(58.7) Hra: Jak a proč diskutujeme?

14. květen 2013 | 08.00 |

Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad si vytvářejí jádra vyjednávání vlivu a rozdělení efektů. Pro působení těchto jader je nezbytná existence určitého základního ideového paradigmatu. To nemůže existovat izolovaně od vývoje veřejného mínění – ovlivňuje jej, ale též absorbuje to, co se ve veřejném mínění rodí jako reakce na reálný vývoj.

Současná společenská realita vyvolává tlak na změnu stávajícího základního ideového paradigmatu, které se bude modifikovat:

- Buď ve směru katastrofického vidění reality odvozeného od nezbytnosti plného rozpadu institucionální struktury společnosti a nadále plnit roli kouřové clony působení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

- Nebo do něj budou pronikat prvky umožňující vidět perspektivní možnosti vývoje, tedy ten civilizační posun, který vede k vývojově vyššímu typu ekonomiky a o který v této historické době jde, což otevře cestu k praktickému řešení nahromaděných problémů.

Právě v tomto kontextu probíhají diskuse na nejrůznějších úrovních, které se týkají obecnějších otázek – v jaké době žijeme, co je příčinou současných problémů, komu věřit a na co spoléhat apod. Z tohoto hlediska považuji za vhodné odpovědět na několik otázek, které jsem dostal nebo které se vyvstaly formou námitky při různých diskusích souvisejících s prezentací pozitivní vize (tak, jak byla popsána v 5.8.4 – 5.8.6):

Otázka (spojená s námitkou) 1:

Žádný vývoj a tím spíše pak ekonomický růst nemůže být v podmínkách omezených parametry světa, ve kterém žijeme, neomezený, zvláště pokud má exponenciální charakter. Proto musí dojít ke zlomu růstu a řešení současných problémů formou nějakého typu restrikce, tj. vstupu do hry nějaké vnější autority, která omezí úroveň naší spotřeby nebo počtu těch, kteří se na současné úrovni spotřeby mohou podílet. Lze z tohoto hlediska hovořit o nějaké "nové ekonomice", která by se vyznačovala vyšší dynamikou růstu?

0pt">Odpověď:

Uvedená námitka a s ní spojená otázka se v různých modifikacích objevuje velmi často. Můžeme si rovněž povšimnout, že (v souladu s katastrofickou vizí rozpadu institucí) se jako "autorita", kterou bude výše zmíněná restrikce realizována, stále více udává právě rozpad institucí a s ním spojené lokální konflikty, šíření epidemií, příp. i hladomory (vše zasahující hluboko i do oblasti našeho civilizovaného světa), které zredukují spotřebu a počet spotřebitelů.

Pozitivní řešení přitom existuje. Každý "kousíček" našeho světa má tak bohatou vnitřní strukturu, že z něj lze vytěžit neomezené množství prostředků potřebným k našemu plnohodnotnému životu. Záleží jen na tom, jak jsme schopni vlastnosti a strukturu našeho světa odhalit, jak jsme schopni si na základě poznání a s využitím nových technologií to, co nás obklopuje, zpřístupnit. Náš svět již je takový, že neexistují žádná omezení, pokud jde o možnost nahradit cokoli, čeho se nedostává, něčím jiným, a pokud jde o možnost snížit spotřebu toho, co potřebujeme, k dosažení srovnatelného efektu. Celé dějiny lidstva prokazují, že inovace zdrojů, inovace způsobu jejich získávání, inovace způsobu jejich zpracování, inovace způsobu jejich využití k tvorbě statků i inovace samotných statků, kterými se obklopujeme a které užíváme ke svému životu (právě v důsledku v podstatě nevyčerpatelný vlastností toho, co naše přírodní prostředí tvoří) jsou neomezené. Není nutná žádná "velká restrikce" v podobě společenské katastrofy. Jde o růst založený na schopnosti inovovat.

Otázka (spojená s námitkou) 2:

Každý nemá schopnost inovovat. "Edisonů" je v populaci málo a co budou dělat ti ostatní? Jak se uživí?

Odpověď:

Ekonomika založená na produktivních službách spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu znamená nejen rozvíjení inovačních schopností, ale také předpokladů k dalším činnostem. Uvedu jen jeden z mnoha příkladů. Podle mého kolegy, který se zabývá problémy zdravotnictví, nejčastější příčinou toho, co vede ke ztrátě schopnosti člověka být produktivně činný, není infarkt či rakovina, ale to, co se souhrnně označuje za nemoci pohybového ústrojí. Tedy ztráta pohyblivosti, která následně způsobí řadu dalších zdravotních potíží. Má ekonomika třeba dostatek dobrých masérů, kteří by byli současně lidmi schopnými v raném stádiu diagnostikovat příčiny různých potíží a formou doporučení životního stylu či léčby předejít řadě nepříjemností? Jaký ekonomický efekt počítáno cynicky tím, o kolik větší by mohl být celoživotní příjem těch, kteří by měli v potřebné míře tyto služby, by to znamenalo? Kolik lidí by se tím v této pozici uživilo? A kolik lidí by bylo potřeba k jejich špičkové přípravě? A to přehlížíme fakt, že i v námi uvažované oblasti poskytování masážních služeb také může docházet k inovacím zvyšujícím efekty.

Pokud si začneme dělat představu o tom, kde a jak lze zvýšit kvalitu vzdělání člověka z hlediska jeho uplatnění v nejrůznějších fázích vývoje jeho osobnosti, kde a jak lze zvýšit formou kvalifikovaného projektování profesní dráhy člověka jeho uplatnitelnost v různých obdobích jeho života, čím lze prodloužit uplatnitelnost člověka formou uchování jeho schopností (nejen přímou péčí o zdraví, ale i prevencí, relaxací, poskytováním kvalitních rekreačních služeb), zjistíme, že ekonomika založená na produktivních službách a vysoké dynamice inovací je naprosto reálná.

Otázka (spojená s námitkou) 3:

Pokud by se ekonomický systém mohl dynamicky rozvíjet na základě produktivních služeb a zvýšení inovačního potenciálu společnosti, proč se o tom nikdy nehovořilo a nehovoří?

Úloha k zamyšlení 1(58.7):

Pokuste se na tuto otázku odpovědět nejdříve sami, odpověď uvedu v příštím pokračování.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře