Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Dnes se dožívám 65 let + 1 měsíc. V úvodním dílu jsem vysvětlil, co je podstatou experimentu, viz:
Stručně řečeno, ukázat, jak by si člověk mohl zvýšit svůj příjem, pokud by fungovala plně uzavřenou a plně zásluhovou postgraduální nadstavbu průběžného systému penzijního pojištění, která bude založena na principu: "Co jsi do této nadstavby dal, to dostaneš podle pojistné matematiky dožití v podobě doživotní renty zpět."
Po prvním měsíci, kdy ve svém pracovním zařazení nezaznamenávám žádnou změnu, tj. mohu do své budoucnosti investovat celý nárok na důchod a současně odvod to penzijního pojištění bych dal do systému za uplynulý měsíc přibližně 40 tisíc korun. (Je to dobrý základ, aby si propočet na svůj příjem mohl udělat každý podle metodiku, kterou předvedu.)
Z úmrtnostních tabulek čerpám tyto údaje:
Očekávaná doba u mužů (letos): 11,77 roků
Očekávaná doba u mužů (příští rok): 11,21roků
Očekávaná doba u žen (letos): 13,34 roků
Očekávaná doba u žen (příští rok): 12,56 roků
Mimo jiné – dozvěděl jsem se zajímavý údaj. Podle údajů aktualizovaných v roce 2016 jsem měl při narození pravděpodobnost dožité 65,38. Tj. stále jsem ještě nedorostl průměrného věku. To bude až někdy v červnu. A to to mezi mým vrstevníky poslední dobou hodně řídne.
Nyní veličiny pro muže a ženy zprůměruji. Jinak by měly ženy nižší výplaty v námi navrhovaném systému, což by asi nebylo dobré. My muži se i v tomto ohledu můžeme trochu obětovat.
Získám hodnoty očekávané doby dožití letos 12,56 a příští rok 11,89. Tj. za rok se v tomto věku zkrátí očekávaná doba dožití o 0,67 roku, což jsou zhruba dvě třetiny roku. Ve vyšším věku se toto zkrácení každý rok bude zvětšovat a přibližovat k jedné. Ovšem pomalu. Každopádně lineární aproximací se mně za jeden měsíc zkrátila o 0,6 roku, takže přece jen trochu ovlivnila počet výplat.
Těch je 12 (měsíčních výplat) * 12,5 (roků očekávaného dožití) = 150.
Takže z takto "uložených" 40 tisíc korun budu mít doživotní výplatu 267 korun měsíčně.
To není zase tak málo. Přitom pokud se mně nebude měnit příjem, bude se měsíční přírůstek neustále zvyšovat, jak si ukážeme za měsíc.
Snad jen malá poznámka. Systém je konstruován tak, aby se sám indexoval podle inflace, resp. růstu platů. Je z tohoto hlediska stabilní, takže můžeme klidně vše počítat ve stálých cenách. Nebyl by takový systém nejlepší formou úspor?
Kauza Rusnok
Tím se dostáváme k jedné z největších kauz měsíce. Rusnokovu výroku o tom, že průběžný penzijní systém pouze chrání před bídou, ale nezajistí důstojný život. Označil jsem tento výrok za mylný a zlý. Z hlediska očekávaných turbulencí na finančních trzích je dokonce velmi nebezpečný. Nebudu se rozepisovat, jen připomenu příslušné odkazy na články, kde jsem na výrok reagoval a ukázal, že existuje mnohem vhodnější řešení:
Kauza milicionář
Jak si čtenář mohl povšimnout, rozpoutala se, ale také rychle vyšuměla kauza mého obvinění to toho, že jsem jako milicionář zasahoval proti lidem. V předcházejících třech odkazech na články související s Rusnokovým výrokem je doloženo, proč je toto obvinění nesmyslné. Byl jsem již dříve obviňován, ale takovou míru lží jsem dosud nezažil. Příčiny nynějšího útoku jsou patrně dvě. Jednak ta, která bezprostředně souvisí s mým experimentech. Piráty model postgraduální nadstavby současného průběžného penzijního systému i jeho kontext zaujaly. A někomu to patrně hodně vadí. Vadí mu to, že existuje pozitivní řešení současných problémů místo předkládání návrhu na pseudoreformy, které tunelují a rozkládají společnost. Druhá souvisí s nejvýznamnější kauzou uplynulého měsíce, viz dále.
Kauza Skripal
Jedná se o kauzu, která nemá v období po 2. světové válce obdoby. Trhla hned několik rekordů. Ukázalo zlo, jaké tu doposud ještě nebylo, a to v nejčistší podobě. Doposud nejvíce přivedla svět na pokraj jaderné války od doby Karibské krize. Ukázala, jak zdegenerovalo jádro současné globální moci a jaké nástroje ke svému vlivu používá. A také agresivitu, s jakou penetruje do konkrétních podmínek. Pozornost si z tohoto hlediska zaslouží zejména tento článek, který vše velmi dobře ilustruje:
Podle mého odhadu (uvidíme) se největší obětí kauzy stal Babiš. Ten přišel o podporu zdola, o podporu ze strany těch, kteří se oprávněně obávají toho, kam až může svět zavést současná globální moc. V Babišovi viděli jejího protihráče, což skončilo.
Abych se zbytečně nerozepisoval, tak tady je to vše souhrnně a jasně zdokumentováno a je to velmi důležité:
(Nebyl bych rád, aby doba mého dožití byla zkrácena, tedy můj experiment skončil tím, co bylo v té špinavé hře – dovést svět až do jaderné katastrofy.)
Drobné zážitky a prožitky
Ovšem někdy si člověk může zkrátit život i vlastní blbostí. Na Velikonoce (v sobotu) jsem si dělal třicetikilometrový výlet mezi Herľany, kde jsem těsně přišel o výstřik (z místního gejzíru), a Opinou. Pršelo. Chvíli více, chvíli méně. Vše rozmoklé. Dostal jsem se do místa, kde jsem měl volbu – buď si prodloužit cestu o asi o dva kilometry, nebo přejít pole rozorané hlubokou orbou, asi 100 metrů. Zvolil jsem druhou možnost. Jenže hlína se postupně měnila ve tmel, na každé noze jsem měl pět kilo bahna, které se tak lepilo, že jsem nemohl nohu vyndat. Navíc mě boty začaly sklouzávat z nohy a bahno se hrnulo i dovnitř. Když jsem zkusil chvíli odpočívat, zjistil jsem, že se pomalu do bahna propadám. Fyzicky jsem toho měl taky dost a ztrácel síly i dech. Obyčejné pole a člověk se v něm málem utopí. Jak jsem se trochu přiblížil nedalekému lesu, začaly se v orbě vyskytovat menší kameny a pozůstatky vegetace. Vsunul jsem nohu do boty s bahnem, vytrhl botu a zacílil její dopad na kámen, který jsem si vytipoval. Podobně jsem udělal i s druhou nohou. Trochu jsem boty očistil a pak vždy po třech krocích cílených na další kámen či kousek vegetace jsem s vypětím věch sil dorazil k místu spásy, kraji lesa. "Blbec jeden stará", zanadával jsem si nahlas, "máš to zapotřebí?!"
O mnohem hezčí byl sice náročný, ale krásami naplněný výstup na Súľovský hrad. Byli jsme tam s manželkou, když jsme se vraceli z východního Slovenska, kde máme část rodiny. Stálo to za to, i když výstup byl komplikován i čerstvě napadeným sněhem, viz:
V práci:
Dokončil jsem redigování a dal k recenzi naši čtvrtou monografii věnovanou zrodu odvětví produktivních služeb, tentokrát pojatou z hlediska problematiky vztahu mezi teorií a praxí (jak se teorie dívá na tento vztah a co může udělat pro lepší využití svých poznatků v praxi). To mně umožnilo zahájit práce na další monografii věnované ekonomii produktivní spotřeby jako zásadnímu přesahu neoklasické ekonomie. Postupně ji začínám uveřejňovat na svém blogu, dnes už 8. díl.
Nejnovější:
Dva dny před ukončením prvního měsíce došlo k největší eskalaci mezinárodní situace v souvislosti s útokem USA a kompliců (Francie, Británie) na Sýrii. Ale dle vývoje posledních hodin před útokem i podle samotného útoku to bylo takto:
Asi je to přesné hodnocení, protože nezávisle na tom velmi podobné dala i Tereza Spencer, která ví vždy všechno nejlíp:
(Pokračování přesně za měsíc)