(50.4) Hra o ÚSTR

13. duben 2013 | 07.44 |

Je něco zajímavé na kauze Ústavu pro studium totalitních režimů? Jak je to s jeho "politizací"? "Hrozí", že se dozvíme něco, co jsme nevěděli? Kam tuto kauzu zařadit z hlediska teorie her? Plnil si ÚSTR svoje funkce?

Kromě velkého množství článků a vystoupení lze dění v ÚSTR sledovat přímo na jeho stránkách, viz:

http://www.ustrcr.cz/

Zde si lze též přečíst, jak jsou definovány jeho úkoly (dále citováno přímo z jeho stránek):

Úkoly Ústavu pro studium totalitních režimů:

  • zkoumá a nestranně hodnotí dobu nesvobody a období komunistické totalitní moci, zkoumá antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů státu, zejména jeho bezpečnostních složek, a zločinnou činnost Komunistické strany Československa, jakož i dalších organizací založených na její ideologii,
  • analyzuje příčiny a způsob likvidace demokratického režimu v období komunistické totalitní moci, dokumentuje účast domácích a zahraničních osob na podpoře komunistického režimu a odporu proti němu,
  • získává a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající o době nesvobody a období komunistické totalitní moci, zejména o činnosti bezpečnostních složek a formách pronásledování i odporu,
  • převede bez zbytečného odkladu převzaté dokumenty do elektronické podoby,
  • dokumentuje nacistické a komunistické zločiny,
  • poskytuje veřejnosti výsledky své činnosti, zejména zveřejňuje informace o době nesvobody, o období komunistické totalitní moci, o činech a osudech jednotlivců, vydává a šíří publikace, pořádá výstavy, semináře, odborné konference a diskuse,
  • spolupracuje s vědeckými, kulturními, vzdělávacími a dalšími institucemi za účelem výměny informací a zkušeností v odborných otázkách,
  • spolupracuje se zahraničními institucemi nebo osobami, které mají obdobné zaměření.

Poměrně jednoduchá kauza

Nejjednodušší na kauze Ústavu pro studium totalitních režimů je její zařazení: Bezprostředně souvisí s tím, jak si struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad podmaňují institucionální systém společnosti. Zákon, kterým byl zřízen tento ústav, byl koncipován tak, aby hlavní funkcí tohoto ústavu bylo krytí činnosti v té době již značně rozbujelých struktur výše uvedeného typu.

Je snad zbytečné říkat, že od počátku (kdy se v hlavách těch, co se zasloužili o jeho existenci ve stávající podobě), nešlo o to využít informace a kompetence, které mu byly dány do vínku, ke zkoumání toho, jak zabránit tomu, aby u nás již nikdy nevznikla nekontrolovatelná moc ničící lidské osudy, ekonomické i kulturní bohatství společnosti – tak jak to totalitní systémy dělají. Od počátku ústav fungoval tak, že jeho potenciál byl využíván k podpoře činnosti struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, a to takto tím, že:

- Disponuje informacemi o závažném typu porušování obecně přijatých zásad (formou aktivního podílu velkého množství osob na různých formách podpory toho, co bylo označeno za totalitní režimy).

- Má značnou pravomoc v prezentaci a hodnocení těchto informací tak, aby ovlivnil veřejné mínění, pokud jde o vyvolání dojmu, o jak závažné porušení obecně přijatých zásad šlo.

- Na základě toho má možnost efektivně vydírat značné množství osob, případně tyto osoby difamovat – a to právě proto, aby skutečné porušování obecně přijatých zásad v současné době jinými osobami bylo kryto.

A tak jsme se nedozvěděli nic využitelného k tomu, abychom (jako naše společnost) "neupadali do starých chyb" stále více připomínajících prvky zneužívání moci v totalitních režimech. Přitom právě to mělo být hlavním smyslem činnosti tohoto ústavu. Místo toho ústav nepřímo, ale v některých případech i přímo napomáhal fungovat strukturám založeným na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

Pro tedy tolik povyku?

Ti, kteří si zvykli ústav používat, nyní hovoří o "politizaci". Měli by přesněji hovořit o tom, že značná část těch, vůči kterým byl potenciál ústavu používán, ho nyní může použít stejným způsobem vůči nim samotným. Dělají několik chyb v uvedené hře:

- Především není dobré obsadit parketu nazvanou "postřelená husa nejvíc kejhá" (není dobré tímto způsobem na sebe upozornit).

- Tak, jak v předešlém složení ústavu byla řada osob, které omezovaly možnosti zneužívání tohoto pracoviště, tak tomu bude i nadále.

- Autorita ústavu značně utrpěla (spousta materiálů v něm již nemusí být, současně tam mohou být i některé "navíc", účelově vyrobené), tj. to, co bude prezentovat, již nebude nikdo brát tak vážně.

- Především je však instituce typu ústavu v té podobě, v jaké se zrodil, dostatečně pod kontrolou struktur založených na vzájemném krytí prorůstajících až do různých zpravodajských struktur – a z této své role jen tak nevyskočí. (O tom mj. svědčí, jak Žáček citoval z jednoho protokolu, konkrétně dokument č. B/38 z 29. května 1991:, "...pokud, by ze strany Lidových milicí mělo k něčemu dojít, tak sovětská posádka u nás silou proti Lidovým milicím zasáhne...", čemuž se budeme věnovat v dalším pokračování.)

Co tedy lze čekat?

Nic moc. Něco vyplave na povrch, někdo bude obětován, ale to je asi všechno. A to vše s odstupem času a nenápadně.

Těm, co v ústavu budou nyní působit, lze doporučit, aby si co nejdříve přečetli všechny tři díly Pána prstenů (film nestačí), aby "nezglumovatěli" (některým z dřívějšího vedení se to totiž stalo, pokušení použít "dárešek" je vždy velké).

Pokud by se náhodou ústav snažil s využitím kvalifikované analýzy odpovědět na otázku, jak zabránit návratu různých prvků totality v jakékoli podobě, bylo by to hezké. Moc v to nevěřím. Musel by totiž začít identifikováním role struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. A odpovědí na otázku, jakým způsobem jsou získávány a používány difamující informace k vydírání a současně protěžování příslušných osob v institucionálním systému i krytí toho, jak nejen kdysi, ale i v rámci svého nynějšího poslaní porušují obecně přijaté zásady. Nejsem si jist, zda na tuto sebereflexi bude nové vedení mít. Rád se nechám příjemně překvapit.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře