(71.110) Hra: Co přinesl 18.9.13 – Superaféra 98

22. září 2013 | 08.00 |

Důležitá informace: Pozítří při příležitosti 100. pokračování série věnované průběhu "superaféry" odstartované 13. června uveřejním shrnutí toho nejdůležitějšího, zejména s ohledem na otázku, o co jde v současném světě.

Na domácí scéně vyrostl problém OKD, resp. kauza "Bakala" během 18.9.2013 do jednoho z největších politických (samozřejmě i sociálních a ekonomických) problémů před rychle se blížícími mimořádnými volbami do Sněmovny. Zde je několik momentů, které do dosvědčují, tak jak byly zveřejněny na Novinky.cz a podobně i v ostatních zpravodajských zdrojích:

Nevracejte se do ČR, jste nežádoucí osoba, vzkázal na mimořádné tiskové konferenci místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek podnikateli Zdeňku Bakalovi. Reagoval na situaci ohledně zavření Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku, která byla jedním z důvodů úterní několikatisícové demonstrace horníků v Ostravě. Zaorálka rozezlil požadavek společnosti New World Resources (NWR), kterou Bakala ovládá prostřednictvím společnosti OKD, jež chce od státu dotaci 4 až 6 miliard korun za to, aby ztrátový důl udržela ještě pět let v provozu. Zaorálek považuje požadavek za nehorázný a arogantní. "Rád bych požádal pana Bakalu, aby příště orgány společnosti nezasedaly v Amsterdamu, ale v Ostravě nebo v Karviné. Společnost si v tak zjitřeném období rozdělila 50 až 60 miliard korun na dividendách a pan Bakala teď zase natahuje ruku. Pokud se hodlá takhle chovat, neměl by se do ČR ani vracet. Může se stát, že tady bude nežádoucí osoba, nenáviděná nejen horníky. Takhle se odpovědný podnikatel nechová," řekl Zaorálek. Podle Zaorálka by bylo realističtější, kdyby stát koupil Důl Paskov od Bakaly za jednu korunu. "I taková nabídka by měla pro pana Bakalu být příznivá," uvedl. Důl vykazuje ročně ztrátu asi 1,5 miliardy korun, protože výkupní ceny uhlí šly prudce dolů. Pokud ČSSD uspěje ve volbách, situace okolo OKD bude podle Zaorálka bodem na prvním jednání nové vlády. Podíl státu v OKD přitom prodala vláda ČSSD v roce 2004. Byl to sám současný šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, který byl tehdy ministrem financí, kdo prodej 46 procent akcií firmy OKD za 4,1 miliardy navrhl. Podíl koupila společnost Karbon Invest, již později koupil právě Bakala.

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/313652-v-cr-jste-nezadouci-osoba-vzkazal-bakalovi-zaoralek.html

Celé na videu: http://www.youtube.com/watch?v=hdDiUFdROic

Prezident Miloš Zeman se v Bruselu v souvislosti s plánovaným uzavřením dolu Paskov opřel do podnikatele Zdeňka Bakaly. Podle Zemana by si skutečně schopný podnikatel měl střádat finance na horší časy do rezervního fondu. Bakala by podle prezidenta měl sdělit, zda takový fond má. "Pokud si ho nevytvořil, tak lze s úspěchem pochybovat o jeho podnikatelských schopnostech," řekl Zeman. Společnost New World Resources (NWR), která důl Paskov provozuje skrz OKD, v úterý rozhodla o uzavření dolu. Proti tomu se ale bouří horníci. V úterý jich v centru Ostrav demonstrovalo zhruba 2500. Prostřednictvím Bakalovy černouhelné firmy OKD vlastní NWR v Česku čtyři doly. Kromě Paskova to jsou ještě Darkov, Karviná a ČSM. Loni se v dolech OKD vytěžilo 11,2 miliónu tun uhlí. Kromě toho NWR vlastní polský důl Debiensko. Za první pololetí letošního roku vykázala těžební společnost NWR ztrátu přibližně 396 miliónů eur (asi 10 miliard korun). Loni ve stejném období přitom hospodařila se ziskem 35 miliónů eur. Společnost OKD je s 13 tisíci pracovníky největším soukromým zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji.

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/313689-bakala-by-mel-podle-zemana-rict-zda-si-nasetril-na-horsi-casy.html

Vláda nebude platit žádné dluhy soukromých vlastníků OKD. Rozhodně prý nebude kupovat OKD, ani důl Paskov, a to ani v případě, kdyby stál jen jednu korunu. Prohlásil to premiér v demisi Jiří Rusnok po jednání vlády. Ta se prý bude soustředit hlavně na starost o lidi bez práce a širší obnovu Moravskoslezského regionu. "Zdůrazňuji, že my nebudeme jako česká vláda z peněz českých daňových poplatníků platit žádné dluhy soukromých vlastníků této firmy. To je prostě vyloučeno,” uvedl Rusnok, podle něhož vláda takovým způsobem nemůže řešit situaci jednoho soukromého podniku. Připomněl také evropskou legislativu zakazující jakoukoliv veřejnou pomoc a zdůraznil zodpovědnost vlastníků dolu. V této souvislosti zmínil závazky, jaké na sebe majitelé vzali v době privatizace. Odmítl také možnost, že by důl za jednu korunu odkoupil stát, jak o tom hovořila například ČSSD. Takové úvahy označil za naprosto scestné. "Abychom udržovali v chodu důl Paskov, pokud produkuje roční ztrátu miliardu a půl nebo dvě, tak si to vydělte počtem postižených lidí 2000, tak to jim můžeme skutečně zajistit luxusní sociální síť bez toho, aniž bychom stínovali nějakou těžbu uhlí,” nechal se slyšet. Vláda podle Rusnoka ale bude dělat veškerá opatření, která jsou možná a která jí přísluší. Hovořil přitom o zajištění sociálních kompenzačních programů a programů pro opětovné začlenění do společnosti, obecněji pak o aktivní politice zaměstnanosti a ekologických sanacích v regionu. Například na další část sanace ostravských lagun bude podle něj v nejbližší době uvolněna další miliarda korun. Oficiální jednání s OKD zatím nezačala, uvedl také ministerský předseda. Poprvé se zástupci státu s vlastníky firmy sejdou 24. září. Schůzky, po níž Rusnok očekává další, se má zúčastnit i prezident Miloš Zeman. Mluvčí OKD Marek Síbrt uvedl, že společnosti OKD ani NWR rozhodně nečekají, že by je měl zachraňovat stát. "Jsme soukromé firmy a je naším úkolem provést restrukturalizaci, která se nám mimochodem zatím velmi daří a dále v ní pokračujeme. Podaří-li se nám vyřešit otázky úspor v oblasti personálních nákladů a budoucnost Dolu Paskov, bude z OKD opět stabilizovaná firma, která bude v regionu nadále zaměstnávat tisíce lidí,” uvedl. Pokud by podle něj stát chtěl například kvůli udržení sociální stability regionu, aby firma provozování ztrátového dolu prodloužila a on kryl část nákladů, je firma připravena jednat. "Mimochodem, i pro zahájení těchto jednání bylo nutné formální rozhodnutí o útlumu," uvedl Síbrt. Dodal, že firma bude mít velmi brzy hotové právní analýzy, které ukážou možnosti dané českou i evropskou legislativou, a poté bude připravena je předložit vládě. Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík řekl, že to, že stát nebude kupovat Důl Paskov ani za korunu, je jedna věc, ale je otázka, jestli není možné požádat o evropské dotace na útlum. "Státy Evropské unie měly možnost požádat o dotaci na útlum. Němci nebo Rumuni to tak udělali. Nevím, jestli to tak můžeme taky udělat, jestli ještě je ta možnost," řekl Pytlík. Odboráři podle něj nyní nechystají další podobné protesty, jako byla úterní demonstrace v Ostravě, a soustředí se na pokračující kolektivní vyjednávání. "

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/313698-sanovat-okd-nebudeme-odmitl-rusnok-spekulace.html

Za přečtení stojí i komentář J. Žižky uveřejněný na Českápozice.cz:

Záleží na státu, jestli bude chtít udržet důl Paskov v provozu déle než jeden rok, vzkázali do Prahy z Nizozemska šéfové společnosti NWR, která ovládá provozovatele moravskoslezských dolů OKD. Tedy firmy, která je spojována se svým největším – byť v NWR minoritním – akcionářem Zdeňkem Bakalou. Záleží na tom, s čím přijde vlastník, zaznělo zhruba ve stejnou dobu z druhé strany – z úst ministra průmyslu Jiřího Cieńciały. Především by měl něco udělat vlastník, vzkazuje také favorizovaný kandidát na post příštího premiéra Bohuslav Sobotka (ČSSD), stejně jako další politici. Tady už nejde pouze o horníky, ale také o vnímání širší veřejnosti "Co si to ti pánové tady přehazují za horký brambor," napadne nestranného pozorovatele. A jde v tomhle příběhu vůbec ještě o horníky? Zajímá se opravdu někdo o osud dvou a půl tisíce zaměstnanců dolu Paskov a dalších tisícovek lidí, jejichž pracovní místa jsou na jeho provoz navázána v dalších firmách? O horníky jde. Bohužel se často zdá, že právě do té míry, do jaké mohou ohrozit zájmy buď finančních investorů, nebo politických stran. Začněme těmi finančními investory. Nebylo mírně řečeno "necitlivé" posílat zprávy o uzavření dolu Paskov zrovna ve chvíli, kdy v Ostravě demonstrovali naštvaní horníci? A mělo smysl riskovat takový "komunikační faux-pas"? Z hlediska investorů měl ale verdikt jasnou logiku. Definitivní uzavření Paskova je pro ně paradoxně dobrá zpráva. Čím dříve bylo ohlášeno, tím lépe. Firma nebude dotovat ztrátové doly. Zlepší si své vyhlídky v době, kdy vykazuje hrozivé hospodářské výsledky – zhruba desetimiliardovou ztrátu v korunách za první pololetí. Je otázkou, jak se budou dál vyvíjet akcie NWR, ale uzavření dolu je z tohoto hlediska pozitivním faktorem. Oznámení NWR navíc v sobě skrývá jasnou komunikační strategii – pánové horníci, nezáleží na nás, ale na státu, zda vám pomůže. Tady už nejde pouze o horníky, ale také o vnímání širší veřejnosti. Zkrátka střet "komunikátorů" na straně investorů a těch na straně politiků. A politické zájmy? Potvrzený krach dolu Paskov, problémy OKD i dalších obchodních partnerů těžařské firmy v Moravskoslezsku – to vše zasáhlo právě do předvolební kampaně. Možnosti politiků jsou omezené – co je ještě možné dělat se ztrátovým dolem, jehož provoz už se pravděpodobně nikdy vyplácet nebude? Politici ale musejí křičet, že právě ta jejich strana ví, jak na to. Hlasitá kritika "nenáviděných uhlobaronů" k tomu samozřejmě patří také. Mezi politiky jsou na tom potenciálně nejhůře ti, kteří měli s privatizací OKD a jejím dokončením před necelým desetiletím něco společného. Nebo případně vůbec něco společného s NWR a Zdeňkem Bakalou. Z dnešního pohledu není pochyb o tom, že stát prodával těžařskou společnost příliš levně. Otazníků je spousta – mohlo jít ze strany státu o špatný odhad dalšího vývoje OKD (a tady lze říct, že po bitvě je každý generál), nebo o skutečně podezřelé privatizační transakce. Lze se divit, že lidé slovům o "velké špíně" věří, když je vyslovoval i premiér Petr Nečas, který musel mít k dispozici podrobné informace? Byl to právě bývalý předseda vlády Nečas, jenž poukazoval na údajně pochybnou roli samotného Zdeňka Bakaly při privatizaci, což podnikatel rezolutně odmítal. To, že se nám téma politické odpovědnosti za privatizaci OKD vrací a ovlivní předvolební kampaň, je nicméně zjevné. Jako jedna z prvních se pokusila zahrát touto silnou kartou Jana Bobošíková, když ukázala prst na údajné viníky – bývalého ministra financí Bohuslava Sobotku a bývalého šéfa rozpočtového výboru sněmovny Miroslava Kalouska (TOP 09). Podobných útoků se mohou obávat třeba také Karel Schwarzenberg (TOP 09), o němž je známo, že společně se Zdeňkem Bakalou privatizoval Becherovku. Nebo třeba i Andrej Babiš (ANO 2011), jehož hnutí posílil člen představenstva NWR Pavel Telička jako ohlášený kandidát do Evropského parlamentu. Frustraci horníků, která se může přenést na značnou část voličů minimálně v Moravskoslezském kraji, v této situaci zpětně povzbuzují prohlášení politiků. Bohuslav Sobotka zdůrazňuje, že soukromí vlastníci v minulých letech inkasovali zisky v řádu desítek miliard korun. Ve skutečnosti jde o součet výnosů z prodeje zhruba třetiny akcií NWR na burze, dividend z této firmy a zisků dalších společností, jejichž majetek noví majitelé po privatizaci od OKD oddělili. Nejznámějším takovým případem jsou RPG Byty, které se pro Bakalu a jeho maďarského partnera s kanadským pasem Petera Kadase staly velmi výnosným byznysem. Podobná politická prohlášení každopádně utvrzují mnoho lidí v tom, že se v OKD dělo něco opravdu velmi divného. Těmto lidem pak zbývají dvě možnosti: buď ze všeho obviňovat vlastníky včetně Zdeňka Bakaly, nebo politiky, kteří jim to privatizací OKD umožnili. Fakticky se ale terčem kritiky stává celý systém finančního kapitalismu a privátního kapitálu, tak jak se vyvinul v posledních desetiletích. Odboráři OKD nebo například největší český obchodník s uhlím (a fakticky konkurent OKD) Petr Paukner kritizují Bakalovy manažery, že nevytvářeli finanční rezervy na horší časy, které by se firmě během hospodářské krize tak hodily. A ptají se: Proč společnost OKD nemá k dispozici takové rezervy, jaké si dlouhodobě shromažďují třeba majitel Sokolovské uhelné František Štěpánek nebo polské těžařské firmy ovládané státem? Odtud už je jen krůček k další otázce: Muselo to dopadnout tak, že moravskoslezské doly ovládají kromě Bakaly investoři zdaleka, kterým mohou být potřeby Moravskoslezska a celé České republiky zcela lhostejné? Renomovaní finanční analytici hbitě vysvětlí, že NWR si vytvářela hotovostní rezervy přesně v té správné míře. Kdyby si odkládala více peněz někam stranou, poškozovala by investory, menšinové akcionáře. Je to přesně v logice "finančního kapitalismu" – naprosto prioritním cílem manažera je maximálně zhodnocovat kapitál vlastníka. Kdo tak nečiní, v dnešní konkurenci na finančních trzích nemůže uspět. Mimochodem – na místě je ale i otázka, zda někteří bývalí manažeři OKD vlastníky přece jen nepoškodili, když do dolů kupovali zbytečně drahé stroje. Ať už si odboráři třeba právě Františka Štěpánka idealizují či nikoliv, mají pravdu v tom, že od finančních investorů a jejich manažerů žádnou velkou ochotu věnovat peníze, které dříve v OKD vydělali, na pokrytí dnešních ztrát nelze. Provozovat ztrátový důl by ale určitě nechtěl žádný podnikatel. A i kdybychom připustili, že část problému spočívá v onom nerozumném nákupu strojů, drahá paskovská těžba hluboko pod zemí podle všeho budoucnost nemá. Šlo sice o velmi kvalitní koksovatelné uhlí, ale i podle údajů ministerstva průmyslu se s postupující těžbou bude jeho kvalita zhoršovat, takže se náklady na těžbu nevykompenzují. Teď jde o to, co bude dál s celou společností OKD. Skutečnost, že se o osudu moravskoslezské společnosti rozhoduje v Amsterdamu či Londýně (s akciemi NWR se obchoduje kromě Prahy a Varšavy také na tamní burze), ale logicky pro lidi v Ostravě či Karviné velkým povzbuzením být nemůže.

Viz: http://www.ceskapozice.cz/byznys/podnikani-trhy/jde-v-okd-vubec-o-horniky

Zajímavé bude sledovat, jak hledání viníka a naopak pokusy o mlžení budou poodhalovat to, jak právě zde působila příslušná část struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

Na mezinárodní scéně jsme byli 18.9.2013 dalšího pokračování sporu o zodpovědnost za použití chemických zbraní 21.8.2013. Objevily se i další významném informace:

Nejméně dvě rakety s nervovým plynem sarinem, které 21. srpna zabíjely na východním předměstí syrského hlavního města Damašku, byly vystřeleny z armádních pozic na hoře Kásjún. Podle amerického deníku The New York Times a organizace Human Rights Watch to vyplývá z údajů, které ve své zprávě uvedli inspektoři OSN. Komisaři OSN pod vedením švédského vědce Akeho Sellströma ve své zprávě zveřejněné v pondělí potvrdili nasazení zhruba 350 litrů sarinu. Neukázali na viníka, ale v případě dvou raket nalezených v oblastech Ghúty byli schopni stanovit azimut dráhy letu. Jedna střela před dopadem na zem prorazila "vegetační stěnu" a na zemi vytvořila prohlubeň. "Čára spojující kráter s vegetační stěnou přesvědčivě ukazuje na (orientovaný úhel) 35 stupňů," uvedla inspekce. V druhém případě a na jiném místě dopadla raketa do "relativně měkké půdy", v níž zůstala zčásti zabořená. Díky tomu mohli inspektoři odečíst orientovaný úhel 285 stupňů. Oba tyto azimuty ze dvou odlišných míst se střetávají na hoře Kásjún tyčící se nad Damaškem, spočítaly nezávisle na sobě The New York Times a Human Rights Watch. "Je to gravitační centrum režimu," popsal vyvýšeninu penzionovaný libanonský generál Elias Hanna, který dnes přednáší na Americké univerzitě v Bejrútu. Na hoře je umístěna Republikánská garda, velitelství zvláštních sil i elitní čtvrtá divize syrské armády. Konkrétně azimuty naznačují, že rakety byly vypáleny 104. brigádou Republikánské gardy, která má velkou základnu na západní straně hory. "Není to nezvratný důkaz, ale je vysoce nasvědčující," komentoval analytik satelitních záběrů při Human Rights Watch Josh Lyons. Republikánská garda, jíž velí bratr prezidenta Asada Mahír, má na starosti bezpečnost hlavního města včetně prezidentského paláce, který lze vidět z hory. Povstalcům se nikdy nepodařilo základny na hoře ohrozit. Syrský režim tvrdí, že za chemickým útokem nestál. Ve středu podle agentury Interfax předal Rusku nové důkazy o tom, že útočili povstalci. Moskva také upozornila, že zpráva OSN na původce útoku neukázala a závěry inspektorů jsou "zpolitizované, předpojaté a selektivní".

Viz: http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/313615-sarin-vyslali-asadovi-vojaci-naznacuje-azimut-stanoveny-inspektory-osn.html

Sýrie předala Rusku údajné důkazy, že za srpnový útok chemickými zbraněmi jsou odpovědní povstalci. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov převzal v Damašku příslušné dokumenty z rukou šéfa syrské diplomacie Valída Mualima. Žádné podrobnosti o nich nejsou známé, nicméně ruská strana je prý brzy začne pečlivě studovat. Rjabkov, který se dnes setkal také se syrským prezidentem Bašárem Asadem, zároveň prohlásil, že vývody inspektorů OSN, kteří následky útoku analyzovali, jsou "zpolitizované a předpojaté". "Nikdo nemůže zpochybňovat objektivitu inspektorů OSN," uvedl v reakci francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius; zároveň prohlásil, že je "velice překvapen" slovy ruského diplomata. Zprávou, kterou v pondělí skupina inspektorů předala OSN, je podle Rjabkova Moskva rozčarována. Ruský diplomat po jednání s Mualimem novinářům nicméně řekl, že Sýrie je plně připravena spolupracovat při ničení svého chemického arzenálu. Na plánu likvidace se o minulém víkendu v Ženevě dohodli ministři zahraničí USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov. Západní státy a Rusko se rozcházejí v názoru na hodnocení zprávy inspektorů OSN. Podle Západu dokazuje jasnou vinu syrské vlády za srpnový chemický útok u Damašku, podle Moskvy ale zpráva nezodpověděla všechny otázky Ruska a na viníka neukázala. Rjabkov se dnes setkal se syrským prezidentem Bašárem Asadem, který ocenil pevný postoj Moskvy při podpoře Damašku. Stanovisko Ruska, které odmítá použití síly proti Sýrii, podle syrského prezidenta "napomáhá nastolení nového světového řádu". "Prezident Asad poděkoval Rusku za podporu Sýrie v jejím boji se zuřivými útoky teroristů, které podporují okolní arabské země a Západ," uvedla ve zprávě o setkání Rjabkova s Asadem syrská televize. Jak uvedl moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas, ruská média připomínají, že k chemickému útoku mělo dojít 21. srpna mezi třetí a pátou hodinou ranní - a přitom už v šest hodin ráno byly na místě zpravodajské štáby, které pořizovaly fotografie a videozáběry. Podle médií to svědčí o tom, že muselo jít o připravenou provokaci. Stálí členové Rady bezpečnosti OSN jednali v úterý večer o návrhu rezoluce o kontrole a likvidaci syrských chemických zbraní. Dokument předložily Spojené státy na základě víkendové dohody s Ruskem, diskuse má ještě pokračovat. Generální tajemník Pan Ki-mun vyzval členské státy OSN, aby k situaci v Sýrii zaujaly důrazný postoj. "Mezinárodní společenství se musí postavit proti hrozbě chemických zbraní a musí též ukončit válku, která ničí Sýrii. Doufám, že se nám brzy podaří diplomatickou cestou dospět k mírové konferenci. Musíme pro to udělat všechno," prohlásil. Syrský konflikt má také první izraelskou oběť: stal se jí arabský občan Izraele Muajd Agbaríja, který padl v boji poblíž damašského letiště v úterý. Jeho otec řekl, že syn odjel ještě se dvěma kolegy do Sýrie přes Turecko v srpnu a rodině o tom neřekl; příbuzní v úterý dostali fotografii jeho těla pořízenou na bojišti. V Sýrii bojují na straně opozice cizinci z nejméně desítky zemí. Izrael se snaží svou arabskou komunitu od zapojování do syrského konfliktu odradit. Bojí se, že se Arabové vrátí vycvičení v boji a budou to uplatňovat doma proti židovským občanům. Šéf inspektorů OSN Ake Sellström prohlásil, že jeho tým se brzy vrátí do Sýrie, aby vyšetřil další oznámené chemické útoky. Zprávu, kterou předali OSN o útoku z 21. srpna, označil za předběžnou. Konečný dokument prý předají až po vyšetření zbývajících případů, jichž je 13 nebo 14. Sellström předpokládá, že by tato konečná zpráva mohla být zveřejněna do konce října. Skupina se bude zabývat útoky hlášenými na jaře, z nichž se navzájem obvinily armáda a opozice. Sellström řekl, že inspektoři neřeší otázku, kdo útočil. "To není součástí naší mise," řekl. Podle nejnovějšího průzkumu si 62 procent Američanů a 72 procent Evropanů myslí, že by se jejich země měly vyhnout vojenské intervenci v syrské občanské válce. Pouze 30 procent Američanů a 22 procent Evropanů cítí, že by jejich země měly zasáhnout. Průzkum provedla americká nadace German Marshall Fund, usilující o posilování transatlantické spolupráce, a italská soukromá nadace Compagnia di San Paolo, zkoumající názory veřejnosti v 11 evropských zemích, Turecku a USA. Ze střední Evropy bylo do průzkumu zahrnuto Polsko a Slovensko, nikoliv však Česko. Na Slovensku si 85 procent dotázaných přálo zůstat mimo syrský konflikt. V Turecku, sousedícím se Sýrií, si 72 procent dotázaných přeje zůstat stranou, 21 procent se vyslovilo pro zásah.

Viz: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/242516-syrie-predala-rusku-dukazy-chemii-pry-utocili-povstalci/

V daném případě jde nejen o autoritu OSN (jejíž vyšetřovací orgány i vedení jsou pod silným tlakem), ale i o to, zda v současném světě přece jen nakonec dojde k odhalení celého pozadí události, zájmů, které ji způsobily, prostředků, které se v informační válce využívaly apod. Velmi pozitivní je již samotný fakt, že k takovému hledání pravdy došlo.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře