Rusnokův "pokusný balónek" v podobě výroku o tom, že penze z průběžného systému nám umožní jen živoření, i – většinou nekvalifikované – reakce zástupců jednotlivých politických subjektů na tento výrok, ukazují, že tomuto tématu je nutno věnovat maximální pozornost. Jde o soudržnost společnosti, především však o představu, jakým směrem se může ubírat řešení současných problémů.
Z tohoto hlediska považuji za zcela zásadní rozhovor, který jsem poskytnul Pirátským listům, viz:
Tady opravdu prosím ty, kteří mají averzi k různým tzv. "reformám", aby si přečetli, co náš tým navrhuje. Myslím, že máme dost jasnou představu o dané problematice a o tom, jak změny prosadit.
Samozřejmě uvítám zejména ty, kteří si prostudují stávající tři monografie k dané problematice, které jsou celé dostupné zde:
Každá má 100 stran a brzy k nim přibyde čtvrtá o vztahu teorie a praxe v dané oblasti (dokončuji její korektury před zasláním oponentům).
Patrně ne náhodou jsem byl vystaven útoku i z druhé strany těch, kteří nechtějí slyšet argumenty, kteří chtějí hrotit konflikty v naší zemi, kteří místo diskuse kádrují, přitom používají lži a fabulace místo pravdy. Jsou nebezpečím pro naši zemi, ale myslím, že normální lidé mají dost rozumu, aby snaha těchto kádrováků současné doby zvrátit vývoj v naší zemi k mccarthyovským či stalinským represím v 50. létech neprošla, i když podobně jako tehdy, není ani dnes mezinárodní situace klidná.
Za naprostý extrém považuji článek Jenny Nowak ve Svobodném fóru, který reaguje právě na můj rozhovor v Pirátských listech, viz:
Přečtěte si toto zlo v čisté podobě. Kádrování místo argumentace. Kádrování založené na lži a fabulacích. A to právě a zrovna ve chvíli, kdy se objevila možnost rozumně probrat klíčové otázky současného vývoje, k nimž je problematika reformy penzijního systému v kontextu přechodu k ekonomice založené na produktivních službách velmi vhodnou příležitostí.
Ve stejné logice jako Piráty mohla Jenny Nowak obvinit i Českou televizi (o jejíž osud se Svobodné fórům tak obává), protože zde jsem nedávno vystupoval ve dvou odborných pořadech, které s danou problematikou souvisejí.
Zde přímo k dané problematice:
Zde k uplatnění teorie her:
A ještě něco, ale jen pro ty, kteří mě neznají z doby před Listopadem 1989 a mají nějaké pochybnosti:
Vyjdu z osvědčeného "litera, scripta, manet". Od roku 1981 jsem publikoval v časopisu Politická ekonomie (pochopitelně i jinde) celkem přes 10 článků, kde jsem krok za krokem analyzoval příčinu selhání tehdejšího společenského systému. Hned za první, poměrně nenápadný článek, jsem byl napaden, rovněž v časopisu Politická ekonomie, a označen za revizionistu nejtěžšího kalibru, za českého Djilase (Pavlem Dušanem Nikoličem, bývalým jugoslávským partyzánem, později jsem ho přesvědčil svými argumenty, že jsem měl v článku pravdu a že režim opravdu nebylo možné zachránit lpěním na ortodoxii). Neustoupil jsem a analýzu dovedl až do této podoby (napsáno v roce 1988 a uveřejněno na jaře 1989):
Myslím, že jsem tehdy podstatu selhání systému popsal přesně. Podobně jsem se snažil hledat pro nutnost zásadní změny i veřejnou podporu. ČT by mohla najít v archivu mé vystoupení v pořadu "Nové myšlení", který byl po dvou či třech pokračováních zakázán. Tady je jiná ukázka z mého veřejného vystupování:
Před opakovaným vyloučením ze strany mě chránilo to, že jsem vstoupil do Lidových milicí. Na základě logické úvahy. Totiž na základě předpokladu, že v rámci nich převládne rozumné uvažování nad sklonem k ortodoxii. Prostě proto, že drtivá většina milicionářů byli normální lidé, jak se tehdy říkalo, dělňasi, kteří si dobře uvědomovali selhání tehdejší "papalášské elity". Můj odhad opřený o teoretickou analýzu tehdejší reality, se potvrdil. Pražští milicionáři patřili mezi první, kteří podpořili zásadní změny v naší společnosti, což je patrné i z tohoto nedávno natočeného dokumentu Českou televizí:
Pochopitelně bylo tehdy i hodně nebezpečných omezenců, resp. ideově zapouzdřených slouhů tehdejšího režimu. Zlých a nenávistných. Napáchali hodně škody. Dnes vidím jejich pokračovatele v podobě lidí typu Jenny Nowak. Tehdy se podařilo eliminovat jejich vliv na společnost, a proto změny v roce 1989 proběhly v podmínkách sjednocení a sjednocování národa. Toho národa, který se dnes tentýž typ lidé snaží rozeštvat.
O to víc a k tomu to vše směřuji, považuji za důležité, abychom o vážných věcech diskutovali vážně. Tedy i s využitím odborného přístupu a autority vědy. To je vždy nejlepší obrana proti těm, kteří se chtějí přiživit na problémech společnosti.