Dobré teorie není nikdy dost III

14. leden 2013 | 08.48 |

Dobré teorie není nikdy dost III


Úvodní poznámka

Když je doba plná emocí (a to nás v nejbližším tuctu dnů patrně čeká), je nejlépe najít oporu v tom, co je nadčasové. Jednou z oblastí, která nabízí útočiště, je teorie. A nejlépe taková teorie, která nás pozvedne do výšin abstrakce, abychom se pak vrátili zpět do reality a porozuměli jí s větším přehledem a nadhledem.

Na začátku tohoto roku jsem uveřejnil na svém blogu dva na sebe navazující příspěvky s názvem "Dobré teorie není nikdy dost", viz:

http://radimvalencik.pise.cz/189819-trochu-teorie-te-neni-nikdy-dost.html

http://radimvalencik.pise.cz/190200-trochu-teorie-te-neni-nikdy-dost-ii.html

Jednalo se o teoretický základ (a tudíž i nejobtížněji sdělitelné pasáže) přístupu, od kterého v našem týmu očekáváme, že umožní podívat se "pod pokličku" toho, co se reálně odehrává. Nepředpokládal jsem, že jim bude věnována větší pozornost, právě proto, že porozumět tomu, co se tam říká, vyžaduje určitou průpravu. Postupně budou následovat další části výkladu teorie a jejích vazeb na současnou realitu, které by měly být - jak alespoň doufám - více a více srozumitelné. Teoretický základ však nebylo možné přeskočit. Už proto, že se na něj budu odvolávat. K tomu ještě dvě poznámky:

1. Pokud jde o současnou realitu u nás, ta přináší obrovské množství nesmírně cenných faktů, kterými lze ověřovat platnost teorie, kalibrovat ji, rozšiřovat teoretický základ. Je to něco, jak když astronomům vybuchne v supernova v blízkosti naší galaxie. Bylo by škoda toho nevyužít.

2. Pozitivně mě překvapilo, že jsem na uvedené články zaznamenal reakce v podobě komentářů, z toho některé jsou i velmi podnětně. Částečně se k nim již vyjádřil a ještě vyjádřím. Dnes se budu věnovat výkladu navazující problematiky, mj. tak, aby bylo zřejmé, k čemu je teoretický základ prezentovaný v předcházejících příspěvcích dobrý a kam se pokusíme dojít.

O co se pokusíme v dalších pokračováních

Ve druhém z předcházejících příspěvků jsme si ukázali, jak lze vyjádřit některé vnější vlivy, které působí na systém sestávající se ze tří hráčů, z nichž každý má možnost pokusit se s některým ze dvou ostatních hráčů vytvořit dvojici a ovládnout tento systém, nebo se pokusit o dohodu, která bude pro všechny tři hráče přijatelná. Půjde nám o následující vlivy:

1. Ty, které vznikají investováním do společenské pozice a jsou spojeny se vznikem sociálních sítí (afinit mezi hráči) založených na investování do společenské pozice.

2. Ty, které vznikají porušováním obecně přijatých zásad v daném systému i jeho společenském prostředí a které vedou ke vzniku sociálních sítí založených na vzájemném krytí, vydírání i protěžování.

Půjde nám zejména o to, abychom popsali to, jak vznikly, jak se vyvíjejí, jak fungují a jakou mají anatomii struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, které jsou hlavní příčinou toho, co negativně ovlivňuje současný vývoj u nás i ve světě. Pochopitelně vše výše uvedené nás bude zajímat z hlediska otázky "Co s tím udělat?".

Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad vznikaly v historii prakticky v každé době. Příčiny jejich vzniku, jejich geneze a geneze jejich vlivu na vývoj společnosti, historické překonání problémů, které se vždy pod vlivem jejich působení nahromadily, mělo velmi odlišné podoby. Tedy - názorně řečeno - průběh "nemoci" i její "léčení" byly v různých dobách různé. Proto se z historie můžeme poučit jen částečně. A částečně musíme zaměřit pozornost na to, co vystupuje do popředí v dané, tedy naší době. Tu a nyní. Z toho hlediska si nejdříve ukážeme, jak pomocí formálního modelu popsat (a tudíž i ocenit):

1. Efekty vznikající investováním do společenské pozice.

2. Efekty vznikající v důsledku působení sociálních sítí založených na investování do společenské pozice.

3. Efekty vznikající v důsledku porušování obecně přijatých zásad.

4. Efekty vznikající v důsledku působení sociálních sítí založených na vzájemném krytí, vydírání i protěžování hráčů porušujících obecně přijaté zásady, tj. toho, co nazýváme struktury založené na vzájemném krytí.

Na základě toho pak budeme formulovat závěry relevantní pro současnost.

Ad 1. Efekty vznikající investováním do společenské pozice

Každý máme nějakou zásobu investičních příležitostí. Pokud uplatníme model racionálně se rozhodujícího jednotlivce, tak můžeme předpokládat, že bude využívat investiční prostředky, kterými disponuje (jak vlastní, tak získané prostřednictvím kapitálového trhu), k realizaci těchto investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti. Realizovány budou ty, u nichž míra výnosnosti bude vyšší než úroková míra.

Nyní předpokládejme, že budeme uvažovat jeden typ investičních příležitostí. Nositelem zásoby tohoto typu investičních příležitostí je větší počet ekonomických subjektů.

Pro zjednodušení je budeme chápat jako fyzické osoby (Karel, Honza, Marie atd.). Investiční příležitost může být například začít pěstovat určitou plodinu s odbytem omezeným na určitou oblast, pořídit si stroj na výrobu zmrzliny a začít ji prodávat v oblasti s omezeným odbytem, vystudovat určitou vysokou školu, která člověku poskytne určitou kvalifikaci.

Obecně (za podmínek, kdy - řečeno s určitým zjednodušením - nepůsobí žádné vnější vlivy) platí:

- Výnos z využití každé další investiční příležitosti daného typu je menší, než z předešlé.

- Ta část výnosu, kterou získá každý vlastník využité investiční příležitosti stejného typu (tj. ze zásoby homogenních investičních příležitostí), je určena výnosem z poslední využité investiční příležitosti, další část výnosu se "vsákne" do ekonomického prostředí (mají z ní prospěch ti, kteří si mohou pěstovanou plodinu či zmrzlinu koupit, zaměstnat absolventa dané vysoké školy s příslušnou kvalifikací apod.).

V našem případě (pro ilustraci):

- Pokud Karel začne pěstovat mák a bude jej pěstovat sám, bude mít největší podíl z výnosu, který pěstování máku přinese. Jakmile se přidá k pěstování máku i Honza, budou mít oba menší podíl na výnosu - tento podíl na výnosu bude určen tím, jaký bude přírůstek výnosu z pěstování máku Honzou. A v případě, že se přidá ještě Marie, jejich podíl na výnosu se ještě zmenší. Bude přesně tak velký, jaký bude přírůstek výnosu z pěstování máku Marií.

- Pokud Karel začne vyrábět a prodávat zmrzlinu, přičemž bude, sám kdo se bude zabývat touto činností, bude mít největší podíl z výnosu, který výroba a prodej zmrzliny přinese. Jakmile se přidá k výrobě a prodeji zmrzliny i Honza, budou mít oba menší podíl na výnosu - tento podíl na výnosu bude určen tím, jaký bude přírůstek výnosu z výroby a prodeje zmrzliny Honzou. A v případě, že se přidá ještě Marie, jejich podíl na výnosu se ještě zmenší. Bude přesně tak velký, jaký bude přírůstek výnosu z výroby a prodeje zmrzliny Marií.

- Podobně tomu bude, pokud Karel vystuduje určitý obor na určité vysoké škole a bude sám, kdo v dané oblasti bude hledat uplatnění, a poté se k němu přidá i Honza a následně Marie.

Nyní si představme, že investicí do společenské pozice lze znemožnit využití investiční příležitosti těm, kteří si tuto investici nemohou dovolit. Pak efektem této investice do společenské pozice bude nárůst výnosu z toho typu investiční příležitosti, u které jsme investicí do společenské pozice omezili počet ekonomických subjektů (fyzických osob), které mohou v dané oblasti investovat. Z toho vyplývají tři závěry:

- Investice do společenské pozice má neparetovské důsledky pro nositele investičních příležitostí (ti, co nemohou využít investiční příležitosti, kterými disponují, si pohorší).

- Investice do společenské pozice snižuje společenskou efektivnost (podstatným způsobem se sníží efekty, které se mohly "vsáknout" do ekonomického prostředí).

- Investice do společenské pozice se vyplatí, pokud její efekt v důsledku zvýšení podílu na výnosu z dané investiční příležitosti oproti stavu, pokud by touto investicí nedošlo k omezení využitých investičních příležitostí, je vyšší než náklady na příslušnou investici do společenské pozice.

(Pokračování v dalším příspěvku)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Dobré teorie není nikdy dost III jarda huml 14. 01. 2013 - 13:54
RE(2x): Dobré teorie není nikdy dost III radim valenčík 14. 01. 2013 - 14:36
RE: Dobré teorie není nikdy dost III václav pohoriljak 14. 01. 2013 - 21:51
RE: Dobré teorie není nikdy dost III strigi 14. 01. 2013 - 23:08
RE(2x): Dobré teorie není nikdy dost III radim valenčík 15. 01. 2013 - 13:49