenž po setkání uvedl, že budovy, které církve v areálu užívají, by měly zůstat církevní. Objekty potřebné pro bezpečnostní chod státu by pak zůstaly státu. Duka také řekl, že toto uspořádání v minulosti vyjednal jak s exprezidentem Václavem Klausem, tak se současnou hlavou státu Milošem Zemanem. Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání dostávají nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude během 17 let snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Úpravu zákona schváleného bývalou vládou ODS, TOP 09 a LIDEM, požadují vedle ČSSD také komunisté, kteří chtějí k restitucím referendum. Naopak hnutí ANO Andreje Babiše, které v poslední době roste v průzkumech, prý bude schválený zákon respektovat, i když prý není ideální.

Viz: http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=793470

Situaci ještě více vyhrotil svým účinkováním D. Duka v Českém rozhlase. K tomu uveřejňuji příslušnou zprávu dle Aktuálně.cz i Noviny.cz (jsou v nich totiž určité podstatné odlišnosti, což mj. svědčí o kontroverznosti tématu a jeho významu pro nadcházející volby):

Český rozhlas čelí námitkám na postup moderátorky, která při debatě přerušila kardinála Dominika Duku. Duchovní podle ní naznačoval, koho mají lidé volit. To pravidla veřejnoprávní instituce zakazují. Duka se však ohradil, že žádné návody nedával. Informaci jako první přinesly Lidové noviny. K situaci došlo při debatě s premiérem Jiřím Rusnokem o omezení církevních restitucí. "Pokud přijme naše společnost toto opatření, budu vědět, že nežiji v demokratickém státě, protože neplatí ani právní řád, ani žádné zásady a vracíme se pod rudé prapory se srpem a kladivem!" rozohnil se Duka, dál se ale kvůli moderátorce nedostal. "Je doba těsně před volbami a podle pravidel Českého rozhlasu nesmíme vysílat jakékoli návody, koho volit či nevolit, ani naznačovat," pronesla podle listu. Duka pak Český rozhlas obvinil, že nedodržuje zásady svobody, a v závěru ironicky poděkoval za "cenzurované vysílání". V rozhlase platí před volbami zostřený režim. "Pokud host v živém vysílání bez ohledu na moderátorem položenou otázku začne propagovat či naopak kritizovat některého z politiků, kandidátů či některý subjekt, je moderátor povinen okamžitě zasáhnout, případně i přerušit rozhovor," píše se v pokynech ředitele rozhlasu. Proti tomu se ale v komentáři na facebookovém profilu ohradil předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. "Se zájmem jsem četl o vyjádření kardinála Dominika Duky v Radiožurnálu, kde mu moderátorka utnula slovo. Četl jsem to pozorně, nikde nestálo, že by vyzýval k volbě jakékoli strany. To je mu naprosto cizí. Má obavy z vývoje u nás a já tyto jeho obavy sdílím. To, že už se proti tomu nesmíme ohradit na veřejnosti, je opravdu pozoruhodné. Český rozhlas má informovat, nikoli cenzurovat," uvedl. Podle mluvčího pražského arcibiskupství Aleše Pištory si Duka na postup rozhlasu dále stěžovat nehodlá. "Máme informaci, že si na postup redaktorky stěžovali diváci u Rady Českého rozhlasu, takže počkáme, jak se jejich podnět vyřeší," uvedl Pištora. Mluvčí rady není k zastižení. Diváci si ale stěžovali i přímo vedení rozhlasu. "Hanka Shánělová postupovala  profesionálně. Ode mě dostala vpodvečer, kdy se objevily první negativní i pozitivní reakce na její postup, mail, v němž jsem její vyhodnocení situace schválil," uvedl šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný. Duka se prý podle něj pohyboval na hraně toho, co dovolují pravidla. Zvláštní režim v období před volbami vyhlašují obě veřejnoprávní instituce - Český rozhlas i Česká televize. Do pořadů mimo zpravodajství a publicistiky se například nesmějí zvát kandidáti do Sněmovny. "Omezení okruhu hostů platí bez výjimek od zveřejnění kandidátních listin, je ale vhodné, aby redaktoři v jeho duchu přiměřeně postupovali od účinnosti těchto pravidel zejména u hostů, o kterých je jejich politická aktivita známa i před uzavřením kandidátek," uvádí se v pokynech Českého rozhlasu. V České televizi se před volbami kontrolují i předtočené pořady. Zaměstnanci letos obdrželi následující pokyn: "Prosím o kontrolu, a to dle Seznamu všech registrovaných kandidátů do mimořádných voleb (odkaz od Č. Fraňka níže). Týká se však nejen kandidátů, ale i všech osobností veřejně proklamujících podporu některé straně či konkrétnímu kandidátovi." Česká televize však odmítá odpovědět na dotaz, jakým způsobem se určují sympatizanti strany a kolik pořadů už letos kvůli těmto pravidlům vyřadili. Není ani jasné, zda se například u kandidujících herců omezení vztahuje i na herecké role. "Diskutovalo se třeba o hereckých rolích - kdysi před senátními volbami to byl Töpfer, teď je to Stropnický. Töpfer se tehdy nakonec pustil s argumentem, že v herecké roli není sám za sebe a nepropaguje své názory," popsal dění v ČT zdroj, který si nepřál být jmenován. Minulý týden se také objevila zpráva, že Český rozhlas kvůli volbám přejmenuje dopravní pořad Zelená vlna. Údajně měl na diváky působit jako reklama Strany zelených. Později se však ukázalo, že jde o mystifikaci příznivců strany.  Aktuálně.cz od nich dostalo přiznání, že zprávu rozeslali proto, aby připomněli voličům, jak veřejnoprávní média, v tomto případě rozhlas, přehlížejí ve svém vysílání v době kampaně malé politické strany.

Viz: http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby/clanek.phtml?id=793453

Kardinála Dominika Duku, kterého lidé znají jako umírněného a distingovaného muže, přivedla pondělní debata na Radiožurnálu o církevních restitucích téměř k nepříčetnosti. Napřed se obořil na vládu v demisi, navrhující chránit Pražský hrad před restitucemi zákonným opatřením, poté se rozlítil, když jej redaktorka zastavila, aby nenabádal těsně před volbami ke konkrétnímu hlasování. V této zemi nás někteří chtějí připravit o všechnu svobodu a demokracii, rozčílil se kardinál Duka. Duka se na téma majetkového vyrovnání s církvemi vyjadřoval v Radiožurnálu v pondělí těsně po skončení jeho schůzky s premiérem v demisi Jiřím Rusnokem. S ním si měl vyjasnit okolnosti ohledně vydávání majetku z areálu Pražského hradu. Podle informací Práva měl chtít ministr vnitra v demisi Martin Pecina zaslat do Senátu zákonné opatření, které by vyňalo celý Pražský hrad z restitucí. Podle Duky by ale budovy, které církve v areálu Pražského hradu užívají, měly zůstat jim. Naopak objekty potřebné pro bezpečnostní chod státu mají náležet státu. Kardinál uvedl, že tato dohoda vyplynula z dřívějších jednání se současným i předchozím prezidentem. V úterý po jednání s premiérem to Duka zopakoval i na facebooku. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v úterý Rusnoka vyzval, aby vláda zákonné opatření, podle něhož bude areál Pražského hradu vyňat, předložila. "Nechceme, aby byla část symbolů české státnosti předmětem vydání v restituci," řekl Sobotka.  Sobotka premiéra vyzval, aby své rozhodnutí přehodnotil. Předseda Senátu Milan Štěch dodal, že pokud by vláda takové zákonné opatření předložila, je Senát připraven jej ihned schválit. Podle místopředsedy ČSSD Michala Haška požaduje ČSSD roční moratorium na vydávání majetku církvím. Toto stanovisko zopakoval Duka i v Radiožurnálu, obořil se navíc proti námitce vlády, že je žádost církve v rozporu s dohodou, již kardinál podepsal v roce 2010 s tehdejším prezidentem Václavem Klausem a v níž se církev podle Martina Peciny zavázala, že si na budovy v areálu Hradu nebude dělat nárok. V tu chvíli už Duka zvýšil na redaktorku hlas: "To nebyla dohoda, která by řešila otázku majetkoprávního vyrovnání se státem. A ten požadavek, který já jsem podepsal – víte, já si vážím slova, a kdybych měl porušit slovo, tak se vzdám českého občanství, já odejdu z této země," prohlásil. "To chci říci všem, kteří vyvolávají v předvolebním boji zbytečná napětí," dodal. Navrhované zákonné opatření podle Duky hraničí s omezováním svobody. "Nejsem majitelem církve, ani majitelem státu. Ale vím, že ono zákonné opatření chce vlastně potvrdit rozhodnutí soudruha Klementa Gottwalda," rozlítil se a skoro začal křičet: "Už dva roky upozorňuju, že v této zemi někteří lidé nás chtějí připravit o všechnu svobodu a demokracii, kterou jsme si vytrpěli a vybojovali. Pokud přijme naše společnost toto opatření, budu vědět, že nežiji v demokratickém státě, kde neplatí ani právní řád, ani žádné zásady. A vracíme se pod rudé prapory se srpem a kladivem..." V tu chvíli kardinálovi do řeči skočila redaktorka a žádala ho, aby respektoval pravidla rozhlasu. "Je doba těsně před volbami a podle pravidel Českého rozhlasu nesmíme vysílat jakékoli návody koho volit nebo nevolit." Duka se ohradil, že nikomu žádný návod nedává. "Paní redaktorko, potom náš Český rozhlas nedodržuje vůbec zásady svobody," překřičel redaktorku, která využila chvíle ticha, aby ukončila rozhovor a poděkovala Dukovi. Ten jí odpověděl už zklidněným hlasem: "Děkuji za cenzurované vysílání."

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/316945-predvolebni-pravidla-cro-totalne-vytocila-jinak-distingovaneho-duku.html

O přímý poslech toho, co D. Duka byl velký zájem, bohužel brzy se na příslušném odkazu, kde si bylo možné rozhovor poslechnout, tj.:

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2990853

objevil text:

Nahlášená útočná stránka!

Tato webová stránka na serveru prehravac.rozhlas.cz byla nahlášena jako útočná stránka a proto byla na základě vašeho bezpečnostního nastavení zablokována.

Útočné stránky se pokouší nainstalovat programy, které kradou vaše důvěrná data, používají váš počítač k dalším útokům, nebo jakkoliv poničí váš systém.

Některé stránky poskytují škodlivý software záměrně, řada z nich byla ale sama napadena a činí tak bez vědomí jejich vlastníků.

Viz: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2990853

K tomu (dle Novinky.cz) dalo vedení Českého rozhlasu následující vysvětlení:

Hlášení, které zobrazuje prohlížeč Firefox, uvádí, že útočné stránky mohou instalovat programy, které z počítače kradou důvěrná data a používají ho k dalším útokům. Mluvčí Českého rozhlasu Zora Karmazín Blümlová potvrdila, že stránky nejsou kvůli falešnému poplachu dostupné. "Příčinou je nepravdivé hlášení závadnosti stránek. V důsledku toho se běžní uživatelé nemohou na stránky ČRo dostat,” uvedla. Zatím neví, kdy bude stránka opravena a chybná hláška zmizí. "Bezpečnost systémů Českého rozhlasu není ohrožena. Český rozhlas zdůrazňuje, že jeho webové stránky žádný škodlivý kód neobsahují, jde o zlomyslné hlášení,” doplnila. Problémy mají stránky jen v některých prohlížečích, například v Internet Exploreru adresa normálně funguje. Podle ředitele centra zpravodajství ČRo Tomáše Pancíře problém vznikl proto, že někdo hromadně hlásil, že jsou stránky rozhlasu závadné. "To samozřejmě není pravda, nicméně ty systémy jsou automatické, takže když těch hlášení přišlo hodně, tak jednoduše systém Googlu zablokoval naše stránky. Z toho systému pak přebírají databázi další prohlížeče, dokonce i antivirové programy," vysvětlil Pancíř ve vysílání Radiožurnálu, proč se problém objevuje i v dalších prohlížečích. Samotné stránky podle něj nijak závadné nejsou. "Tvrdí to naši technici, dávají za to ruku do ohně," dodal. Český rozhlas proto blokaci reklamuje, ale zatím není jasné, kdy budou internetové stránky znovu zprovozněny.

Viz: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/316991-stranky-ceskeho-rozhlasu-maji-problemy-lidem-hlasi-ze-jsou-nebezpecne.html

Uvedený rozhovor si rozhodně stojí zato poslechnout, jakmile budou stránky zprovozněny. Zatím však zcela stačí to, co řekl v obsáhlém rozhovoru v Událostech a komentářích na ČT 24 22.10.2013 T. Holub, generální sekretář České biskupské konference, viz:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/213411000371022/video/

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře