(71.127) Hra: Co přinesl 5.10.13 – Superaféra 115

9. říjen 2013 | 07.35 |

Nejzajímavějším materiálem uveřejněným v sobotu 5.10.2013 byl rozbor současné finanční situace v USA ve Finančních novinách. Stojí zato si jej přečíst, protože kromě obvykle málo zveřejňovaných faktů obsahuje i metodicky velmi srozumitelný výklad, jak funguje financování veřejného dluhu obecně a v USA zvlášť:

Současná debata v americkém Kongresu o podobě zákona o státních výdajích zastínila fakt, že americká vláda se rychle blíží limitu, po jehož dosažení si už nebude schopna půjčovat peníze. Den, kdy narazí na takzvaný dluhový strop, připadá na 17. října. Jaké problémy mohou v této souvislosti nastat? Americký Kongres už v minulosti stanovil limit objemu peněz, které si Spojené státy mohou půjčovat prostřednictvím emise státních dluhopisů. Tento limit se už v minulosti mnohokrát zvýšil, protože vláda pravidelně utrácí víc, než kolik je schopna vybrat do státní pokladny. Je tedy nucena půjčovat si čím dál víc, aby byla schopna hradit splatné závazky. Zvýšení limitu zadlužení Kongres naposledy odhlasoval v srpnu 2011, kdy jej posunul na 16,7 biliónu dolarů (asi 315,2 biliónu korun). Vláda už na dluhový strop ve skutečnosti narazila letos v květnu, ministerstvo financí ale od té doby používá "mimořádná opatření", jak to samo označuje, aby si mohlo peníze dál půjčovat, a přitom zůstat těsně pod limitem zadlužení. List The New York Times uvádí, že ministerstvo například neinvestovalo žádné peníze z důchodového účtu, který spravuje pro poštovní úřad. Ministr financí Jack Lew řekl, že ten den už jeho úřad nebude mít k dispozici žádné další triky, aby mohl zůstat pod limitem zadlužení. To znamená, že půjčovat si další peníze už nebude možné. Do státní pokladny budou sice přicházet nové daňové příjmy, ale pokud si vláda nebude schopna půjčovat, pak nebude ani schopna uhradit všechny závazky, které budou ten den splatné. Ministr zaslal předsedovi Sněmovny reprezentantů Johnovi Boehnerovi dopis a v něm odhadl, že 17. října bude mít vláda k dispozici asi 30 miliard dolarů. Na úhradu splatných závazků ale denně potřebuje zhruba 60 miliard dolarů. Hlavní inspektor ministerstva financí ve zprávě za loňský rok uvedl, že když se úřad v minulosti blížil k limitu zadlužení, zvažoval několik alternativních postupů. Například prodej zlata z vládních rezerv nebo portfolia studentských půjček spolu s proporcionálním snížením objemu veškerých plateb. Obě tyto alternativy ale byly nakonec vyhodnoceny jako nemožné.

Zpráva také uvádí, že podle názoru činitelů ministerstva není možné některé závazky hradit a jiné ignorovat. Jedinou průchodnou variantou by byl odklad plateb do té doby, než bude k dispozici dostatek peněz na úhradu kompletně všech splatných závazků za daný den. Už 23. října je třeba zaplatit 12 miliard dolarů na sociální zabezpečení. Dalších šest miliard dolarů má vláda zaplatit 31. října, na kdy připadá splatnost úroků z již emitovaných státních dluhopisů. Pokud by některou z těchto plateb neuhradila, ocitla by se v platební neschopnosti pro neplnění svých závazků. Pokud by neuhradila platbu úroků, byla by v platební neschopnosti vůči svým věřitelům, což se považuje za obzvlášť závažné. V zásadě platí, že když vláda byť jen naznačí neochotu provést plánovanou platbu úroků ze státních dluhopisů, investoři budou příště požadovat vyšší úrok, až si od nich vláda opět bude chtít půjčit peníze. To by významně zvýšilo výdaje státního rozpočtu. Americké státní dluhopisy navíc fungují jako referenční nástroj, podle něhož se utvářejí ceny dalších finančních aktiv. Pokud by tedy vláda byla nucena platit z půjček vyšší úroky, zvýší se náklady na úvěry i podnikům a domácnostem. To by vedlo k poklesu úvěrové aktivity, což by zbrzdilo hospodářský růst. Vysoké objemy amerických státních dluhopisů navíc drží banky, takže pokud by hodnota těchto dluhopisů náhle klesla, banky by měly k dispozici méně peněz a pravděpodobně by méně půjčovaly i jedna druhé. To by potenciálně mohlo vést k takzvanému zamrznutí úvěrových trhů, jako se to stalo v roce 2008. Dopady by ale byly mnohem širší. Investoři už léta věří, že Spojené státy budou schopny své závazky vždy plnit. Americké státní dluhopisy se proto staly základním stavebním kamenem globálního finančního systému, zatímco dolar se stal ve světě nejpoužívanější měnou. Pokud by investoři začali mít pochybnosti, zda jsou Spojené státy schopny splácet své závazky, mohl by dolar ztratit svůj zvláštní status a způsobit, že se ve finančním systému naruší tok peněz.

Ministerstvo financí ve čtvrtek uvedlo, že stav platební neschopnosti by byl bezprecedentní, s potenciálně katastrofálními dopady. Někteří investoři a právní experti tvrdí, že americký prezident má povinnost nařídit platbu úroků ze státních dluhopisů, i kdyby Kongres dluhový strop nezvýšil. Podle těchto názorů by se využilo čtrnáctého dodatku americké ústavy, který říká, že právní platnost veřejného dluhu Spojených států, včetně dluhů plynoucích z plateb penzí a odměn za služby při potlačování vzpoury či rebelie, je nezpochybnitelná. Prezident Barack Obama ale řekl, že si nemyslí, že by mu ústava takovou pravomoc dávala. Mnoho investorů si ovšem myslí, že ministerstvo financí by platbu dluhů označilo za svou prioritu, čímž by si potenciálně koupilo čas. Ovšem jen do té doby, než by se vláda v platební neschopnosti skutečně ocitla. V létě 2011 nechtěli republikánští poslanci na zvýšení dluhového stropu až do poslední chvíle přistoupit, nakonec ale ustoupili. V roce 1979 nastala podobná patová situace a vývoj zašel tak daleko, že ministerstvo financí omylem jednu splátku úroků skutečně včas neprovedlo. Vědomě však americká vláda své finanční závazky nikdy v historii neporušila. Většina těch největších škod na finančních trzích v roce 2011 přišla až poté, co Kongres dospěl k dohodě. V následujících dnech ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Spojených států na stupeň AA plus, a poprvé tak zemi odebrala nejvyšší možný rating na stupni AAA. Tehdy na to akciový trh zareagoval propadem o více než deset procent. Tentokrát ale společnost Fitch Ratings, která vedle S&P patří k trojici největších a nejvlivnějších ratingových agentur světa, vidí situaci jinak. Agentura uvedla, že by snížení prestižního "tříáčkového" ratingu Spojených států zvážila jen v tom případě, pokud se dluhový strop zákonodárcům nepodaří zvýšit řádně a navíc v dostatečném předstihu, než ministerstvo financí vyčerpá svá mimořádná opatření.

Pokud by dvě ze tří největších ratingových agentur hodnotily schopnost Spojených států splácet své závazky nižší známkou než AAA, řada investorů by nemohla dluhopisy americké vlády už déle držet a byla by nucena přistoupit k jejich prodeji.

Viz: http://www.financninoviny.cz/zpravy/otazky-a-odpovedi-kolem-zvyseni-dluhoveho-stropu-v-usa/991859

Čtenář si návazně může položit otázku, jak hrátky kolem překrývání v podstatě neřešitelných problémů kolem státního dluhu USA souvisejí s hrami kolem Sýrie.

K tomu uveřejňuji ještě názor bývalého ředitele agentury UPI. O jeho osobě viz:

http://en.wikipedia.org/wiki/Arnaud_de_Borchgrave

Nyní článek o jeho názoru na dění kolem Sýrie dle Britských listů:

Bývalý ředitel agentury UPI Arnaud de Borchgrave, který jako novinář proslul svou nestranností, prohlásil, že je podle něj stále jasnější, že chemický útok z 21. srpna nespáchal Asadův režim. De Borchgrave popisuje aktuální situaci v Rusku, upozorňuje, že převládá přesvědčení, že americká intervence v Sýrii je víceméně nevyhnutelná. Některá média kritizují to co vnímají jako příliš "měkký" postoj ministra zahraničí Lavrova k americké agresivitě vůči Sýrii. Podle de Borchgraveho je stále jasnější, že Asad neměl žádný důvod nasadit chemické zbraně 21. srpna na předměstí Damašku. Naopak povstalci měli velmi dobrý důvod, vyvolat americkou intervenci. Komentář se věnuje popisu zvěrstev spáchaných islamistickými útočníky na zajatcích v nairobském nákupním centru Westgate a vysvětluje, že činy jako znásilňování, kastrace, vydloubnutí očí či vyříznutí jazyka nejsou v tomto prostředí vnímány jako něco patologického, ale mají status "posvátného" násilí smývajícího potupu - ať už k němu dochází v Keni, nebo v Sýrii. "Spojené státy jsou v nebezpečí, že se zapojí do syrské občanské války na špatné straně", komentuje de Borchgrave.

Viz: http://blisty.cz/art/70382.html

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře