(58.9) Hra: Jak a proč diskutujeme?

15. květen 2013 | 08.00 |

Nejdůležitější je pochopit, jakými proměnami prochází základní ideové paradigma jader vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictvím struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

Otázka (spojená s námitkou) 5:

Jak se projevují bariéry zrodu vzdělanostní společnosti?

Odpověď:

V prvním přiblížení můžeme říci, že je to chybné pojetí reforem prosazovaných právě v oblasti sociálního investování a sociálního pojištění. Jak jsme si již ukázali, jsou pro přechod ke vzdělanostní společnosti nezbytné reformy motivující všechny zúčastněné subjekty k tomu, aby se vytvořily podmínky zvyšující efektivnost investic do lidského kapitálu. Reformy, které se v dané oblasti prosazují, a to nejen v ČR či v EU, mají přímo opačné efekty. Nejde přitom jen o neschopnost sladit reformy s potřebami perspektivních přeměn společnosti, ale o mnohem závažnější problémy, které se navenek projevují následujícími negativními aspekty:

1. Místo zvýšení efektivnosti investování do lidského kapitálu, které otevírá prostor pro ekonomický růst, dochází k redukci investic v této oblasti.

2. Místo vytváření rovnosti příležitostí v oblasti nabývání a uplatnění lidského kapitálu dochází v důsledku reforem k ekonomické a sociální segregaci (omezení přístupu stále větší části společnosti ke službám spojených a nabýváním a uchováním lidského kapitálu); to, co získala malá část osob ke zvýšení své majetkové pozice, platí ti chudší.

3. Místo vytváření podmínek pro rozvíjení potřeb spojených s rozvojem a uplatněním lidských schopností dochází k prosazování prestižních forem spotřeby, jejímž důsledkem je prohlubování ekonomické a sociální segregace.

4. Místo odstraňování nedostatků kapitálového trhu tak, aby se tím vytvářely podmínky využití soukromých zdrojů při investování do lidského kapitálu nezávisle na rozpočtovém omezení vlastníků lidského kapitálu, dochází k zapojování kapitálových trhů do financování vzdělání se všemi jejich nedostatky či nedokonalostmi.

Souhrnně lze říci, že místo skutečných reforem otevírajících cestu ke zrodu vzdělanostní společnosti jsou prosazovány deformované reformy omezující investiční efekty v oblasti nabývání a uchování lidského kapitálu, deformované reformy omezující konkurenci v oblasti nabývání a uchování lidských schopností tím, že orientují na investování do společenské pozice a prohlubování sociální segregace. Tyto "reformy" jdou přímo proti objektivním vývojovým trendům.

Proces konstituování vzdělanostní společnosti byl tedy v podstatě zablokován tím, co je označována za "reformy", což však ve skutečnosti představuje zásadní ztrátu alokační efektivnost a stává se hlavní příčinou prohlubování a vyostřování krize. (Nevhodný způsob léčení pacienta vede ke zhoršování nemoci.) To, co se nazývá "reformami" na jedné straně vyvádí stále větší díl veřejných ("nuceně odevzdávaných") prostředků ve prospěch různých lobby (přesněji struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad), na druhé straně vyvolává stále větší existenční ohrožení stále většího počtu obyvatelstva; svými dopady pak směřuje přímo proti vytváření rovnosti příležitostí. Tím "shora i zdola" (saturováním privilegií pro "horní" část společnosti žijící dnes již jen z parazitování), tak i zdola (eliminováním startovních podmínek pro společenský vzestup) stupňují ekonomickou a sociální segregaci společnosti. To lze dokázat např. na tom, v jaké reálné podobě se přijímají tzv. reformy v oblasti penzijního systému, financování zdravotní péče či vzdělání a jednotlivých zemích. Jedním z parametrů současné doby je, že žijeme v době deformovaných reforem.

Otázka (spojená s námitkou) 6:

Lze bariéry zrodu vzdělanostní společnosti překonat a jak?

Odpověď:

Vývoj, který nás čeká, může být hodně dramatický. Domnívám se (ale nevylučuji, že se mohu mýlit), že jedna z mála možností, jak ovlivnit něco k lepšímu musí vycházet z pochopení role, proměn a toho, co tyto proměny ovlivňuje toho, co nazývám základní ideové paradigma jader vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictvím struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

Možnost ovlivnit tyto proměny je dána dvojím:

- Jednak tím, že v současné době si nemůže původní základní paradigma plnit svou roli a tudíž ztrácí svoji dosavadní stabilitu, bude docházet k jeho proměnám.

- Jednak tím, že toto základní paradigma neexistuje (a ze zásadních důvodů nemůže existovat) odděleně od vývoje veřejného mínění a musí tak reagovat na to, jak se veřejné mínění vyvíjí.

(Uvedený vztah je vzájemný - na jedné straně základní ideové paradigma velmi výrazně ovlivňuje veřejné mínění, na druhé straně k jeho proměnám dochází i pod vlivem vývoje veřejného mínění, který má i další příčiny.)

Zde lze spoléhat zejména na následující:

- Nelze podceňovat roli vědy jako kritické a pravdivé reflexe společenské reality, která tím, že říká, "jak to ve skutečnosti je", může z veřejného mínění učinit významný faktor vlivu na proměny základního ideového paradigmatu (analogie se současnosti by se v dějinách našly).

- Alternativa vůči pozitivnímu řešení v podobě katastrofického vidění založeného na představě o selhání a rozpadu institucionálního systému má sice z hlediska působení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad určité přednosti, má však i velmi významný nedostatek. Totiž to, že v institucionálním prostoru neexistuje vakuum, že tento prostor je vždy něčím obsazen. To bude mít za následek, že i v rámci stávajících jader vyjednávání vlivu, tak jak se spontánně vytvořila, budou hledána pozitivní řešení.

- No a pak již lze spoléhat jen na to, že - jednoduše řečeno - lidé se sebou nenechají zcela manipulovat a nenechají se "hodit přes palubu" či "zavřít v podpalubí", aby "nepřekáželi".

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře