(58.5) Hra: Jak a proč diskutujeme?

12. květen 2013 | 08.00 |

Základní ideové paradigma vzniklo na základě potřeby umožnit koexistenci struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, konkrétně pak jako podmínka toho, aby si jádro vyjednávání vlivu uplatňovaného těmito strukturami, které se spontánně vytváří, mohlo plnit svoji roli. V současné době je jak toto paradigma, tak i celý systém založený na rozbujení uvedených struktur v krizi. Jedním z vyústění této krize může být rozpad společnosti a její posunutí do stavu "války všech proto všem". Pozitivním řešením je posun k vyššímu typu ekonomiky založené na produktivních službách. Službách spojených s nabýváním (vzdělání, výchova, tréning), uchováním (zdravotní péče, relaxace, rekreace) a uplatněním (poradenský servis, projektování celoživotní dráhy profesního uplatnění) lidského kapitálu.

Jednou z důležitých podmínek vidění možnosti pozitivního vývoje je to, abychom si udělali konkrétnější představu o tom, jakou roli mohou produktivní služby sehrát a jak se celý systém "zaplatí", tj. odkud a jak získá finanční zdroje na svoje fungování. Právě tomu je věnován tento díl našeho seriálu. Čím konkrétnější představu a tom, jak bude nová ekonomika fungovat, budeme mít, tím přesněji budeme vědět, o jakou změnu jde a tím větší je šance, že posuny spojené s krizí stávajícího ideového paradigmatu nepovedou k tomu, že společnost ovládnou katastrofické vize (pak by došlo i ke skutečným tragédiím).

Možnosti ekonomiky produktivní spotřeby si ukážeme na příkladu vytvoření podmínek pro prodloužení horizontu i zenitu období dobrovolného produktivního uplatnění člověka . Dává velmi názornou představu o přínosu a perspektivách, které se mohou realizací skutečných reforem v oblasti sociálního investování a sociální pojištění (vzdělání, péči o zdraví a penzijním pojištění) otevřít.

Analýza procesu a možností spojených s konstituováním vzdělanostní společnosti má širší význam. Dává odpověď na otázku, co je obecnou příčinou toho, proč je současný vývoj tak složitý a dochází k vážným krizím, které na sebe navazují, přicházejícím v různých podobách a jejich konec je v nedohlednu. Nazrála nutnost přeorientace ekonomického vývoje tak, aby odpovídal charakteru vzdělanostní společnosti. Jde zejména o to, aby se základem ekonomiky staly produktivní služby v oblasti nabývání a uchování lidského kapitálu, kde je v podstatě nevyčerpatelný růstový prostor, který je současně i trvale udržitelný v tom smyslu, že nejen nezatěžuje přírodní prostředí, ale povahou spektra uspokojovaných potřeb stávající zátěž přírodního prostředí snižuje.

Na rozdíl od postindustriální ekonomiky neproduktivních či omezeně produktivních služeb s masovou neproduktivní spotřebou a rozsáhlým pozičním investováním se jedná o vytvoření podmínek, za nichž plný rozvoj produktivních schopností každého působí zpětně na ekonomický růst i společenský vývoj jako nejvýznamnější produktivní síla.

Obecně platí, že reformy systémů financování sociálního investování a sociálního pojištění umožňují plnější využití lidského potenciálu i uplatnění lidského kapitálu (vertikální rozměr), návazně pak prodloužení zenitu i horizontu jeho dobrovolného produktivního uplatnění (horizontální rozměr). Reformy v dané oblasti lze provést komplexně a účinně současně s nasměrováním a urychlením růstu tak, aby byl naplněn i jejich lidský rozměr.

Možný přínos prodloužení horizontu i zenitu období dobrovolného produktivního uplatnění můžeme ilustrovat následujícím schématem:                                                                                                                

Z hlediska praktické realizace si lze snadno představit systém, do kterého může člověk vstoupit dobrovolně v určitém věku (dejme tomu 50 let), který má tři složky:

- Penzijní pojištění založené na solidaritě mezi těmi co se chtějí a mohou uplatňovat na profesních trzích v co nejdelším časovém horizontu, kdy efekty prodloužení horizontu produktivního uplatnění se dělí mezi ty, kteří se i ve vyšším věku uplatňují na profesních trzích (zvýší se jim výplata penzijních dávek, až odejdou do důchodu), a mezi ty, kteří z některého důvodu již v důsledku stárnutí ztrácejí schopnost uplatnění na profesních trzích. (Tuto roli by mohl sehrát např. standardní NDC systém.)

- Systém zdravotního pojištění, který je schopen poskytovatele zdravotní péče (běžné a zejména preventivní, včetně účinného monitorování zdraví a kontroly životosprávy) zainteresovat na prodloužení doby jeho produktivního uplatnění na profesních trzích, přesněji na tom, aby byl člověk co nejvíce a co nejdéle "fit".

- Systém postgraduálního vzdělání, který je zainteresován na tom, aby ti, kterým jsou vzdělávací služby poskytovány dle jejich individuálních potřeb, se byli schopni na základě svých celoživotních zkušeností, jejich kultivace i nově získávaných poznatků co nejdéle uplatňovat na profesních trzích. Součástí tohoto vzdělávání může být i předávání poznatků týkající se schopnosti mezigenerační komunikace či sebepéče o zdraví.

Lze předpokládat, že pokud by takový systém existoval, lidé by se naučili kvalifikovaně projektovat celoživotní strategii svého produktivního uplatnění. V této oblasti by se nabízel široký prostor pro uplatnění různých poradenských institucí, včetně role, kterou by zde v logice svého poslání a své historie mohly sehrát odborové svazy a profesní komory.

Není bez zajímavosti a patrně též není náhodné, že reformy prováděné současnou vládou v ČR odbouraly řadu motivačních prvků, které vedly k zainteresovanosti lidí na prodloužení horizontu jejich produktivního uplatnění.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře