(71.56) Hra: Co přinesl 26.7.13 – Superaféra 44

30. červenec 2013 | 08.00 |

Nejvýznamnější událostí pátku 26.7.2013 bylo zrušení trestního stíhání tří exposlanců ODS. To bylo očekávané, přineslo však některé nové momenty, pokud jde o zdůvodnění a souvislosti, které uvedl nejvyšší státní zástupce P. Zeman, a reakce na ně. Nejdříve to nejdůležitější ze zprávy k uvedené události:

"Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil trestní stíhání exposlanců ODS Marka Šnajdra, Petra Tluchoře a Ivana Fuksy. Vyhověl tak jejich stížnostem, které směřovaly proti zahájení trestního stíhání. Policie trojici podezřívala z toho, že se měli vzdát mandátu výměnou za lukrativní posty. Trojice poslanců figuruje v kauze Nagyová. Do případu minulý týden zasáhl Nejvyšší soud, který kvůli poslanecké imunitě rozhodl o částečném vynětí exposlanců z pravomoci policie a žalobců. Všichni tři byli minulý týden propuštěni z vazby, kde strávili zhruba měsíc. Právě rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo podle Zemana směrodatné, byť s ním podle svých slov nesouhlasí. "Rozhodnutí soudu by mělo být svým způsobem předvídatelné. A to, jak rozsáhle Nejvyšší soud rozhodl, podle mého názoru skutečně předvídatelné nebylo,” uvedl Zeman na tiskové konferenci. Dozorovému státnímu zástupci doporučil, že bude-li trvat na trestním stíhání exposlanců, bude se muset pokusit doložit skutek tak, aby dovodil, že jeho část neprobíhala na půdě Poslanecké sněmovny. Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan nechtěl rozhodnutí svého nadřízeného hodnotit, odůvodnění podle svých slov studuje. Zároveň potvrdil, že policie v současné době pracuje na tom, aby doložila, že trafiky pro ex-poslance se nezákonně domlouvaly i mimo půdu poslanecké sněmovny. Právě k takovému postupu dal pátečním rozhodnutím zelenou i Zeman. Jak dlouho na tom budou detektivové pracovat, nechtěl Ištvan předjímat. "Nějaký čas to zabere, řekněme, že jde řádově o týdny," poznamenal Ištvan. Exposlanci ve svých stížnostech podle Zemana upozorňovali hned na několik záležitostí Například nedostatečný popis jednání, jiný motiv jednání případně rozporovali důkazy. Rovněž prý uváděli, že to, jak poslanec naloží se svým mandátem, je jen jeho vlastní odpovědností. Co se týče ostatních aktérů kauzy, jejich stížnostem nejvyšší státní zástupce nevyhověl. Na podzim loňského roku šestice poslanců ODS nesouhlasila s vládním daňovým balíčkem, jehož neschválení by ale znamenalo pád vlády. Trojice Fuksa, Tluchoř, Šnajdr nakonec před hlasováním složila poslanecké mandáty, aby zákonu umožnili projít. Obviněni byli za korupci proto, že tím měli získat lukrativní posty ve státních firmách."

Viz:

html">http://www.novinky.cz/domaci/308822-nejvyssi-zalobce-zeman-zrusil-stihani-tluchore-fuksy-a-snajdra.html

Na toto rozhodnutí i jeho zdůvodnění následovala řada reakcí, zde jsou nejdůležitější z nich:

""Určitě se nevzdáváme, budeme muset ty zahajovačky (usnesení o zahájení trestního stíhání, pozn. redakce) upravit a už na tom samozřejmě pracujeme. Chceme, aby to pokračovalo dál, pak ale bude záležet na názoru státního zástupce, který nyní vyšetřování vede, a my pro něj shromažďujeme důkazy," uvedl v pátek Šlachta. S nynějším Zemanovým rozhodnutím o zrušení obvinění Tluchoře a spol. podle svých slov počítal. "Je dobře, že i další instance, tedy Nejvyšší státní zastupitelství, potvrdila náš právní názor, že je tam podezření ze spáchání trestné činnosti," dodal Šlachta. Žalobci chtějí dokázat, že minimálně část jednání o instalaci poslanců do polostátních firem byla vedena mimo půdu Sněmovny, a imunita se na ně proto nevztahuje."

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/308832-sef-uooz-k-exposlancum-nevzdavame-se-jejich-obvineni-upravime.html

"Advokát Eduard Bruna, který zastupuje Nagyovou, v pátek Právu řekl: "Budeme se dál zabývat těmi usneseními policie, protože se domnívám, že tam je nepřesný popis skutku. Nevěřili jsme ale tomu, že by rozhodnutí Nejvyššího soudu (o imunitě stíhaných exposlanců) mělo takový dopad na uvažovanou údajnou trestnou činnost mé klientky, že by došlo ke zrušení těch usnesení policie, to jsme nepředpokládali." Očekával ale, že budou popisy skutků, které policie klade jeho mandantce za vinu, přepracovány. Nicméně přivítal rozhodnutí nejvyššího žalobce, že Nagyová už nebude dál stíhána pro trestný čin návod ke zneužití pravomoci úřední osoby. "Od začátku jsem jim říkal, že tato právní kvalifikace není možná," poznamenal Bruna. Zároveň nevyloučil, že se s klientkou obrátí se stížností přímo na Ústavní soud. "Musím se s ní o tom poradit, ale ona si teď vzala několik dní osobního volna a já to s ní budu řešit, až se vrátí," doplnil Bruna.

"Ten výsledek byl očekávatelný, ale forma nikoliv. Rozhodnutí totiž přikrylo nezákonný postup Vrchního státního zastupitelství, které mělo stíhání okamžitě zastavit," řekl Právu Trojan zastupující Šnajdra. To, že Zeman stíhání nezastavil, ale zrušil usnesení o jeho zahájení, podle Trojana otevírá cestu k tomu, aby se v řízení v budoucnu pokračovalo. "Není to zřejmě nezákonné, ale považuji to minimálně za obcházení zákona," poznamenal Trojan.

Zároveň dodal, že s podrobným odůvodněním rozhodnutí se v současné době seznamuje, stejně jako sám Šnajdr. Ten podle svého advokáta tráví tyto dny s rodinou. Zda bude žádat odškodnění za nezákonné stíhání i vazbu, podle Trojana zatím není jasné. "Klient se ještě nerozhodl, jde o to, že šlo o chyby konkrétních lidí u policie a státního zastupitelství, ale odškodné by museli platit všichni daňoví poplatníci," vysvětlil Trojan. O rozsahu případného odškodnění nechtěl jakkoliv spekulovat s tím, že je to předčasné.

Podobně se vyjádřil i obhájce Petra Tluchoře Marek Nespala: "To, že se celá věc vrací do fáze prověřování, je absolutní nesmysl." Podle něj bude další případné řízení zásahem Nejvyššího soudu zpochybněné a nebude mít šanci u soudu uspět. "Nelze zkoušet stále jiné a jiné postupy, když to předtím nevyšlo jinak. Metoda pokusu a omylu na účet daňových poplatníků mi přijde bizarní," řekl k tomu Nespala.

Obhájci obviněného bývalého náměstka na ministerstvech dopravy a zemědělství Romana Bočka, jehož stížnost proti stíhání nejvyšší žalobce zamítl, plánují, že se obrátí na Ústavní soud. S rozhodnutím nejvyššího žalobce Pavla Zemana, aby stíhání jejich klienta pokračovalo, totiž nesouhlasí. "Domníváme se, že mělo být zrušeno i usnesení o zahájení trestního stíhání ve vztahu k panu Bočkovi, a budeme připravovat další kroky. Pokud ta možnost bude, tak po poradě s klientem je pravděpodobné, že postup v podobě stížnosti k Ústavnímu soudu využijeme," řekl v pátek Právu Bočkův advokát Filip Seifert. Rozhodnutí nejvyššího žalobce obdržel v pátek dopoledne a hned o něm informoval klienta. "Určitě není šťastný, ale vyjadřovat se k tomu nebude," konstatoval Seifert. Stejně jako obhájce Nagyové přivítal, že Zeman vypustil z Bočkova obvinění trestný čin návod ke zneužití pravomoci úřední osoby a ponechal už jen jeden, podplácení. "Je samozřejmě pozitivní, že nejvyšší státní zástupce vyhověl naší námitce na špatnou právní kvalifikaci skutku, a je dobře, že v této části byla vypuštěna. Jde o zmíněný návod ke zneužití pravomoci úřední osoby," poznamenal Seifert. Nicméně doufá, že státní zastupitelství se bude dál zabývat jejich námitkami v otázce popisu obviněných skutků. "V podstatě byla proti nám vyvozována trestní odpovědnost za uplácení někoho, koho uplatit nejde," dodal advokát Bočka.

Ten zatím neřekl k případu policii ani slovo. "Vyšetřovatelé jej vyslýchali 18. července, tedy den před propuštěním z vazby, ale odmítl k věci vypovídat," přiblížil dosavadní Bočkův postup jeho obhájce Seifert."

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/308831-zruseni-stihani-exposlancu-pravniky-neuspokojilo-dojde-na-ustavni-stiznosti.html

Do diskuse o tom, zda orgány činné v trestním řízení vyvíjejí aktivity, které přispívají k nápravě současného stavu, nebo zda zneužívají svoji pozici a ohrožují demokracii zasáhl i V. Klaus:

"Předmětem debat Rozmluvy na Hanspaulce v rámci Institutu Václava Klause byla kontrola orgánů činných v trestním řízení. Nad tématem Rezignovala demokracie na kontrolu represivní moci? se podle exprezidenta všech 22 účastníků diskuze shodlo, že ano. Mimo jiné zazněla kritika nezávislosti represivních složek, postupu policie žalobců a v kauze Nagyová i Václava Havla. "Všichni cítili velmi silně tuto nezodpovědnou a krátkozrakou rezignaci a z ní plynoucí nebezpečí ztráty demokratického charakteru naší země," popisuje debatu Klaus na svém webu. Podle něj řada diskutérů považovala za cíl revolučních změn v roce 1989 dostat represivní složky státu pod kontrolu volených orgánů, dnes ale prý nastává "riskantní odklon". "Většina účastníků cítí ohrožení demokracie ze strany těchto represivních složek, které se stylizují do vytváření dojmu, že představují a zastupují ‚hlas lidu‘. To je zásadní omyl. Právníci na schůzce zdůrazňovali, že ‚základním suverénem je lid a že prvotní legitimitu mají volené orgány‘," napsal Klaus. Z diskuse podle Klause také vyplynulo, že na vině je selhání politiků a zákonodárné moci, která nezvládla represivním složkám vymezit prostor. Diskutéři podle Klause dospěli k tomu, že chybou není ani tak laxnost politiků, jako jejich obava z médií, která se do těchto témat pletou a jež vytvořila prostředí, ve kterém platilo "nechme represivní orgány, ať mají klid na svou práci". "Významným příspěvkem k vytvoření této situace byla v české politice se prosadivší (už od dob Václava Havla a celé Pravdy a lásky) myšlenka tzv. nezávislosti. Fenomén této zneužité nezávislosti je ‚zhoubnou myšlenkou rozežírající stát a jeho instituce‘," citoval Klaus. Většina účastníků se podle něj pohoršovala nad hojností výskytu slova "nezávislost" ve veřejném prostoru a v médiích. Nezávislost se prý i jinde ve světě měla původně vztahovat jen na soudy. "To, co se stalo v polovině června letošního roku, nebylo výjimečnou, jednorázovou, zcela partikulární akcí," prohlásil Klaus. Diskutéři se údajně shodli na tom, že zásadním průlomem v emancipaci orgánů činných v trestním řízení bylo nastolení tématu korupce "jako středobodu souboje s parlamentní demokracií a s lidskou svobodou v naší zemi".

"Dlouhá rozprava byla věnována tématu "Ištvan". Spor byl veden o tom, byl-li pan Ištvan a jeho chování v minulých týdnech excesem, tedy zcela izolovaným, výjimečným jevem, nebo zda se jedná o systémový jev, o dokončení systémové změny, která proběhla téměř bez povšimnutí před našima očima," popsal dále Klaus s tím, že většina se shodla, že jde o systémovou záležitost. "Inspirativní byla i diskuse o tom, zda je Dr. Ištvan "pěšákem či generálem". Zdá se, že pěšákem nebyl, ale zaměnitelný či nahraditelný jistě byl," dodal exprezident. Závěrem se Klaus ptá, zda je současná politika v dnešním stavu "rozkladu a slabosti politických stran" schopna své "selhání" napravit. Šanci vidí ve volbách. "Teď si jen přejme, aby se o to některé politické subjekty pokusily," uzavřel Klaus."

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/308868-zneuzita-nezavislost-represivnich-slozek-rozezira-stat-kritizuje-klausuv-institut.html

Velmi zajímavé pak bylo vystoupení nejvyššího státního zástupce ČR P. Zemana v pořadu Události a komentáře. Stojí (i s odstupem času) za zhlédnutí.

Viz: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/213411000370726/video/

Pokud se vrátíme k datu 26.7.2013, můžeme říci, že se v tento den velmi názorně projevilo, jak odlišné právní i politické názory na současnou situaci panují. Lze se vyznat v tom, "jak to tedy ve skutečnosti je"? Domnívám se, že právě zde se ukazuje význam základní hypotézy jako "čtecího prizmatu", která umožňuje rozlišit dvě alternativy:

- Buď je to, co se odehrává, projevem přirozeného, ale nebezpečného tíhnutí mocenských (represivních) složek k tomu, aby se vymanily z područí demokratických pravidel; k tomu tyto složky hledají vhodné záminky a příležitosti.

- Nebo je institucionální systém velmi silně penetrován strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (tzv. klientelistickými sítěmi), a to i v oblasti mocenských složek, což se projevuje jednak tím, že tyto složky mají omezenou možnost plnit si svou roli při ochraně společnosti před porušováním obecně přijatých zásad, jednak tím, že když se k plnění této funkce nabídne příležitost, dojde k vyhrocení situace – to se pak projevuje střetem o kompetence, právní výklad, politickou interpretaci toho, co se odehrává apod.

Pokud mají být tyto alternativy empiricky testovatelné, má důležitou roli co nejpřesnější teoretický popis toho, jak struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad fungují. K tomu charakteristika některých důležitých aspektů fungování těchto struktur:

1. Tyto struktury vytvářejí silné vazby (afinity) mezi zúčastněními osobami; jde o vazby vzájemného vydírání, protěžování v rámci institucionálního systému a krytí.

2. Na základě toho se mohou prostřednictvím uvedených struktur využívat pákové a synergické efekty právě prostřednictvím pozic, které mají příslušné osoby v politických, právních a dalších institucích (včetně příp. zpravodajských složek), v mediální sféře, ve sféře zprostředkování finančních toků apod.

3. K vyjednání společného postupu při vzájemném krytí a rozdělení výnosů z porušování obecně přijatých zásad se mezi uvedenými strukturami spontánně vytvářejí jádra vyjednávání vlivu, která se řídí společně sdíleným paradigmatem.

4. Velmi významným prvkem u toho typu paradigmatu, které se vyvinulo v současné době, je, že – populárně a názorně řečeno – je aktéry vyjednávání vlivu považováno za normální to, co normální není.

5. Právě podle tohoto "poznávacího znamení" lze velmi přesně poznat, o co jde a kdo v současném dění hraje jakou roli.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: (71.56) Hra: Co přinesl 26.7.13 – Superaféra 44 ondrey 30. 07. 2013 - 12:36