(58.6) Hra: Jak a proč diskutujeme?

13. květen 2013 | 09.08 |

Každá diskuse, která se týká nadosobních problémů, resp. problémů širšího společenského významu, probíhá v podmínkách, kdy dominuje role určitého základního ideového paradigmatu. A to i v případě, kdy některé (příp. i všechny) z aktuálně diskutujících stran toto paradigma odmítají. Tak tomu bylo vždy v historii. A vždy hrálo důležitou roli objasnit, jakou roli toto paradigma plní. Ať již si to uvědomujeme nebo ne, jsou naše diskuse do tohoto paradigmatu "ponořeny".

Takovým paradigmatem bylo například v 60. létech v Sovětském svazu to, že "jsme první země socialismu, budujeme komunismus, bráníme mír, kapitalismus zaniká...". U nás v roce 1968 to, že "budujeme socialismus s lidskou tváří, jsme mostem mezi Východem a Západem, kdy oba systémy od sebe převezmou to lepší..." Své paradigma si vytvářelo osvícenectví, obrození,... Současné základní ideové paradigma se vyznačuje (jak jsem již uvedl) následujícím:

- Adorují se silová řešení a spoléhá se na ně jako na všelék (proti čemuž stojí argument, že tento typ "řešení" problémy jen překrývá, ve skutečnosti však vyhrocuje a nechává rozbujet v nebezpečnějších podobách).

- Obhajuje se demonstrativní používání dvojího metru, ať odlišnost daná uplatňováním dvojího metru přesáhne jakoukoli "rozlišovací úroveň".

- Straší se terorismem, komunismem apod. jako jediným a největším nebezpečím, a to tím více, čím více a na každém kroku se projevuje krize stávajícího systému a s tím spojená potřeba najít řešení reálných, a nikoli fiktivních problémů.

- Popírá se možnost toho, že by současné instituce byly (byť i jen v určité míře) ovládány strukturami založeným na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

- Podléhá se schizofrenii, kdy na jedné straně jsou zlehčovány problémy uvnitř systému a na druhé straně dochází ke smiřování se s názorem, že problémy již natolik vybujely, že je již není možné řešit (oscilace mezi laciným loajalismem a fatalistickým katastrofielismem).

Toto základní ideové paradigma se vyvinulo v podmínkách, kdy došlo k plnému ovládnutí institucionálního systému společnosti (v globálním měřítku) strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

Tyto struktury si spontánně vytvářejí jádro vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictvím synergických a pákových efektů těchto struktur. Příslušné vyjednávání vlivu (koordinace působení a současně rozdělení efektů) probíhá v rámci uvedeného základního ideového paradigma, která se jako takové vyvinulo právě proto, že umožňuje efektivní krytí porušování obecně přijatých zásad (překrývání jejich projevů fiktivními hrami, účinný postih indiskrece apod.).

V současné době lze pozorovat krizi tohoto systému i s touto krizí spojenou i krizi základního ideového paradigmatu. Jedním z možných vyústění je jeho modifikace ve fatálně katastrofické vize rozpadu společnosti, což by mělo pro společenský vývoj tragické důsledky. Proto je mimořádně významné ukázat možnost pozitivního řešení v podobě vzestupného vývoje ekonomiky, která splňuje kritéria efektivnosti, humanity i trvalé udržitelnosti.

Zejména z důvodu názorné představivosti připomenu schéma, které ukazuje, na jakém základě toho lze dosáhnout. Zdůrazňuji přitom, že jde jen o jeden z aspektů a jeden z dílčích pohledů. Vychází z toho, že produktivní služby v oblasti nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu mohou podstatným způsobem prodloužit horizont, ale i zenit produktivního uplatnění člověka, což ukazuje, jak si nová ekonomika může "vydělat sama na sebe", tj. že je schopna se ufinancovat bez jakýchkoli vnějších restrikcí.

Zde je obrázek, který jsem uveřejnil již včera:

Nyní podrobnější komentář k němu:

Červená křivka ukazuje, jak se vyvíjí příjem člověka. Určitý příjem ze svého produktivního uplatnění může mít již během studia. Postupně se jeho příjem zvyšuje. V určitém věku kulminuje a poté většinou opět klesá. Křivka může mít různý tvar, což z hlediska toho, co chceme uvedeným grafem vyjádřit není podstatné.

Červená tečkovaná plocha pod křivkou představuje to, co si člověk během svého života vydělá. Odpovídá tomu, čím přispěl k ekonomickému růstu.

Podívejme se nyní, jaké může mít důsledky expanze produktivních služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu:

- Díky lepšímu vzdělání i lepšímu servisu při uplatnění na profesních trzích (zainteresovanost poskytovatele vzdělání na uplatnění absolventů, využívání absolventských sítí apod.) poroste rychleji příjem absolventů.

- Díky návaznosti celoživotního vzdělání na fungování absolventských sítí, průběžně poskytovanému informačnímu servisu, kvalifikovaně projektované trajektorii dlouhodobého profesního uplatnění se prodlužuje období dosažení zenitu produktivního uplatnění.

- Díky synergii celoživotního vzdělání a servisu zdravotních služeb se v návaznosti na předešlé dosahuje prodloužení období produktivního uplatnění člověka.

Modrá křivka ukazuje, jak se v tomto případě vyvíjí příjem člověka.

Modrá tečkovaná plocha pod křivkou představuje to, co si člověk během svého života vydělá v případě efektivního působení produktivních služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu. Rovněž odpovídá tomu, čím přispěl k ekonomickému růstu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře